Bezprostředně po narození je tele odkázáno na imunitní ochranu z kolostra, které představuje jeho první a nejdůležitější „vakcínu“. Pokud však nedostane dostatek protilátek, zůstane jeho imunita oslabená a otevře se prostor pro selhání pasivního přenosu. Tento tichý nepřítel se projeví až později – vyšší nemocností, pomalejším růstem a nižší užitkovostí krav. Kvalitní kolostrum, správné načasování a pečlivé napojení proto představují klíč ke zdravému a dlouhověkému stádu.
Co je selhání pasivního přenosu?
Selhání pasivního přenosu (FPT – Failure of Passive Transfer) nastává tehdy, když tele nezíská z kolostra dostatečné množství imunoglobulinů (zejména protilátek třídy IgG). Na rozdíl od člověka nebo jiných savců se totiž telata rodí „s nulovou imunitou“ (bez vlastních protilátek). To je způsobeno tím, že přes placentu krav žádné imunoglobuliny neprocházejí. Jedinou ochranou, kterou mohou telata v prvních dnech života získat, je tedy kolostrum – první mléko, které se ve vemeni matky po porodu vytváří.
Pokud tele přijme málo mleziva, nebo je nekvalitní, jeho imunita zůstává oslabená. Takové tele je náchylnější k průjmům, zápalům plic a dalším infekcím, které mohou výrazně ovlivnit jeho vývoj i budoucí užitkovost.
Proč je kolostrum tak důležité?
Kolostrum je skutečně zázračná tekutina – kromě protilátek obsahuje i vitaminy, minerály, energii a růstové faktory. Ty pomáhají teleti přizpůsobit se novému prostředí a nastartovat správné fungování metabolismu. Rozhodující je však množství imunoglobulinů. Tele do stáří 7 dnů by mělo mít v krevním séru alespoň 10 mg IgG na mililitr. Pokud tuto hranici nedosáhne, hovoříme o selhání pasivního přenosu.
Výzkumy potvrzují, že telata s FPT mají až 11krát vyšší riziko úhynu než ta s dostatečnou imunitní ochranou. Navíc se pomaleji vyvíjejí a později produkují méně mléka během první i druhé laktace.
Odkazy na konkrétní výzkumy a studie lze najít v bakalářské práci „Vliv výživy a dalších faktorů na růstovou schopnost telat“ (Paldusová, 2024).
________________________________________________________________________
Co způsobuje selhání pasivního přenosu?
Nejčastější příčinou je špatně načasované nebo nedostatečné napojení novorozeného telete. Schopnost střeva vstřebávat protilátky prudce klesá už po 6 hodinách od narození. Pokud se napojení opozdí, imunoglobuliny se už nevstřebají v potřebném množství.
Další časté důvody FPT jsou:
- Nízká kvalita kolostra – Kvalita mleziva se dá snadno zjistit pomocí refraktometru, ideální hodnota je alespoň 22 % Brix.
- Příliš malé množství – Tele by mělo přijmout 2–4 litry kolostra do 2 hodin po narození (s ohledem na velikost/porodní hmotnost telete).
- Znečištěné nebo zkažené kolostrum – Bakterie, které se do mleziva dostanou díky špatné hygieně, brání vstřebávání imunoglobulinů a zvyšují riziko infekcí.
- Komplikovaný porod nebo slabé tele – Slabé tele mívá opožděný sací reflex, což velmi ztěžuje jeho první napojení.
- Nevhodné skladování – Kolostrum by mělo být uchováno v chladu, případně zamražené.
Zdroje z praxe potvrzují, že na farmách, kde se kolostrální management pečlivě sleduje, se FPT vyskytuje minimálně a úhyny telat jsou výrazně nižší.
Důsledky, které nejsou vidět hned!
Selhání pasivního přenosu má skryté, ale dalekosáhlé dopady. Nejde jen o vyšší nemocnost telat v prvních týdnech života. Telata s FPT rostou pomaleji, dosahují nižších hmotností při odstavu a v dospělosti mají nižší dojivost i kratší životnost. Ekonomicky se FPT projevuje nejen zvýšenými náklady na léčbu a ztrátami telat, ale i nižší užitkovostí krav v dalších letech. Dá se tedy říct, že každé i sebemenší selhání v prvních hodinách života telete se dříve či později projeví i na výkonu celého stáda.
Jak FPT předcházet?
Základem úspěchu je rychlé, dostatečné a hygienické napojení kolostrem.
Klíčové kroky:
- Odběr kolostra – do 2 hodin po porodu, kdy má nejvyšší koncentraci protilátek.
- Kontrola kvality – pomocí refraktometru, cílová hodnota nad 22 % Brix.
- Napojení telete – 2–4 litry kvalitního kolostra (dle porodní hmotnosti/velikosti telete) do 2 hodin od narození, druhá dávka po 6–8 hodinách.
- Hygiena vybavení – čisté nádoby (lahve, tupláky, dudlíky, kyblíky, sondy apod.) i ruce ošetřovatele.
- Skladování – kolostrum uložte v chladu nebo zmrazte, nikdy ho nenechávejte stát při pokojové teplotě.
- Ověření úspěšnosti – hladina IgG v krevním séru (u 7denního telete) by měla dosáhnout alespoň 10 mg/ml (odpovídá 8,4 % Brix).
Shrnutí
Selhání pasivního přenosu je tichý, ale mimořádně důležitý ukazatel kvality odchovu telat. Nevidíme ho na první pohled, ale jeho důsledky se projevují po celou dobu života zvířete. Každý chovatel, který má zvládnutý systém kolostrální výživy, získává nejen zdravější telata, ale i základ pro silnější a produktivnější stádo.
Doporučení z praxe
-
Napojte tele do 2 hodin po narození 2–4 litry kvalitního kolostra.
-
Sledujte kvalitu kolostra pomocí refraktometru – ideálně ≥ 22 % Brix.
-
Dodržujte hygienu a správné skladování kolostra.
-
Kontrolujte hladinu IgG v séru – cílová hodnota ≥ 10 mg/ml.
-
Vytvořte si jednoduchý systém záznamů o napojení a kvalitě kolostra.
Text a foto: Bc. Veronika Paldusová
www.agropress.cz
