Prosinec, poslední měsíc roku, je obdobím, kdy příroda odpočívá, dny jsou krátké a noci dlouhé. Pro naše předky, kteří byli úzce spjati s přírodou, byl tento měsíc časem bilancování a příprav na nový zemědělský cyklus. Prosinec byl však také spojen s řadou pranostik a zvyků, které ovlivňovaly život na venkově.
Pranostiky spojené s počasím
Prosincové pranostiky byly velice oblíbené, protože mnohé z nich se snažily předpovědět, jaká bude následující zima a jaký rok čeká zemědělce. Mezi nejznámější patří:
„Jaký prosinec, takový celý rok.“ Tato pranostika vyjadřuje, že charakter počasí v prosinci může být předobrazem počasí v celém následujícím roce.
„Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.“ Mrazy a sníh v prosinci byly považovány za dobré znamení, neboť chránily půdu před promrznutím a poskytovaly dostatek vláhy pro budoucí vegetaci.
„Mrazy v prosinci – teplo v červnu.“ Tato pranostika odráží lidovou víru v rovnováhu přírody.
„Na Nový rok o slepičí krok.“ Tento výrok připomínal, že s příchodem prosince a ledna se dny začínají pomalu prodlužovat.
„Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.“ Vánoce s mrazem a sněhem byly považovány za dobré znamení, zatímco deštivé Vánoce nevěstily nic dobrého.
„Mírný prosinec, mírná celá zima.“ Pokud byl prosinec teplý, očekávalo se, že zima nebude příliš tuhá.
„Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.“ Pranostika odkazuje na sníh, který je v prosinci typický, pokud je skutečně chladno.
„Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Tato pranostika se váže ke svátku svaté Lucie (13. prosince) a připomíná, že v období kolem zimního slunovratu jsou noci stále velmi dlouhé.
„Když v prosinci hrom se ozve, hojnost vína i ovoce bude.“ Pokud v prosinci zahřmí, bylo to považováno za neobvyklý jev, který věstil dobrou úrodu.
„Když v prosinci připadá sníh na suchou zem, bude dobrá úroda.“ Sníh padající na suchou půdu byl znamením, že příští rok bude úrodný.
„O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.“ Tato pranostika předpovídala příchod prvního sněhu kolem svátku svaté Barbory (4. prosince).
„Na Štědrý den jasná noc, bude mrazů mnoho moc.“ Jasná obloha na Štědrý večer znamenala mrazivou zimu.
„Jaké počasí na Boží hod vánoční, takové bude po celý rok.“ Počasí 25. prosince bylo považováno za znamení pro příští rok.
„Padá-li na Štěpána (26. prosince) sníh, urodí se hodně jetele.“ Sněžení kolem svátku svatého Štěpána bylo považováno za dobré znamení pro úrodu pícnin, jako je jetel.
Advent a vánoční zvyky
Prosinec byl také obdobím adventu, který začínal čtyři neděle před Vánoci. Pro zemědělce to byl čas klidu, protože práce na polích byla u konce. Lidé se připravovali na Vánoce, které byly nejen náboženskou slavností, ale také oslavou zimního slunovratu.
Během adventu se dodržoval půst. Byl to čas rozjímání a odpočinku, kdy se lidé soustředili na domácí práce, opravy nástrojů a přípravy na další sezónu. Na vesnicích se udržovaly tradice spojené s Mikulášem (5. prosince), svatou Barborou (4. prosince) a svatou Lucií (13. prosince). Tyto svátky byly plné zvyků a pověr. Například na svatou Barboru si dívky trhaly „barborky“ – větvičky třešně. Pokud do Štědrého dne rozkvetly, znamenalo to, že se dívka příští rok vdá.
Zemědělské práce v prosinci
Ačkoliv byla hlavní zemědělská sezóna ukončena, v prosinci stále probíhaly některé činnosti. Především se jednalo o péči o hospodářská zvířata, jako jsou krávy, prasata či drůbež. Zvířata bylo nutné krmit a připravit na zimu. V některých oblastech se porážel dobytek, aby bylo dostatek masa na sváteční stůl i na uskladnění na zimu.
V prosinci se také kontrolovaly zásoby dřeva na topení a potravin, jako byly obilí, brambory nebo zelí. Zvláštní péče byla věnována sadům, kde se například bíle natíraly kmeny ovocných stromů, aby byly chráněny před mrazem a škůdci.
Magické a věštecké zvyky
Prosinec byl rovněž časem různých magických úkonů. Lidé se snažili předpovědět, jaká bude úroda, nebo se ptali na své osobní štěstí. Na Štědrý den se často věštilo pomocí jablek, ořechů nebo olova. Například se rozkrajovalo jablko, aby se zjistilo, zda bude zdravý rok – pokud jádřinec tvořil hvězdu, bylo to dobré znamení.
Prosinec byl a stále je měsícem, který kombinuje klid a odpočinek s přípravami na nový začátek. Pranostiky a zvyky spojené s tímto obdobím jsou dodnes součástí naší kultury a připomínají nám, jak úzce byli naši předkové spojeni s cyklem přírody. I když dnes mnoho z těchto tradic ustoupilo modernímu životnímu stylu, stále je dobré si je připomínat jako součást našeho dědictví.
www.agropress.cz
