Jako každý jiný sport, i ten dostihový má svou odbornou terminologii, kterou jsme uveřejnili
v minulém článku. V tom dnešním si přiblížíme slangové výrazy běžně používané v dostihovém prostředí.
bandáže – obvaz zpevňující šlachový aparát koně.
blinkers – stínidla.
blajdeka – podložka pod sedlo s kapsami, do kterých se vkládají olověné destičky pro vyvážení jezdce do předepsané hmotnosti.
braní zpět – jezdcovo zpomalování, brždění pohybu koně.
cígle – otěže.
caplování – nepřirozený chod koně mezi krokem a klusem, do něhož nedočkavý kůň přechází, je-li nucen jít pomaleji než by sám chtěl (např. v paddocku).
crack – [krek] – dostihový kůň mimořádně výjimečných, jedinečných kvalit.
cukání (koně) – jezdcovo nedostatečné pobízení koně, jezdcova nedostatečná snaha dosáhnout vítězství. Prokázané úmyslné cukání vede až ke ztrátě jezdecké licence.
dvouletek – dvouletý kůň, nejmladší kategorie dostihových koní.
galop – cval.
heka – živý plot.
hirda – proutěná překážka vysoká 120 – 130 cm.
(*foto: wwww.dostihyslusovice.cz)
hirdy, proutky – dostih přes proutěné překážky.
chytit klandr – zaujmout v dostihu výhodnou pozici u vnitřní bariéry.
jít ke koni (o klisně) – být v říji.
klacek ( též „tágo“) – jezdecký bičík.
klandr – bariéra, určující (většinou vnitřní) okraj dostihové dráhy,
lot – skupina koní při tréninku, zpravidla od jednoho trenéra.
maiden [mejdn] – dostih pro dosud nezvítězivší koně.
mrtvá váha – hmotnost všeho, co v dostihu kůň nese s výjimkou jezdce (sedlo, deka s olovem, atd.).
odmávnout – odstartovat dostih.
pacemaker [pejsmejkr] – vodič dostihu, určovatel tempa (pro favorita).
papírová forma – teoretické určení momentální výkonnosti koně podle jeho předchozích výsledků.
pígle – třmeny sedla, jejich délku si jezdci přizpůsobují individuálně svému stylu a podmínkám dostihu.
píglování – vyjíždění koně rukama jezdce, bez nebo jen s minimálním užitím bičíku.
práce – tréninková jednotka, jeden trénink.
prostát (dostih) – vydržet se silami celou trať, zejména vytrvaleckou.
prubikentr – zkušební cval.
prubiskok – zkušební skok.
puler – kůň, který nechce (zejména v počátku dostihu) akceptovat pomalejší tempo, brání se držení jezdcem a sám má tendenci neustále zvyšovat cvalovou rychlost.
pulovat (o koni) – (též „tahat“, „táhnout“) – neakceptovat volnější tempo, ihned nasazovat maximální rychlost navzdory jezdcově snaze o opak.
pulovat (o jezdci) – (též „brát zpět“, „držet koně“) – zpomalovat, brzdit pohyb koně.
rajtgeld – odměna náležící profesionálnímu jezdci za rito, za jízdu v dostihu.
rajťák – dostihový jezdec (obecně).
renboty – dostihové jezdecké boty.
rito – angažmá jezdce na koně v dostihu
spíd – schopnost vystupňování rychlosti v závěru dostihu.
stát (v průběhu dostihu, v cílové rovince) – již nemoci zrychlit, propadat se na konec pole.
šimbajny – bolestivé změny na okostici nejčastěji u rychle se vyvíjejících mladých dvouletých koní, projevující se zkracováním délky cvalového skoku.
štycování – náhlé zaražení koně, změna směru, zastavení se (např. před překážkou), neposlušnost.
švicování – pocení.
tágo (též „klacek“) – jezdecký bičík.
trenza – dostihová uzdečka.
tříletek – tříletý kůň, též „kůň v klasickém věku“ (pouze tříletý se může zúčastnit klasických dostihů).
upulování (či zapulování) – brzké vyčerpání a unavení koně z důvodu přílišného braní zpět jeho jezdcem.
vendefána – otočný bod v kurzu steeplechase.
vekslování – měnění pořadí nohou při cvalu, kůň, který často mění nohy, je unavený.
vištuch – dečka pod sedlo.
vorstart [forštart] – neplatný start.
vytažený – kůň v nejvyšší tréninkové zátěži, s vtaženým břichem, nezřídka potící se.
zakalupování – zranění koně v dostihu na dolní části končetin.
zelený – mladý kůň s neukončeným tělesným vývojem, který se ještě nedostal do formy.
zkentrovat – zvítězit nad soupeři s jasnou převahou.
Tereza Kosobudová
foto: pxhere.com