V ČR je v současnosti více než polovina zemědělské půdy ohrožena erozí, přičemž za posledních 30 let tento proces velmi výrazně zrychlil. Je to dáno především intenzifikací zemědělství a změnami v pěstování některých plodin.
Půdoochranné technologie při pěstování širokořádkových kultur jsou takové, které splňují standardy DZES vypsané v tzv. protierozní kuchařce MZe. Při pěstování kukuřice na erozně ohrožené půdě se nabízí několik možností a jednou z technologií používaných u nás je metoda strip tillage, zkráceně strip-till.
Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) půdy zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor a jejich dodržování je pro zemědělce žádající o zemědělské dotace v České republice povinné od roku 2004. Standardy DZES individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, jež obsahuje tyto tematické okruhy: voda, půda a zásoby uhlíku, krajina, minimální úroveň péče.
Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají:
ochranných pásů podél vodních toků
zavlažovacích soustav
ochrany podzemních vod před znečištěním
minimálního pokryvu půdy
minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze
zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť
7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin.
Technologie strip till byla zavedena do praxe především ke snížení eroze, která je problémem při pěstování širokořádkových kultur. Principem je zpracovávání půdy v pásech, kde se využívá kombinace technologií bez zpracování půdy s technologií plného zpracování půdy. Oproti klasickým technologiím zpracování půdy šetří čas, spotřebu pohonných hmot, chrání půdu a je šetrný k životnímu prostředí. Podmínkou je, že nesmí být zpracováno více než 25% plochy pozemku a šíře zpracovaných pásů nesmí přesáhnout 25 cm.
Výhody v použití metody strip till spočívají v ochraně půdy v důsledku ponechání rostlinných zbytků v meziřádcích společně se zlepšením půdních podmínek pro vývoj rostlin v řádcích v podobě kvalitněji připraveného seťového lůžka. Pokud je půda dobře zásobena organickou hmotou, zvyšuje se půdní úrodnost, vododržnost a zásobenost půdy živinami. V půdě se udrží více uhlíku narozdíl při použití orby nebo kypřiče. Dalším opatřením, které odpadá při použití této metody je omezení obsevů. Obsevy nabourávaly osevní postupy a snižovaly plochy pěstované kukuřice. Přítomnost rostlinných zbytků snižuje ztrátu vody evaporací, což může mít rozhodující vliv pokud přijde období sucha. V porovnání s ostatními technologiemi metoda strip till vytváří vhodnější podmínky pro výsev spočívající v časnějším termínu setí s nižším požadavkem startovací dávky hnojiva.
Obr. č.1: Příprava řádků na setí (zdroj:knowledge.unccd.int)
Podle typu používaných pracovních nástrojů a intenzity zpracování půdy existují 3 základní způsoby strip-till:
Odstranění rostlinných zbytků v řádku vysévané plodiny pomocí prstových kotoučů a disků intenzity zpracování půdy
Mělké strip tillage – princip spočívá v rozřezání a odstraněné reziduí rostlin z řádku s použitím rýhovaných kotoučů a přípravě seťového lůžka a hnojení
Hlubší strip-tillage – se provádí pomocí radliček, nožů a nástrojů pro hlubší kypření a disky, kterými se odstraní zbytky rostlin z řádku, nakypří se půda a vytvoří se malé hrůbky.
Zavedení některé z metod strip-till do praxe začíná už u předplodiny, která musí vydržet až do zasetí kukuřice v následném roce a ideální je její kombinace s organickým hnojením (kejda, hnůj atd.). To má pozitivní vliv na nárůst biomasy s fixací velkého množství prvků, které kukuřice pak využívá během svého růstu. Jako předplodinu lze použít hořčici bílou, ředkev, řepku, žito nebo svazenku vratičolistou.
Předplodina plní tyto funkce:
Obohatí půdu o organickou hmotu
Chrání půdu před erozí
Omezuje se vyplavování živin
Zlepší se struktura půdy
Slouží jako zelené hnojení
Pokud to dispozice umožní, provádí se pásové zpracování půdy po vrstevnicích, aby se co nejvíce zabránilo vodní erozi 4-8 dní před setím jedním přejezdem soupravy, která je vybavena RTK navigací s přesností na 1-2cm s použitím autopilota, který zaznamenává křivky jízdy stroje a ty jsou následně použity k následnému setí .
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
