Spotřeba konzumního mléka stále drží rostoucí trend, jak ve světovém měřítku, tak i v našem domácím prostředí. Jak již všichni dobře víme, u mléka sledujeme hned několik kvalitativních znaků. Z nejdůležitějších lze jmenovat počet somatických buněk, rezidua inhibičních látek, celkový počet mikroorganismů nebo procentuální zastoupení jednotlivých složek.
Přísnější podmínky pro mléko jsou nastaveny v oblasti kojenecké výživy, kterou upravuje Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich využití, kde je uvedeno v Příloze č. 1, že počáteční kojenecká výživa vyrobená z bílkovin kravského nebo kozího mléka nebo z hydrolyzovaných bílkovin musí jód, jako minerální látku, obsahovat v rozmezí od 2,5 do 12 μg na 100 KJ.
Zde se dostáváme k hlavnímu tématu dnešního článku „Představuje jod neznámého strašáka do budoucna?“.
Dlouhodobě je známo, že nároky na množství jodu ve výživě člověka stoupají v souvislosti se zvýšeným metabolismem v období růstu, těhotenství nebo kojení. Obdobně je to i u dojnic. Vyšší nároky na obsah jodu je dán rostoucí užitkovostí, technologickou zátěží a interakcí jódu s ostatními minerálními látkami. Mléko představuje jeden z významných zdrojů jodu v lidské výživě.
Odhaduje se, že mléko a mléčné výrobky přispívají přibližně 13-64 % denního příjmu jodu.
Avšak, jak již bylo zmíněno výše, nelze se řídit heslem „čím více, tím lépe“. I přestože je jod nezbytným stopovým prvkem, je třeba se vyhnout nadměrnému příjmu, jelikož může způsobit poruchy štítné žlázy. Jisté regule existují v rámci výživy dojnic i v rámci mléka určeného k výrobě kojenecké výživy.
Studie publikované od roku 2000, které byly provedeny v průmyslově vyspělých zemích, vykazují široké rozpětí koncentrace mléčného jódu od 33 do 543 μg/l. Obvyklá koncentrace jódu se pohybuje v rozmezí od 100 do 300 μg/l. Mezi faktory ovlivňující množství jódu v mléce lze řadit výživu dojnic, zpracování mléka, použití postupů a predipů obsahující jod, typu hospodaření i ročním období.
Zdroje jodu v krmivu
V krmivech se koncentrace liší v závislosti na rostlinném druhu, složení, hnojení, průběhu počasí, geologických a klimatických podmínkách. V objemných krmivech kolísá obsah jodu od 0,1-0,9 mg·kg-1. Seno a silážovaná krmiva mívají vyšší obsah jodu než zelená hmota. Samotná objemná krmiva nemůžou pokrýt denní dávku jodu. Nejběžněji se doplňuje pomocí minerálních krmných přísad, minerálně vitamínových směsí nebo premixů mikro a makro prvků.
Doplňování jodu do krmné dávky je zaměřeno na prevenci jeho deficitu a na funkční posílení látkového metabolismu.
Jaké je optimální množství jodu v krmné dávce?
Komise Evropského společenství ve svém Nařízení č. 1459/2005 uvádí 5 mg jodu v 1 kg 88 % sušiny kompletní krmné dávky jako maximální povolené množství jodu. Současné normy potřeby živin uplatňované v České republice doporučují pro dojnice 0,8 mg jodu v 1 kg sušiny KD, případně 0,6 mg jodu na 1 kg vyprodukovaného mléka. National Research Council (2001) doporučuje 0,4-0,5 mg I. kg-1 sušiny krmné dávky.
Klinické příznaky nadbytku se začínají projevovat, až když dávkování jodu mnohonásobně překročí hranici doporučovanou EU.
Vztah mezi obsahem jodu v krmné dávce a jeho obsahem v mléce
Mezi obsahem jodu v krmné dávce a jeho následném množství v mléce byla zjištěna závislost vyjádřená pomocí korelačního koeficientu r= 0,6=0,7.
Zhruba 8-10 % přijatého jodu následně přechází do mléka.
Obsah jodu v mléce má sezónní charakter, kdy v létě je jeho hladina obecně nižší. Jod se v mléce zvyšuje u dojnic na první laktaci, naopak pořadí laktace na hladinu jódu vliv nemá. Koncentrace jodu v mléce se používá jako indikátor zásobení organismu jodem.
Predipy a postidipy a jejich vliv na obsah jodu v mléce
Použití dezinfekčního prostředku s obsahem jodu před nebo po dojení je stále běžnou praxí, navzdory tomu, že existuje mnoho alternativ (kys. mléčná, ethanol atd.).
V závislosti na obsahu jodu v desinfekčním prostředku a způsobu aplikace může být jeho koncentrace v mléce významně zvýšena.
Touto tématikou se zabývalo mnoho studií a názory nejsou jednotné. Je několik teorií, jak se jod může dostat do mléka. Jedna z nich je, že jod se absorbuje přes kůži a následně vstupuje do mléka mléčnou syntézou. Další se naopak přiklání k názoru, že jód v mléce pochází z povrchu struků, protože po otření struků utěrkou, byly jeho zbytky v mléce nevýznamné. Podle různých pokusů je důležitá hladina jodu v desinfekčním prostředku. Průměrná koncentrace v jodu vzrostla v průměru o 50-60 μg/l, pokud byla koncentrace jodu v postdipu 3000-5000 ppm.
Vybrané studie uvedly, že přenos jodu do mléka je nižší, pokud je vemeno důkladně vydojeno.
Graf č. 1 Koncentrace jodu v mléce při použití přípravků před dojením s různým obsahem ppm od různých autorů
Graf č. 2 Koncentrace jodu v mléce při použití přípravků po dojení s různým obsahem jódu (ppm)
A co Vy? Máte zjištěný obsah jodu ve Vašem mléku?
Rysová Lucie, Otrubová Marcela
www.agropress.cz
