Svaz je nevládní, neziskovou, dobrovolnou organizací chovatelů holštýnského skotu. Jeho hlavním posláním je zvelebování plemene podle představ chovatelů s cílem dosahování rentabilního chovu. K tomu účelu definuje chovný cíl a celkovou koncepci šlechtění plemene s využitím nejmodernějších metod a postupů.
V posledních letech se jedná zejména o uplatnění molekulárně genetických metod a vývoj metod genomického odhadu plemenných hodnot, které umožňují využívat v plemenitbě mladá zvířata a tím dosahovat vyšší genetický zisk.
K založení Svazu dali podnět přední chovatelé černostrakatého skotu. Svaz je zaměřen na činnosti, které slouží chovatelům holštýnského skotu k zušlechtění jejich stád a zvyšování ekonomické efektivnosti chovu krav. Úkolem Svazu je také hájit zájmy chovatelů ve vztahu k zákonodárným a výkonným orgánům řízení zemědělství v ČR.
Svaz má v současné době 320 řádných členů – chovatelů, kteří chovají kolem 110 000 krav. Mimořádných členů je 160.
Nejvyšším orgánem Svazu je členské shromáždění. Výkonným orgánem Svazu je Výbor svazu, který má 15 členů a je volen členským shromážděním. Organizuje činnost svazu a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou výlučně vyhrazeny členskému shromáždění.
Svaz je nositelem plemenné knihy holštýnského skotu. Plemenná kniha stanoví a aktualizuje chovný cíl a standard plemene, program a metody šlechtění a rozsah a metody zjišťování a testování vlastností a znaků a odhadu plemenné hodnoty v rámci celého plemene. Dále stanovuje parametry pro výběr plemenných zvířat určených ke kvalitativní reprodukci populace, provádí výběry plemeníků a podílí se na výběru plemenic, registruje chovy, plemenná zvířata a jejich potomstvo. Plemenná kniha registruje původ a hodnotu plemenných zvířat a vydává potvrzení o jejich původu a hodnotách a navazuje a udržuje styky se zahraničními organizacemi obdobného poslání.
Pro své členy svaz pravidelně vydává „Černostrakaté novinky“, které jsou dostupné ZDE.
Svaz celoročně podporuje cca 5 – 6 regionální výstav, jako jsou např. Chomutice, Opařany nebo Zdislavice. Vrcholnou akcí svazu je Národní holštýnský šampionát, který se letos konal v Brně. Šampionkou se stala na Brněnském výstavišti Kája, kráva na druhé laktaci ze statku Mendelovy univerzity v Brně (na fotografii níže).
Charakteristika holštýnského plemene
Holštýnské plemeno (dříve černostrakaté) patří do skupiny nížinných plemen. Postupem doby se stalo nejpočetnější populací z kulturních plemen na světě. Jedná se také o populaci s nejvyšší mléčnou užitkovostí. Plemeno je charakteristické černostrakatým zbarvením s černou hlavou, která má většinou bílou hvězdu nebo lysinu. Některá zvířata jsou nositeli alel, které dávají zvířatům založení pro červenostrakaté zbarvení. Pro tato zvířata se vžilo označení červený holštýnský skot.
Černostrakatý skot pochází ze severozápadní Evropy (oblast Fríska, Šlesvicko-Holštýnska, Jutska).
Snahy o urychlené zlepšování užitkových vlastností vedly k rozvoji řízené plemenářské činnosti. Významnou roli v tomto procesu sehrálo zakládání plemenných knih, zavádění kontroly užitkovosti, hodnocení zevnějšku a později uplatňování metod kontroly dědičnosti.
Postupně se tento skot rozšiřoval do celého světa. V Evropě bylo plemeno šlechtěno na exteriérově vyvážený typ, středního rámce (131-132 cm v kohoutku) s velmi dobrou mléčnou produkcí, vyšším obsahem mléčných složek a dobrým osvalením.
Dosti odlišným způsobem se vyvíjel černostrakatý skot na území Severní Ameriky. S příchodem osadníků se zvýšila poptávka po mléce, pozornost se proto soustředila na černostrakatý holštýnsko-fríský skot, který vynikal mléčnou produkcí.
V letech 1857 až 1961 bylo do Severní Ameriky dovezeno 8800 krav z Holandska.
Při výběru zvířat k plemenitbě byla dávána přednost mléčnému užitkovému typu a většímu tělesnému rámci. Zvířata vynikala vysokou produkcí mléka, menší pozornost byla věnována obsahu mléčných složek. Holštýnsko-fríské plemenné knihy byly založeny 1884 v Kanadě a o rok později v USA. Později se pro zvířata severoamerické provenience vžilo označení holštýnský skot.
V 50. až 60. letech minulého století se proces šlechtění také v dalších zemích začal orientovat na holštýnský skot. Vedla k tomu zvýšená poptávka po mléce a mléčných výrobcích, růst ceny pracovní síly, ale zejména tlak na ekonomiku výroby mléka. Rozdíl v užitkovosti mezi evropskými a severoamerickými populacemi byl cca 2000 kg mléka. Nové biotechnické metody v reprodukci, zejména rozvoj inseminace a konzervace semene hlubokým mražením, umožnily významně urychlit proces šlechtění.
Chovatelé černostrakatého plemene v evropských, ale i dalších zemích začali masově využívat semeno býků holštýnského plemene z Ameriky. Holštýnský genofond se rozšířil do Evropy a dalších světadílů. Došlo ke změně orientace na mléčný typ zvířat, k určitému ujednocení šlechtitelských programů a také ke změně názvu plemene v celé řadě zemí na holštýnské plemeno.
V průběhu uplynulých desetiletí se holštýnské plemeno stalo nejvýznamnějším dojeným plemenem skotu s jednostranným zaměřením na mléčnou produkci.
V ČR je v KU evidováno 213 000 holštýnských krav (60% všech krav v KU), z toho 14 000 RED holštýnských. Průměrná užitkovost holštýnského skotu za kontrolní rok 2015/2016 byla 9 792 kg mléka při tučnosti 3,79 % a obsahu bílkovin 3,32 %. Mezidobí se v posledních letech každoročně snižuje a v posledním roce dosáhlo hodnoty 408 dnů. Průměrná velikost stáda holštýnského skotu v ČR dosáhla 282 kusů. V plemenné knize holštýnského skotu je zapsáno více než 182 000 krav.
K 31. 10. 2016 nadojilo 501 holštýnských krav za život více než 100 000 kg mléka.
Každým rokem se navyšuje počet prvotelek, u nichž je proveden lineární popis exteriéru, za rok 2016 bylo nahodnoceno 43 000 krav, to je cca 2/3 všech otelených prvotelek.
www.agropress.cz
