Sklizeň ovoce na jižní Moravě byla u jabloní, višní, švestek, slív a rybízu pravděpodobně vyšší než loni. Pěstitelé naopak sklidili méně třešní, meruněk a broskví. Hrušek je zhruba stejně, vyplývá z odhadu roční sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kvůli teplé zimě přešly ovocné stromy ze spánku do rašení o týdny dříve než obvykle. Mrazy způsobily trvalé poškození u peckovin a u jádrovin deformace plodů, řekla ČTK tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová.

Ovocnářský rok opět poznamenal vliv počasí. „Protimrazová opatření, která ovocnáři letos využívali, pomohla zachránit úrodu jen v několika málo lokalitách, například u peckovin, více u slivoní. K těmto opatřením patří svícení svícemi, pálení slámy, protimrazové závlahy nebo generátory mlhy. Dalším velmi významným faktorem ovlivňujícím sklizeň jsou kroupy. Ovocnáři se každoročně s tímto problémem potýkají ve všech oblastech jižní Moravy. Tady má stále velký význam podpora budování protikroupových opatření,“ sdělila Klemšová.

Kromě mrazů a deštivého počasí ovlivnil sklizeň také nedostatek pracovníků. Pěstitelé ovoce ne vždy sklidili v termínu zralosti.

Konečné výsledky sklizně zveřejní unie ve spolupráci s ústavem v lednu příštího roku. Z dosavadních odhadů je patrné, že v porovnání se čtyřletým průměrem se nejvíce dařilo švestkám, slívám a jabloním. Největší pokles je naopak u třešní a meruněk. U těch byl největší propad v oblasti Znojma, Mikulova a Břeclavi, kde byly téměř všechny plody poškozené.

„Co nezmrzlo, poškodil v době dozrávání déšť. V některých lokalitách v oblasti Hodonínska pěstitelé meruňky sklízeli. Byl o ně v letošním roce velký zájem. Poptávka velmi převyšovala nabídku, cena se zvýšila až o 30 procent, na 52 korun za kilogram. Tato cena odpovídá pracnosti pěstování meruněk a trvalému úhynu stromů, které musí každoročně pěstitel dosazovat,“ dodala Klemšová.

Meruněk v podniku Pomona Těšetice na Znojemsku sklidili pouze deset procent z očekávané sklizně. „Letos se významně projevily rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Některé utrpěly stoprocentní újmu mrazem a další poskytly průměrnou úrodu. Broskvoně patří nejen u nás v Těšeticích ke skomírajícímu ovocnému druhu. Za posledních deset let významně poklesly pěstitelské plochy. V našich sadech máme pouze 12,5 hektaru z původních 80. I broskvoně postihl letošní jarní mráz i silné krupobití,“ konstatoval ředitel podniku Ivo Pokorný.

V Těšeticích byli naopak spokojeni s úrodou višní. „Výsadby se rozprostírají na devíti hektarech plochy. Úroda byla velmi dobrá. Sklízíme již mnoho let mechanizovaně a to je důvodem, proč lze při jejich pěstování ekonomicky obstát. To, co dříve musely ručně sklidit desítky lidí, v současné době zvládne setřasač s pětičlennou obsluhou. Odbyt byl plynulý,“ řekl Pokorný.

Podle Klemšové letos nejvíce zdražily meruňky a broskve. Upozornila naopak na velmi nízkou cenu červeného rybízu, která se pohybuje kolem pěti korun za kilogram. Pokud tahle cena přetrvá, povede to podle ní k likvidaci všech porostů. Cena by se měla zvýšit zhruba na 12 korun. „Totéž může potkat výsadby višní, které stárnou a neobnovují se vlivem nízkých cen, i broskvoní,“ poznamenala.

Autor Klára Vašíčková, ČTK

foto: pixabay.com