Se zvyšující se užitkovostí a koncentrací chovaných zvířat se zvyšuje i výskyt digitální dermatitidy (DD) v dojených stádech.  Bakterie spojené s digitální dermatitidou byly  detekovány i u dalších závažných onemocnění paznehtů jako je nekróza hrotu paznehtu, nehojící se onemocnění bílé čáry nebo nehojící se chodidlový vřed. Proto má výskyt bakterií způsobujících DD ve stáji mnohem větší význam nesouvisející přímo s výskytem lézí DD.  Z hlediska etiologie přenosu, prevence a léčby existuje celá řada nezodpovězených otázek a mnoho důvodů, proč je tato nemoc tak obtížně léčitelná.  Z hlediska šíření přenosu DD byla soustředěna pozornost na několik faktorů, které mohou být považovány za rizikové z hlediska prevelance DD

Bakterie způsobující digitální dermatitidu

Bakterie Spirochaete z rodu treponema se vyskytují hluboko uvnitř lézí, mají invazivní charakter a kolonizují poškozenou tkáň. Ačkoliv treponemy patří mezi nejčastěji se vyskytující bakterie v lézích, byly zde identifikovány i další druhy jako jsou Borrelia burgdorferi, Bacteroides, Mycoplasma nebo Campylobacter. Z mnoha výzkumu je patrné, že mikrobiom kůže s aktivními DD lézemi (M1, M2, M4.1) byl odlišný od mikrobiomu kůže s neaktivními  lézemi (M3, a M4) a od mikrobiomu zdravé kůže. Předpokládá se, že rezervoárem bakterií by mohl být i samotný gastrointestinální trakt zvířete a přenos bakterií pak probíhá přes výkaly. Řada treponem má encystovanou a spirálovitou formu. Je možné, že encystované formy by mohly přetrvávat  hluboko uvnitř lézí a působit tak klinické opakování onemocnění.

Ustájení

Technologie ustájení úzce souvisí s druhem povrchu podlahy a musí splňovat podmínky pro fyziologické potřeby zvířete. Zvíře musí mít dostatek odpočinku a optimální podmínky na ležení. Absence odpočinku a následný stres dojnice významně podporuje rozvoj kulhavosti ve stádě. V několika studiích se ukázalo, že skot ustájený na hluboké podestýlce trpěl menším výskytem DD než skot ve stáji s boxovým ustájením. I vhodná velikost boxu může snížit výskyt DD, protože se snižuje kontakt paznehtů s kejdou, pokud do nich krávy ochotně zalehávají. S tím souvisí i úroveň čistoty nohou u dojnic, kdy čistší nohy samozřejmě znamenají nižší výskyt DD. Společným rizikovým faktorem ustájení je minimalizace kontaktu kejdy s paznehty.

Desinfekce prostor a nářadí

K udržení dobré hygieny je nutné dbát na precizní čištění a dezinfekci ustajovacích prostorů, zvláště při výskytu nakažlivých onemocnění – např. nekrobacilóza, DD. Kompletní dezinfekci prostorů by se měla provádět minimálně jednou do roka.

Dále je nutné podotknout, že dezinfekce se netýká pouze ustájení, ale i paznehtářských nástrojů, které jsou využívány k ošetřování končetin. Bakterie DD byly přítomny na 42% stěrů provedených z paznehtářských nožů. Dezinfekci by měl dodržovat zootechnik, pomocníci, veterinář i paznehtář.

Úprava paznehtu

Neexistuje standardní model správně ošetřeného paznehtu a ke každému zvířeti je nutné přistupovat individuálně. Je dobré mít na paměti, že hmotnost zvířete by měla být přenášena na celou chodidlovou plochu (stěna, plocha a rohová patka). Při úpravě by měly být obnoveny fyziologické úhly paznehtu.  Paznehtář sám uzná za vhodné, jakým způsobem nejlépe provede korekturu nebo případné ošetření a měl by Váš chov měl navštívit minimálně 2 x ročně, lépe však 3x.

Tvar a velikost paznehtu

Bylo zjištěno, že čím je patka kratší, širší a paznehty delší, tím je větší riziko nakažení DD  proto, že dochází k většímu kontaktu s hnojem. Fáze M2 je také spojována s vyšší výškou, úhlem a miskami paznehtů, což je předmětem dalšího výzkumu. To může být způsobeno přenášením váhy na špičku paznehtu a postupně se tak výška patky zvyšuje. Model správně ošetřeného paznehtu neexistuje. Ke každému zvířeti je nutné přistupovat individuálně, ale je dobré mít na paměti, že hmotnost zvířete by měla být přenášena na celou chodidlovou plochu (stěna, plocha a rohová patka). Při úpravě paznehtu by měly být obnoveny fyziologické úhly paznehtu.

Výživa

Kromě souvislosti s kvalitou rohoviny má výživa v prevelanci DD i další význam. Jedním z nich můžou být řidší výkaly a tím i zvýšená vlhkost a pak metabolická nerovnováha vedoucí k větší náchylnosti k nemoci zvláště pak na začátku laktace

Řízení stáda

Určitý vliv na výskyt DD může být i uspořádání a velikost stáda. Podle několika výsledků z praxe vyšlo pozitivně ustájení jalovic s dojnicemi ještě před otelením, aby měli jalovice dostatečný prostor k adaptaci na nové podmínky. U suchostojných krav je naopak lépe jejich ustájení s ostatními dojnicemi ihned po otelení. Za nejvíce rizikovou skupinu ohledně onemocnění DD jsou považovány prvotelky, což je spojováno s významnými změnami prostředí a metabolismu, ke kterým dochází během prvního otelení. Z důvodu eliminace stresu mohou být prvotelky zařazeny do hlavního stáda až při druhé laktaci.

Fáze laktace

Obecně je známo, že krávy v období stání na sucho mají nižší riziko rozvoje DD než krávy laktující. Může to být způsobenou jinou konzistencí krmné dávky vedoucí k pevnějším výkalům a snižuje se tak kontakt paznehtů s řídkými výkaly. Nelze přesně určit během jaké fáze laktace jsou zvířata nejvíce citlivá. Má se za to, že vysokoenergetická strava krmená při maximální laktaci může být jako přispívající faktor k řidším výkalům a tím i vyšším kontaktem s paznehty.

Důležité je brát v potaz individualitu zvířete k náchylnosti onemocnění. Zatímco jsou některá zvířata ve stádě infikována opakovaně, další z nich neonemocní nikdy. Tato oblast zatím není dostatečně prozkoumaná tak, aby bylo možné najít účinné metody léčby a prevence. Zdá se, že dojnice nevytvářejí účinnou imunitní odpověď organismu, protože jakmile má kráva jednou DD, je pro ni mnohem pravděpodobnější další nákaza

V posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku k oblastech identifikace původců infekce a rezervoáru infekce. Stále však neexistuje účinná léčba nebo vakcína proti DD. Bylo zkoumáno mnoho rizikových faktorů jak na úrovni farmy, tak na úrovni zvířete a ty se mohou ve své závažnosti lišit mezi farmami.

Ing. Marcela Otrubová

zdroj: Maeve A.Palmer,  Niamh E. O’Connell, Digital Dermatitis in Dairy Cows: A Review of Risk Factors and Potential Sources of Between-Animal Variation in Susceptibility, Animals (Basel). 2015 Sep; 5(3): 512–535