Čistění a sanitace dojicích zařízení a mléčnic
Značná část technologických vod vzniká v souvislosti s dojením a rovněž s čistěním a sanitací dojicích zařízení a zařízení pro chlazení a skladování mléka. V souvislosti s procesem dojení vznikají technologické vody při pravidelném čistění mléčné žlázy dojených krav, průběžném čistění prostoru dojírny během dojení a pravidelné očistě dojírny a shromaždiště krav po každém dojení. Vedle toho vznikají technologické vody v souvislosti s proplachem, čistěním a dezinfekcí dojicího zařízení i zařízení pro chlazení a skladování mléka. Množství technologických vod je závislé nejen na provedení dojírny a shromaždiště dojených krav, stupni znečištění zvířat, použitém dojicím zařízení a zařízení pro chlazení a skladování mléka, ale i na dodržování správných postupů a provozní kázni.
Z technického hlediska jsou takto vzniklé vody:
· jímány společně s kejdou, příp. močůvkou nebo hnojem, nebo
· jímány odděleně a skladovány v samostatných jímkách (= technologické vody).
Dojírny a mléčnice
Technologické vody vznikající v souvislosti se sanitací dojicích a chladicích zařízení, pravidelným čistěním prostoru dojírny, omýváním vemen před dojením, čistěním shromaždišť krav před dojením a po dojení, omýváním stěn dojírny apod. Jsou podmíněny technologickým procesem a jejich vzniku není možné zabránit, je možné jen minimalizovat jejich množství. V současné době jsou v chovech dojených krav používány převážně dojírny. Podle terénních sledování ve více než 200 závodech v různých částech ČR, prováděných pro hodnocení implementace nitrátové směrnice bylo v roce 2015 dojeno přes 92 % krav v dojírnách a jen necelých 8 % ve stáji.
Množství technologických vod vznikajících v souvislosti s procesem dojení je obtížné přesně stanovit. Porovnání různých typů dojíren z hlediska spotřeby vody na jejich sanitaci je uvedeno v tab. 1.
Tab. č.1: Spotřeba vody na sanitaci různých typů dojíren (údaje výrobce)
Parametr/spotřeba vody v l | Typ dojírny | ||||
autotandem 2×4 | rybinová 2×12 | paralelní 2×12 | rotační rybinová 24 | rotační paralelní 40 | |
Počet dojících stání | 8 | 24 | 24 | 24 | 40 |
Horká voda | 102 | 246 | 189 | 275 | 354 |
Studená voda | 133 | 322 | 248 | 211 | 463 |
Voda celkem na 1 den | 470 | 1134 | 874 | 972 | 1632 |
voda na 1 den/dojená kráva | 3,36 | 3,94 | 3,03 | 3,38 | 3,40 |
Pokud jde o spotřebu vody na sanitaci dojírny, je u paralelní dojírny uváděna spotřeba o 23 % nižší než u rybinové, v důsledku kratších dopravních cest mléka. Nízkou spotřebu vody na sanitaci mají i rotační dojírny. Např. rotační rybinová dojírna a rotační paralelní dojírna spotřebují za srovnatelných podmínek jen 3,4 litru vody, v přepočtu na dojenou krávu a den (tab. 1). Jiný výrobce zase uvádí rámcovou normativní spotřebu vody a sanitačních roztoků u rybinové dojírny ve výši 4,67 nebo 6,67 litru vody na dojenou krávu a den, a to v závislosti na vybavení dojírny měřiči mléka .
Zastoupení různých typů dojíren
Naprostá většina zemědělských podniků vlastní samostatné dojírny. Z používaných způsobů dojení tvoří největší podíl rybinové dojírny (52,1%). Další typy dojíren (paralelní, rotační a tandemové) jsou zastoupeny po 10,6%, robotické dojírny ze 6,4%. Na stání do potrubí je dojeno pouze v 9,6% případů. V porovnání s výsledky šetření v ČR za předchozí roky je patrný nárůst využití robotů. Nejvyšší počet dojících stání mají paralelní dojírny (25,4) a rotační dojírny (23,1).
Graf č.2: Poměrné zastoupení způsobů dojení (%)
Využití technologických vod
Technologické vody jsou v zemědělských závodech, které byly předmětem výzkumu, skladovány výlučně samostatně pouze v 31% případů. Vody z téměř 70% objektů živočišné výroby jsou tedy zaústěny do skladů statkových hnojiv a tam smíseny s kejdou, močůvkou nebo hnojůvkou. V zemědělských závodech skladujících technologické vody samostatně, tedy v necelé třetině ze všech závodů účastnících se průzkumu, se používají ve 45 % případů technologické vody jak na orné půdě, tak i na trvalých travních porostech (TTP), ve 29 % pouze na TTP a ve 26 % jen na orné půdě.
Graf č.2: Původ technologických vod v šetření (%)
Doporučení pro aplikaci technologických vod na travní porosty
Výsledky ukazují, že při častější aplikaci technologických vod na stejný pozemek by mohlo dojít ke snížení nárůstu hmoty rostlin. To vyplývá z faktu, že nutnou součástí technologických vod jsou mimo jiné i oplachové vody z dojíren obsahující dezinfekční prostředky. Jejich zbytky a rezidua se mohou v nízkých koncentracích v těchto vodách vyskytovat, což ukázal obsah chloridů, případně sodíku. Možný negativní dopad těchto reziduí může být z hlediska nárůstu hmotnosti rostlin vyrovnán zvýšeným přívodem živin v nejvyšších aplikovaných dávkách. Pokud byly použity vyšší dávky technologických vod, bylo současně dodáno i více živin, což se příznivě odrazilo na růstu rostlin.
Z hlediska doporučení pro aplikaci technologických vod na travní porosty lze konstatovat, že celková dávka dodaných živin je při jednorázové obvyklé a doporučované aplikaci 10–20 t/ha nízká a nezaručuje dostatečné množství živin pro rostliny. Pro omezení rizik ovlivňujících růst rostlin je nicméně vhodná jednorázová aplikace technologických vod v dávce do 20 t/ha. Pro výživu porostu je samozřejmě nutné použít vhodná hnojiva a technologické vody využít pouze jako zálivku a pomocnou půdní látku, pozitivně ovlivňující růst rostlin.
Ekonomické aspekty
Pokud zemědělský závod použije technologické vody v režimu pomocných půdních látek podle zákona o hnojivech, nejsou podle vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) takové vody považovány za odpadní vody. Ale ani nejsou hnojivem podle zákona o hnojivech (zákon č. 156/1998 Sb.) a tedy pro ně neplatí požadavky na skladovací kapacity ani omezení jejich aplikace, s výjimkou zákazu použití za nevhodných půdních podmínek, tedy na zasněženou (do 5 cm), promrzlou (tak, že přes den nerozmrzá do hloubky 5 cm), zamokřenou nebo zaplavenou půdu (zákon o hnojivech, § 9, odstavec 2).
Z toho tedy vyplývá, že může dojít ke značné úspoře v zemědělských závodech skladujících a používajících technologické vody samostatně, a to v porovnání s případnými náklady na jejich čistění nebo se zvýšenými náklady na dostavbu skladovacích kapacit v případě skladování kejdy těmito vodami ředěné. Při skladování ředěné kejdy je totiž potřebná skladovací kapacita větší o 38,9 %, jak vyplývá z porovnání průměrné roční produkce neředěné kejdy dojených krav (14,4 t/DJ) a příslušných technologických vod (5,6 t/DJ). Navíc, neředěná kejda skotu (10 % sušiny) je považována za kvalitnější hnojivo než kejda ředěná (7,2 %), a to zejména z hlediska péče o půdní úrodnost.
Zdrojem k tomuto článku byla Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě (3. aktualizované vydání) vydaná Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně, která je dostupná ZDE
Foto: https://info.cpcfloorcoatings.com/3-maintenance-tips-for-your-milking-parlor-floor