Sacharidy hrají důležitou roli jako energetický zdroj v krmné dávce a jsou prakticky nepostradatelné. Při zmínce o sacharidech si představíme hlavně cukr, ovšem v následujícím článku si ukážeme, že problematika sacharidů je mnohem složitější, jak je znázorněno v následující tabulce.
Tab. č. 1 Krmivářské rozdělení sacharidů
Typy sacharidů:
- Nestrukturální sacharidy
- Glukóza
- Fruktóza
- Laktóza
- Sacharóza
- Škrob
Tento typ sacharidů se nejčastěji nachází v jadrných krmivech s nízkým obsahem vlákniny (oves, kukuřice a ječmen). Většina jich je trávena za pomocí enzymů v tenkém střevě za vzniku glukózy, která přes střevní stěnu vstupuje do krevního oběhu, čímž se zvýší její koncentrace v krvi. To stimuluje vyplavení inzulínu, který slouží pro přesun glukózy z krve do tělesných tkání a její koncentrace v krvi klesne na normální hodnoty. Pokud aktuálně není potřeba, organismus ji uloží ve formě glykogenu do svalů a jater. Když jsou tyto skladovací kapacity naplněny, je přeměněna na tuk. Tuk i glykogen lze kdykoliv využít jako energetický zdroj. Zásoby svalového glykogenu pokryjí u vytrvalostních koní délku trasy 80-110km.
- Strukturální sacharidy
- Celulóza
- Hemicelulóza
- Lignin
Strukturální sacharidy se nacházejí v buněčných stěnách rostlin (seno, tráva) a kůň je neumí enzymaticky trávit. To je možné pouze pomocí mikroorganismů v tlustém střevě. Pro koně je tento typ trávení velmi významný, neboť je takto schopný získat 40-60% energie. Výsledným produktem rozkladu strukturálních sacharidů jsou těkavé mastné kyseliny (kyselina octová, máselná, propionová), které jsou vstřebávány do krve a následně dopraveny do jater. Ani mikroorganismy nerozloží vlákninu beze zbytku – celulóza je stravitelná ze 40%, hemicelulóza z 50% a lignin je prakticky nestravitelný. Krmná dávka složená z objemných krmiv naprosto postačuje nepracujícímu koni jako záchovná.
Tab č. 2 Obsah vlákniny v jednotlivých krmivech (Briggs, 2014)
| % hrubé vlákniny | ADF* | |
| Vojtěškové seno | 23 | 28,6 |
| Vojtěškové seno –pozdní seč | 30 | 39,5 |
| Ječmen | 6 | 7,2 |
| Cukrovarské řízky | 20 | 22-23 |
| Rýžové otruby | 13 | 13,1 |
| Pšeničné otruby | 10-12 | 13-15 |
| Kukuřice | 2,5 | 3,4 |
| Seno | 31-34 | 31,4 |
| Seno pozdní | 31-35 | 41,6 |
| Melasa | 0—0,5 | 0,1-0,2 |
| oves | 11-12 | 13,5-14-6 |
*ADF je lignocelulózový komplex buněčných stěn rostlinných pletiv nerozpustný v kyselém detergentu
Orientačně lze říci, že krmiva s hodnotou více než 35% ADF se považují za méně kvalitní a jsou sklízená pravděpodobně v pozdní fázi, pokud se bude jednat o objemné krmivo. To neznamená, že nemohou být zkrmována, ale v krmné dávce bude nutné jejich vyšší zastoupení, aby koně dostali stejné množství živin.
Potřeba sacharidů v krmné dávce
Potřeba sacharidů je individuální pro každého koně a jako taková není normovaná. Je nutné zohlednit využití koně a jeho zdravotní stav. Ovšem existují doporučení, která je vhodné dodržet, abychom předešli případným zdravotním problémům:
- Vláknina tvoří základ jakékoliv krmné dávky a její nedostatek způsobí závažné zdravotní potíže. Její množství by mělo být min. 17% hrubé vlákniny v krmné dávce. Vhodnější ukazatel je přijaté množství objemných krmiv, které by mělo být min. 1,5% tělesné hmotnosti koně, aby byly zachovány fyziologické potřeby.
- Množství jadrného krmiva by nemělo překročit 2,5kg na jedno krmení. Pokud bude dávka vyšší, nestrávený škrob se dostane až do tlustého střeva, kde naruší mikrobiální činnost – může docházet k odumírání mikroorganismů, případně k vylučování toxinů vzniklých trávením a vést až například k laminitidě.
- S příjmem suchých objemných krmiv je důležité poskytnout koni i dostatek vody. Obecně by mělo její množství tvořit alespoň 3l/kg sušiny.
Marcela Otrubová
Zdroje:
Finding Fiber in Horse Feeds, Karen Briggs, 2014, dostupné z <http://www.thehorse.com/articles/34088/finding-fiber-in-horse-feeds>
www.agropress.cz
