Společnost Kralovická zemědělská, a.s. se nachází v plzeňském kraji a řadí se mezi středně velké podniky. Obhospodařují 3100 ha zemědělské půdy s pestrou skladbou plodin. Celkem podnik zaměstnává 146 zaměstnanců a téměř 70% z nich je zaměstnáno v živočišné výrobě, která tvoří 80% hrubé zemědělské produkce.
Kralovice má nejen zemědělská veřejnost spojené především s oblíbenu Kralovickou zemědělskou výstavou na Hadačce, která se letos bude opět konat po tříleté pauze. Rádi bychom vám proto představili pořádající společnost, což nám umožnil ředitel společnosti Ing. Jaroslav Bulín společně s hlavním zootechnikem Josefem Vopatem, za což jim oběma děkujeme.
Ředitel společnosti Kralovická zemědělská, a.s. Ing. Jaroslav Bulín
„Z hlediska produkce masa a mléka dosahujeme hodnot vyspělé západní Evropy. Vyrábíme 1200kg masa/ha – z toho 700kg vepřového a 1600l mléka na hektar“, prozradil nám Ing. Jaroslav Bulín.
Chov prasat je dlouhodobě ztrátový
Chov prasat tvoří 50% zisku společnosti a v minulosti se zde prasata chovaly na třech střediscích, ale jelikož jsou prasata dlouhodobě prodělečná, museli jedno středisko zrušit. Na jednom středisku je v současné době porodna s 200 prasnicemi a na druhém je 300 prasnic. Obě střediska mají své výkrmy a obě jsou po rekonstrukci. Původně šlechtitelský chov byl převeden na rozmnožovací s u zavřeným obratem stáda. V chovu se využívá kombinace prasnic Topigs s dánským durocem, což přináší výrazně lepší zmasilost. Chovné prasničky si produkují sami.
„ Současný stav je 9 tis. prasat, ale díky současné situaci v chovu prasat a obrovským ztrátám, který jejich chov přináší vážně uvažujeme, že stavy prasat snížíme na polovinu,“ říká Ing. Bulín
„Prasnice dosahují výborných výsledků přes 30 odchovaných selat. Přírůstky dosahovaly na jednom středisku bezmála kilo denně a na druhém 920g denně. Díky razantnímu zdražování jsme museli omezit nákupy bílkovinných krmiv na úkor snížení přírůstku ve výkrmu, které díky tomu v loňském roce klesli pod 900g/den, dodává Josef Vopat.
Výkrm prasat je plně automatický, personál třikrát denně kontroluje zdravotní stav zvířat a stav automatických krmítek a napáječek.
Kralovická drůbež
Chov drůbeže tvoří druhý největší objem tržeb. S výjimkou nosnic zde chovají téměř všechny druhy vykrmované drůbeže a všechna drůbež je ustájena na slámě. Kapacita haly pro kuřata je 19000kusů, krůty se chovají na dvou střediscích se 4000 kusy na každém. Dále jsou zde tři haly kachen o celkové kapacitě 18 000 kusů a výkrm krocanů, který se bude ještě rozšiřovat o prostor pro dalších 4500kusů. V ČR není žádná porážka pro krůty a krocany, proto se musí vozit na jatka do Německa nebo Polska a tam se realizuje i odbyt. Rovněž jednodenní krůty a pětitýdenní krocani se dodávají z Německa, protože v Čechách není žádná líheň, která by krůty a krocany líhla.
Teplota v odchovně kachen začíná na 31°C a postupně s věkem kachen klesá.
Vlastní porážka pod značkou Kralovická drůbež
Na počátku roku podnik vybudoval malou porážku na drůbež s kapacitou 50 krocanů, 100 kachen nebo 100 kuřat/denně. Porážka zaměstnává celkem tři zaměstnance a veškerá poražená drůbež se prodává mezi lidi pod již zmíněnou značkou Kralovická drůbež.
„Myslel jsem, že se nejvíce budou prodávat krůty a krocani a ten zbytek bude slabší, ale absolutně největší zájem je o kachny a kuřata,“ říká Ing. Bulín
Kachny týden před porážkou, která se provádí ve věku 42 dní a hmotnosti 3,30kg.
Chov skotu
Zisk z prodeje mléka tvoří třetí největší podíl na zisku. Celkem 525 dojnic je ustájeno na dvou střediscích. Užitkovost zdejších holštýnských dojnic dosahuje 10 400l za laktaci, což odpovídá průměrnému nádoji 29,6l/denně. Celkem je na všech střediscích přes 1400 kusů dobytka. U jaloviček se provádí genotypování a u těch s vyšší plemennou hodnotou se využívá sexované sperma. Na starší krávy se také využívá sexované sperma, ale masných býků. Telata jdou následně do výkrmu. Brakace ve stádě se pohybuje kolem 20% a nejčastějším důvodem vyřazení jsou úrazy a komplikace po porodu. Na obou střediscích jsou dojírny od firmy Westfalia, které už jsou téměř 20 let staré. „V plánu byla jejich rekonstrukce, ale v dnešní době je to nereálné“, dodává Josef Vopat.
Produkční stáj dojnic
Starší telata mají k dispozici krmný automat.
Bioplynová stanice a přidružená zemědělská výroba
Bioplynová stanice v Kralovicích má výkon 536 kilowatt. Kejda prasat, která přes „bioplynku“ prochází se následně využívá jako hnojivo společně s dalšími organickými hnojivy. Vyprodukované teplo slouží k vytápění provozů chovu prasat a drůbeže a k sušení obilí. Spotřebuje se i téměř všech 20% vyprodukované energie. Společnost kromě klasické živočišné a rostlinné výroby provozuje ještě stavební výrobu s produkcí 4 tis. kubíků betonu převážně pro svoji potřebu, protože hodně staví. Další činností je prodej uhlí, které paradoxně patří k nejziskovějším činnostem.
Nespoléháme se na rostlinnou výrobu, která je daleko jednodušší a ziskovější. Živočišná výroba je daleko těžší disciplína s daleko nejjistějším výsledkem než je rostlinná. Podpory, které jdou do živočišné výroby se zvýšily, přesto stále za rostlinou výrobou pokulhává, říká závěrem Ing. Jaroslav Bulín.
Text a foto: redakce
.
www.agropress.cz
