U nás patří velbloudi spíše k exotickým zvířatům, ale ve světě se řadí mezi oblíbená hospodářská zvířata, podobně jako u nás krávy, ovce nebo kozy. Díky svému všestrannému využití jsou nejvíce rozšířeni v oblasti pouští a polopouští. Kromě mléčné užitkovosti vynikají spoustou dalších užitečných vlastností:
- trus je využíván jako palivo
- srst slouží k výrobě tkanin a vzácných látek
- transport břemen na dlouhé vzdálenosti – unesou 200 – 300 kg na vzdálenost 50 km
- jízda – velbloudí dostihy
- maso
Ačkoliv velbloud přežvykuje, mezi přežvýkavce se neřadí.
Patří do podřádu mozolnatců, jelikož našlapuje na pružný mozol a i tak se řadí mezi sudokopytníky. Aby přežil v poušti je schopný vypít naráz až 150 litrů vody, která není uchovávána v hrbu, jak se často domníváme, ale v jedné části složeného žaludku, který je rozdělený stovkami přepážek. Z důvodu nedostatku vody v rozpálené poušti má velbloud velmi citlivý čich a je schopný ucítit vodu až na vzdálenost 17 km.
Nejčastěji se velbloudi chovají na velbloudích farmách v Číně, Africe a Indii.
Největší farma se nachází v Arabských Emirátech s počtem 4 200 velbloudů. Získané mléko je používáno podobně jako kravské, na kysané výrobky, máslo, sýry a dokonce i čokoládu.
Velbloudí mléko má jinou proteinovou strukturu než kravské, obsahuje zhruba o 50 % méně tuku a naopak vysoké procento důležitých nenasycených mastných kyselin. Je bohaté na vitamín C a železo. Díky svému složení je minimálním alergenem. Chuťově má spíše slanou, ostrou chuť.
Stavba mléčné žlázy je velmi podobná skotu. Rovněž se skládá ze čtyř struků, ale každý má dva otvory. Dojení velbloudů není nikterak snadné. Na rozdíl od krav, které si udrží laktaci i po oddělení telete. U velbloudů mláďata zůstávají u matek až do věku 12-18 měsíců. Jejich přítomnost působí na tvorbu oxytocinu a následně na spuštění mléka. To trvá pouze 90 vteřin a do té doby musí být velbloud podojen. Pastevci dojí velbloudy z pravé strany tak, že pro sebe využijí dva nejbližší struky a zbylé dva se nechávají pro mládě. Takto se dojí dvakrát denně, podobně jako skot. Na velkých farmách se na dojení používá dojírna, obdobná jako u skotu. Užitkovost za celou laktaci se pohybuje kolem 2000 litrů mléka, což je asi 5-6 kg denně. Kromě mléka se hojně využívá i maso, které je součástí každé svatební hostiny v oblasti Maroka. Chutí je podobné hovězímu a obsahuje velmi málo tuku.
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
