Péče o suchostojné krávy má zásadní vliv na výskyt mastitidy ve stádě a rovněž i na metabolické problémy. Krávy jsou nejvíc náchylné k mastitidě během prvních tří týdnů stání na sucho a v období kolem porodu.

Chronické subklinické infekce a i nové infekce přítomné v období stání na sucho a bezprostředně po otelení způsobují během příští laktace vyšší výskyt subklinické a klinické mastitidy. Některé výzkumy ukázaly, že krávy, u kterých se v období stání na sucho vyskytla mastitida, produkují v další laktaci méně mléka. Další výzkumy prokázaly, že přítomnost přetrvávající subklinické mastitidy během období stání na sucho má za následek nižší produkci a špatnou kvalitu mleziva.

Mastitidy se vyvíjejí, když expozice bakterií překročí obranyschopnost struku, která brání bakteriální infekci. Rizikové faktory během období stání na sucho jsou podobné rizikovým faktorům během laktace.

Kritické období

Krávy jsou náchylnější během prvních tří týdnů období stání na sucho a bezprostředně v okolí porodu. Důvodem je zvětšující se tlak mléka ve vemeni, který podporuje jeho únik a tím tak dochází ke snadnějšímu vstupu bakterií přes strukový kanálek. A tím, že se kráva ještě nedojí, nedochází k proplachování strukového kanálku mlékem. Díky absenci predipu dochází rovněž i k většímu růstu bakterií na pokožce a v ústí strukového kanálku. Strukový kanálek se během období stání na sucho zkrátí a keratinová zátka vytvoří fyzickou bariéru proti infekci, což trvá nějaký čas. Proto existují souvislosti mezi vývojem keratinové zátky a rozvojem klinické mastitidy.  Krávy, které den před zasušením produkovaly 20 a více kg mléka, měly více než z poloviny „otevřené struky“ během celých šesti týdnů a tím byly náchylnější k infekci.

Důležité je identifikovat rizikové faktory pro vznik mastitidy během období stání na sucho a ihned po otelení a zavést strategie ke snížení dopadu těchto infekcí na produkci během další laktace.

Případová studie

Na Univerzitě ve Wisconsin-Madisonu proběhla studie, která měla za cíl zjistit původce infekcí mastitidou, které se vyvinou během období stání na sucho a jejich dopad na další laktaci. Při zasušování byly všechny krávy ošetřeny intramamární suspenzí, která neobsahovala antibiotika a mechanicky uzavřela struk před možnou infekcí z prostředí.

Během prvních čtyř měsíců po otelení došlo u 23% z 205 krav, které dokončily studii ke klinickému případu. Věk krávy byl jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro rozvoj subklinické a klinické mastitidy. Pouze u 5% krav na druhé a další laktaci se vyvinula klinická mastitida, ale na třetí a vyšší laktaci to bylo už 23%. Po otelení bylo procento čtvrtin s počtem somatických buněk, které naznačují subklinicku mastitidu (více než 200 000 PSB) u krav na druhé laktaci 20%, u krav na třetí laktaci 59% a u krav na čtvrté nebo vyšší 83%. Dalším rizikovým faktorem pro rozvoj klinické mastitidy v další laktaci je historievzniku mastitidy v předchozí laktaci.

Kráva, která měla alespoň jeden případ mastitidy během laktace před zasušením, měla více než 4x vyšší pravděpodobnosti výskytu mastitidy v následující laktaci. Koaguláza negativní stafylokoky byly nejčastějšími patogeny nalezenými v případech subklinické mastitidy, zatímco patogeny prostředí ( Streptococcus, E. coli, Klebsiella a další) byly nejčastější bakterie získané z klinických případů.

Věnujte pozornost počtu somatických buněk v každé čtvrti

Více než polovina klinických případů bylo způsobeno brzy po otelení. Asi jedna třetina klinických případů se vyskytla ve čtvrtinách, kde se zdálo, že jsou chronické infekce. Tyto chronické čtvrtiny měly hodnoty PSB více než 200 000 buněk/ml jak v období stání na sucho, tak i po otelení i když žádné bakterie ve většině vzorků nebyly nalezeny. U čtvrtin s chronicky vysokým PSB byla téměř třikrát vyšší pravděpodobnost klinického případů mastitidy během prvních 120 dnů další laktace. U těchto čtvrtí byla také 20x vyšší pravděpodobnost subklinické mastitidy ve srovnání s čtvrtinami, které si udržovaly nízké hodnoty PSB jak v období stání na sucho, tak po otelení. Krávy, které měly vysoké hodnoty PSB ve čtvrti jak při zasušení, tak po otelení vyprodukovaly o při prvních výsledcích kontroly užitkovosti o 9 litrů mléka méně.

Správný management péče o suchostojné krávy má zásadní vliv na to, zda kráva během příští laktace dostane mastitidu, či nikoliv. Nesmíme však opomíjet ani obranyschopnost organismu a proto jsou některé krávy k infekcím náchylnější.

To, jak chováte krávy a zacházíte s nimi ihned po otelení, je stejně důležité jako péče během období stání na sucho. Mezi některé opatření lze uvést dostatek místa v ustájovacích prostorech těchto kategorií, maximální čistota porodních kotců a dojení krav s mastitidou jiným dojícím zařízením než krávy čerstvě otelené.

Celý text:

Mastitis control hinges on dry and fresh cow care

 

 

Foto: pixabay.com

Související články:

Jak úspěšně začít laktaci? Správným zaprahováním!

 

 

Mastitidy obecně