Produkce a využití technologických vod z dojíren

Čistění a sanitace dojicích zařízení a mléčnic

Značná část technologických vod vzniká v souvislosti s dojením a rovněž s čistěním a sanitací dojicích zařízení a zařízení pro chlazení a skladování mléka. V souvislosti s procesem dojení vznikají technologické vody při pravidelném čistění mléčné žlázy dojených krav, průběžném čistění prostoru dojírny během dojení a pravidelné očistě dojírny a shromaždiště krav po každém dojení. Vedle toho vznikají technologické vody v souvislosti s proplachem, čistěním a dezinfekcí dojicího zařízení i zařízení pro chlazení a skladování mléka. Množství technologických vod je závislé nejen na provedení dojírny a shromaždiště dojených krav, stupni znečištění zvířat, použitém dojicím zařízení a zařízení pro chlazení a skladování mléka, ale i na dodržování správných postupů a provozní kázni.

Z technického hlediska jsou takto vzniklé vody:

· jímány společně s kejdou, příp. močůvkou nebo hnojem, nebo

· jímány odděleně a skladovány v samostatných jímkách (= technologické vody).

Dojírny a mléčnice

Technologické vody vznikající v souvislosti se sanitací dojicích a chladicích zařízení, pravidelným čistěním prostoru dojírny, omýváním vemen před dojením, čistěním shromaždišť krav před dojením a po dojení, omýváním stěn dojírny apod. Jsou podmíněny technologickým procesem a jejich vzniku není možné zabránit, je možné jen minimalizovat jejich množství. V současné době jsou v chovech dojených krav používány převážně dojírny. Podle terénních sledování ve více než 200 závodech v různých částech ČR, prováděných pro hodnocení implementace nitrátové směrnice bylo v roce 2015 dojeno přes 92 % krav v dojírnách a jen necelých 8 % ve stáji.

Množství technologických vod vznikajících v souvislosti s procesem dojení je obtížné přesně stanovit. Porovnání různých typů dojíren z hlediska spotřeby vody na jejich sanitaci je uvedeno v tab. 1.

Tab. č.1: Spotřeba vody na sanitaci různých typů dojíren (údaje výrobce)

Parametr/spotřeba vody v l	Typ dojírny
	autotandem 2×4	rybinová 2×12	paralelní 2×12	rotační rybinová 24	rotační paralelní 40
Počet dojících stání	8	24	24	24	40
Horká voda	102	246	189	275	354
Studená voda	133	322	248	211	463
Voda celkem na 1 den	470	1134	874	972	1632
voda na 1 den/dojená kráva	3,36	3,94	3,03	3,38	3,40

Pokud jde o spotřebu vody na sanitaci dojírny, je u paralelní dojírny uváděna spotřeba o 23 % nižší než u rybinové, v důsledku kratších dopravních cest mléka. Nízkou spotřebu vody na sanitaci mají i rotační dojírny. Např. rotační rybinová dojírna a rotační paralelní dojírna spotřebují za srovnatelných podmínek jen 3,4 litru vody, v přepočtu na dojenou krávu a den (tab. 1). Jiný výrobce zase uvádí rámcovou normativní spotřebu vody a sanitačních roztoků u rybinové dojírny ve výši 4,67 nebo 6,67 litru vody na dojenou krávu a den, a to v závislosti na vybavení dojírny měřiči mléka .

Zastoupení různých typů dojíren

Naprostá většina zemědělských podniků vlastní samostatné dojírny. Z používaných způsobů dojení tvoří největší podíl rybinové dojírny (52,1%). Další typy dojíren (paralelní, rotační a tandemové) jsou zastoupeny po 10,6%, robotické dojírny ze 6,4%. Na stání do potrubí je dojeno pouze v 9,6% případů. V porovnání s výsledky šetření v ČR za předchozí roky je patrný nárůst využití robotů. Nejvyšší počet dojících stání mají paralelní dojírny (25,4) a rotační dojírny (23,1).

Graf č.2: Poměrné zastoupení způsobů dojení (%)

Využití technologických vod

Technologické vody jsou v zemědělských závodech, které byly předmětem výzkumu, skladovány výlučně samostatně pouze v 31% případů. Vody z téměř 70% objektů živočišné výroby jsou tedy zaústěny do skladů statkových hnojiv a tam smíseny s kejdou, močůvkou nebo hnojůvkou. V zemědělských závodech skladujících technologické vody samostatně, tedy v necelé třetině ze všech závodů účastnících se průzkumu, se používají ve 45 % případů technologické vody jak na orné půdě, tak i na trvalých travních porostech (TTP), ve 29 % pouze na TTP a ve 26 % jen na orné půdě.

Graf č.2: Původ technologických vod v šetření (%)

Doporučení pro aplikaci technologických vod na travní porosty

Výsledky ukazují, že při častější aplikaci technologických vod na stejný pozemek by mohlo dojít ke snížení nárůstu hmoty rostlin. To vyplývá z faktu, že nutnou součástí technologických vod jsou mimo jiné i oplachové vody z dojíren obsahující dezinfekční prostředky. Jejich zbytky a rezidua se mohou v nízkých koncentracích v těchto vodách vyskytovat, což ukázal obsah chloridů, případně sodíku. Možný negativní dopad těchto reziduí může být z hlediska nárůstu hmotnosti rostlin vyrovnán zvýšeným přívodem živin v nejvyšších aplikovaných dávkách. Pokud byly použity vyšší dávky technologických vod, bylo současně dodáno i více živin, což se příznivě odrazilo na růstu rostlin.

Z hlediska doporučení pro aplikaci technologických vod na travní porosty lze konstatovat, že celková dávka dodaných živin je při jednorázové obvyklé a doporučované aplikaci 10–20 t/ha nízká a nezaručuje dostatečné množství živin pro rostliny. Pro omezení rizik ovlivňujících růst rostlin je nicméně vhodná jednorázová aplikace technologických vod v dávce do 20 t/ha. Pro výživu porostu je samozřejmě nutné použít vhodná hnojiva a technologické vody využít pouze jako zálivku a pomocnou půdní látku, pozitivně ovlivňující růst rostlin.

Ekonomické aspekty

Pokud zemědělský závod použije technologické vody v režimu pomocných půdních látek podle zákona o hnojivech, nejsou podle vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) takové vody považovány za odpadní vody. Ale ani nejsou hnojivem podle zákona o hnojivech (zákon č. 156/1998 Sb.) a tedy pro ně neplatí požadavky na skladovací kapacity ani omezení jejich aplikace, s výjimkou zákazu použití za nevhodných půdních podmínek, tedy na zasněženou (do 5 cm), promrzlou (tak, že přes den nerozmrzá do hloubky 5 cm), zamokřenou nebo zaplavenou půdu (zákon o hnojivech, § 9, odstavec 2).

Z toho tedy vyplývá, že může dojít ke značné úspoře v zemědělských závodech skladujících a používajících technologické vody samostatně, a to v porovnání s případnými náklady na jejich čistění nebo se zvýšenými náklady na dostavbu skladovacích kapacit v případě skladování kejdy těmito vodami ředěné. Při skladování ředěné kejdy je totiž potřebná skladovací kapacita větší o 38,9 %, jak vyplývá z porovnání průměrné roční produkce neředěné kejdy dojených krav (14,4 t/DJ) a příslušných technologických vod (5,6 t/DJ). Navíc, neředěná kejda skotu (10 % sušiny) je považována za kvalitnější hnojivo než kejda ředěná (7,2 %), a to zejména z hlediska péče o půdní úrodnost.

Zdrojem k tomuto článku byla Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě (3. aktualizované vydání) vydaná Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně, která je dostupná ZDE

Foto: https://info.cpcfloorcoatings.com/3-maintenance-tips-for-your-milking-parlor-floor