Proč je důležité se zabývat otázkou správného používání antibiotik?

Počet antibiotik je limitovaný a nová antibiotika se téměř neobjevují. Pokud se dané antibiotikum používá správně, může bez problémů fungovat i za 20 let. Co se mění je vznik rezistencí, které narůstají a tím zužují spektrum použitelných antibiotik. Dalším problémem je snadný přenos rezistencí z bakterií, které figurují u zvířat na bakterie, které jsou patogenní pro člověka a zkomplikovat tak následnou léčbu. To je i důvod, proč je používání antibiotik v EU velmi pečlivě sledováno a regulováno. Nicméně jedna věc je předpis, který sám o sobě komplikuje celý proces a druhá věc je přesvědčit uživatele léčiv o naléhavosti a důležitosti problému tak, aby tuto lékovou politiku nevnímal jako nutné zlo, ale jako klíč k dlouhodobé udržitelnosti systému.

Rezistence u bakterií

U bakterií se vyskytují dva druhy rezistencí a to je přirozená, která je geneticky daná na chromozomech a nemůže se předávat z bakterii na bakterii. A druhá je rezistence získaná, povětšinou na plazmidech, kterou si mohou bakterie předávat nejen mezi sebou, ale i mezi jednotlivými druhy. Tímto mechanizmem se tyto vlastnosti velmi rychle šíří v bakteriální populaci, zatímco počet použitelných antibiotik se nezvětšuje.

Jaké jsou účinky antibiotik na bakterie?

Antibiotika mohou působit dvěma účinky:

1. Bakteriocidně – tj. usmrcením bakterie

2. Bakteriostaticky – inhibují růst a rozmnožování

Toto rozdělení ale není úplně jednoznačné, protože bakteriostatická antibiotika mohou ve vyšších koncentracích působit bakteriocidně a naopak bakteriocidní antibiotika zase nemusí usmrtit některé bakterie ani ve vysokých koncentracích.

Mechanismus vzniku rezistence – hladina koncentrace rozhoduje o výsledku opatření

Antibiotikum je pro organismus cizorodá látka a organismus se ho snaží vyloučit, proto postupně jeho koncentrace v organismu klesá a po určité době je nutná reaplikace, aby se opět koncentrace zvýšila na požadovanou úroveň.

Každé antibiotikum má stanovenou minimální inhibiční koncentraci – MIC, která je pro danou bakterii smrtelná a pokud koncentrace ve tkáních klesne pod tuto hodnotu, bakterie dostávají prostor pro tvorbu rezistencí, které vytváří velmi rychle.

Kdy vzniká rezistence?

1. Nedodržení času reaplikace

Mezi dvěma aplikacemi klesá koncentrace ve tkáních pod hranici MIC – v tomto okamžiku má bakterie „prostor“ pro adaptaci a vytvoření mechanizmu, kterým bude působení antibiotika eliminovat.

2. Poddávkování

Podá se méně, než je doporučené dávkování. Koncentrace v organismu klesá pod hladinu MIC dříve než kdyby byla dávka správná a bakterie opět získávají prostor pro vytvoření rezistence, i když se reaplikace provede ve správný čas. Z tohoto, ale i předchozího důvodu je v současné době ustupováno od tzv. depotních forem antibiotik – tedy pouze a jedna aplikace v průběhu léčby (zpravidla pod kůži), kde se předpokládá pozvolné uvolňování účinné látky do oběhu.

3. Špatná volba ATB

Antibiotika v užším slova smyslu (tedy samotné účinné látky) mají (kromě primární a sekundární rezistence) další svoje různé vlastnosti, které formulují interakci s organizmem a jeho tkáněmi. Některá se v různých tkáních koncentrují více, v jiných méně. Některá jsou vylučována beze změny, některá podléhají degradaci. To je též nutné vzít v potaz, neboť při špatné volbě může dojít snadno k poklesu pod MIC.

4. Špatná kombinace ATB

Některá antibiotika lze s úspěchem kombinovat, jiná ne, neboť by mohlo docházet k vzájemnému „rušení“ účinku a tím i snižování jejich koncentrace. Obecně vzato se proto nedoporučuje kombinovat více než dvě účinné látky v jednom léčivu, jednak to připomíná alchymii ve stylu „dáme všechno co máme a ono něco zabere“ a jednak je zde opět riziko neplánovaného poklesu pod MIC u některých aplikovaných látek. Léčba by měla bít co možná nejvíce individuální a cílená.

Zkušenosti dokládají, že pokud se dodržují výše uvedené zásady antibiotické terapie tak se rezistence bakterií mění jen velmi pozvolna a nezřídka můžeme úspěšně používat stejné preparáty i desítky let.

Protokolace není jen obrana proti kontrole a následné pokutě…

ATB patří pouze do povolaných rukou a o jejich aplikace musí být rozhodnuto s obhledem na fatální následky chybného užití a musí být vždy pečlivě naplánováno. Nedílnou součástí úspěšné aplikace je pravidelný monitoring funkčnosti.

Aplikace ATB patří do společné skupiny manažerských opatření, tak aby bylo maximálně podpořen očekávaný účinek. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je přísné dodržování postupů jediná cesta jak dosahovat dlouhodobých pozitivních výsledků. Žádejte proto zpracované protokoly aplikace ATB, které jsou sestaveny na míru vašemu chovu a zohledňují všechny aspekty a nastavené cíle.

 

FARMSYSTEM – se cíleně zabývá přípravou protokolace aplikace ATB, jako nedílného prvku protimastitidního plánu a trvalé udržitelnosti zdraví dojnic. Mezi hlavní cíle programu patří následující:

1. Trvale udržitelné zdraví dojnice během celého mezidobí

2. Udržení potenciálu dojnice z hlediska očekávané užitkovosti, kdy lze s nejvyšší přesností odhadnout výnosy z produkce. Tím lze mnohem přesněji odhadnout náklady na produkci a tím smysluplněji řídit ekonomiku výroby. Celý systém se pak projevuje zvýšenou efektivitou, která ve srovnatelných podmínkách navyšuje zisk.

3. Zapojujeme všechny složky, které se podílejí na produkci – ošetřovatel, zootechnik, veterinární lékař, majitel chovu. Srozumitelný reporting a komunikační strategie doplněná procesními úkony zajišťuje minimalizaci ztrát způsobené chybami pramenících z neznalosti nebo nedokonale nastavenými protokoly.

Chcete-li se dozvědět více na naší nabídce – kontaktujte nás (odkaz na http://farmsystem.cz/kontakt) nebo využijte FB skupinu https://www.facebook.com/groups/607189826876384.

MVDr. Petr Slavík, Ph.D., Ing. Marcela Otrubová