Sklizeň chmele je oproti loňsku nižší o 15 až 20 procent, ovlivnilo ji sucho v oblastech, kde se pěstuje nejvíc. Kvalita je nadprůměrná. Pěstitelé, kteří měli letos vyšší náklady kvůli epidemii koronaviru, počítají s propadem tržeb. ČTK to řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

Produkce chmele se stále sčítá. Přesný údaj bude v prosinci. “Předběžně odhadujeme celkovou sklizeň meziročně nižší o 15 až 20 procent. V závislosti na lokalitě hlásí někteří pěstitelé vyšší propady ve výnosech,” uvedl Kovařík. Loni sklizeň chmele v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar. Sklizeň tak byla nadprůměrná.

Dobrou úrodu očekávali pěstitelé podle Kovaříka ještě na přelomu července a srpna. Pak se začaly opakovaně střídat chladnější a teplé dny doplňované studenými nocemi a spolu s velmi podprůměrnými srážkami v červenci a počátkem srpna přivodily chmelu újmu, kdy se jeho růst téměř zastavil. Přidaly se škody způsobené kroupami a vichřicí, spadly chmelnice na výměře zhruba 60 hektarů.

Na Žatecku, kde je nejvíce chmelnic v celé ČR, se podle Čestmíra Hesse z lounské okresní agrární komory výpadky u některých pěstitelů pohybují mezi 20 až 35 procent loňské skutečnosti.

Dobrou zprávou je podle pěstitelů nadprůměrná kvalita chmele. Podle doposud odebraných nákupních vzorků jsou alfa hořké látky v průměru vyšší napříč odrůdami.

V souvislosti s pandemií koronaviru pěstitelé očekávají propad tržeb. Na jaře museli kvůli omezení příjezdu pracovníků ze zahraničí shánět náhradu v ČR. Sklizeň komplikovaly také požadavky na testování na covid-19. Vzrostly náklady na zabezpečení hygieny na pracovištích a zároveň klesla produktivita. Náklady na práce při sklizni podle Hesse vzrostly v průměru o 30 až 35 procent a zároveň se zvýšily nároky na mzdy o 15 až 20 procent.

Náročnější je podle chmelařů také ošetření chmele. Portfolio přípravků, které lze použít, se zužuje, náhradní přípravky mají podle Hesse nižší účinnost a jsou dražší. “Vzhledem k nižším výnosům poklesnou tržby pěstitelů za prodaný chmel. Bohužel u některých pěstitelů jsou vlivem sucha a nedostatku spodní vody tržby výrazně nízké, a to už podruhé v řadě,” uvedl Kovařík.

Sklizňové plochy chmelnic proti loňsku klesly o 36,7 hektaru na 4966 hektarů. Loni činily 5003 hektarů. Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3836,6 ha, což představuje 77,25 procenta výměry chmelnic v ČR. Svaz pěstitelů neočekává v příštím roce významný pokles ploch. “Naopak podporujeme nárůst plochy, abychom naplnili poptávku po českém chmelu,” uvedl.

Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny. Obyt letošní sklizně mají pěstitelé pokrytý dlouhodobými smlouvami s odběrateli.

zdroj: ČTK

foto: pixabay.com