V ČR je v současnosti více než polovina zemědělské půdy ohrožena erozí, přičemž za posledních 30 let tento proces velmi výrazně zrychlil. Je to dáno především intenzifikací zemědělství a změnami v pěstování některých plodin.
Půdoochranné technologie při pěstování širokořádkových kultur jsou takové, které splňují standardy DZES vypsané v tzv. protierozní kuchařce MZe. Při pěstování kukuřice na erozně ohrožené půdě se nabízí několik možností a jednou z technologií používaných u nás je metoda strip tillage, zkráceně strip-till.
Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) půdy zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor a jejich dodržování je pro zemědělce žádající o zemědělské dotace v České republice povinné od roku 2004. Standardy DZES individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, jež obsahuje tyto tematické okruhy: voda, půda a zásoby uhlíku, krajina, minimální úroveň péče.
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:
-
ochranných pásů podél vodních toků
-
zavlažovacích soustav
-
ochrany podzemních vod před znečištěním
-
minimálního pokryvu půdy
-
minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze
-
zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť
-
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.
Technologie strip till byla zavedena do praxe především ke snížení eroze, která je problémem při pěstování širokořádkových kultur. Principem je zpracovávání půdy v pásech, kde se využívá kombinace technologií bez zpracování půdy s technologií plného zpracování půdy. Oproti klasickým technologiím zpracování půdy šetří čas, spotřebu pohonných hmot, chrání půdu a je šetrný k životnímu prostředí. Podmínkou je, že nesmí být zpracováno více než 25% plochy pozemku a šíře zpracovaných pásů nesmí přesáhnout 25 cm.
Výhody v použití metody strip till spočívají v ochraně půdy v důsledku ponechání rostlinných zbytků v meziřádcích společně se zlepšením půdních podmínek pro vývoj rostlin v řádcích v podobě kvalitněji připraveného seťového lůžka. Pokud je půda dobře zásobena organickou hmotou, zvyšuje se půdní úrodnost, vododržnost a zásobenost půdy živinami. V půdě se udrží více uhlíku narozdíl při použití orby nebo kypřiče. Dalším opatřením, které odpadá při použití této metody je omezení obsevů. Obsevy nabourávaly osevní postupy a snižovaly plochy pěstované kukuřice. Přítomnost rostlinných zbytků snižuje ztrátu vody evaporací, což může mít rozhodující vliv pokud přijde období sucha. V porovnání s ostatními technologiemi metoda strip till vytváří vhodnější podmínky pro výsev spočívající v časnějším termínu setí s nižším požadavkem startovací dávky hnojiva.
Obr. č.1: Příprava řádků na setí (zdroj:knowledge.unccd.int)
Podle typu používaných pracovních nástrojů a intenzity zpracování půdy existují 3 základní způsoby strip-till:
Odstranění rostlinných zbytků v řádku vysévané plodiny pomocí prstových kotoučů a disků intenzity zpracování půdy
Mělké strip tillage – princip spočívá v rozřezání a odstraněné reziduí rostlin z řádku s použitím rýhovaných kotoučů a přípravě seťového lůžka a hnojení
Hlubší strip-tillage – se provádí pomocí radliček, nožů a nástrojů pro hlubší kypření a disky, kterými se odstraní zbytky rostlin z řádku, nakypří se půda a vytvoří se malé hrůbky.
Zavedení některé z metod strip-till do praxe začíná už u předplodiny, která musí vydržet až do zasetí kukuřice v následném roce a ideální je její kombinace s organickým hnojením (kejda, hnůj atd.). To má pozitivní vliv na nárůst biomasy s fixací velkého množství prvků, které kukuřice pak využívá během svého růstu. Jako předplodinu lze použít hořčici bílou, ředkev, řepku, žito nebo svazenku vratičolistou.
Předplodina plní tyto funkce:
-
Obohatí půdu o organickou hmotu
-
Chrání půdu před erozí
-
Omezuje se vyplavování živin
-
Zlepší se struktura půdy
-
Slouží jako zelené hnojení
Pokud to dispozice umožní, provádí se pásové zpracování půdy po vrstevnicích, aby se co nejvíce zabránilo vodní erozi 4-8 dní před setím jedním přejezdem soupravy, která je vybavena RTK navigací s přesností na 1-2cm s použitím autopilota, který zaznamenává křivky jízdy stroje a ty jsou následně použity k následnému setí .
Marcela Otrubová
www.agropress.cz