Obiloviny jsou nedílnou součástí výživy téměř všech národů (mouka, vločky, …). Celosvětově nejrozšířenější obilninou je pšenice, které konkuruje rozsahem produkce už jen rýže, oblíbená především v Asii. Využívají se dále jako krmivo pro hospodářská zvířata (zelená píce, siláž, …), v energetickém průmyslu pro výrobu biopaliv, výrobu alkoholu nebo ozdobných předmětů. A v neposlední řadě se využívá sláma, jako vedlejší produkt na zaorání, krmivo, stelivo či stavbu ekodomů.
Graf č.1: Vývoj osevních ploch obilovin
Graf č.2: Výnosy obilovin 2015-2019
Pšenice obecná (triticum aestivum)
Mezi podmínky pro pěstování pšenice bezpodmínečně patří vhodné zařazení do osevního postupu. Nejvhodnější je po luskovinách, jeteli, jetelotrávách a včas sklizených okopaninách. Ideální půda je černozemě, střední až těžší s pH v rozmezí od 6,2 do 7,0. Z tohoto hlediska je vhodná výrobní oblast řepařská a kukuřičná. Klíčí při 3-4 °C a pod sněhem snáší i teploty do -20°C. Při holomrazech hrozí vymrzání. Transpirační koeficient se pohybuje okolo 300-550 g vody. Kvalita potravinářské pšenice je určována podle obsahu lepku a škrobu.
Hnojení dusíkem se provádí během vegetace do mléčné zralosti (40-120 kg/ha). Rozdělujeme ho na dávku základní (maximálně 1/4), regenerační (1/3-1/2), produkční (1/3) a pozdní (1/4). Fosfor a draslík dávkujeme dle půdní zásoby, kterou zjistíme z údajů v AZP. Vápník dodáváme k předplodině a hořčík podle rozborů listu během vegetace.
(zdroj: pixabay.com)
Žito seté (secale cereale)
Žito seté zařazujeme do osevního postupu po olejninách, luskovinách, luskoobilných směskách, včas sklizených okopaninách a lze i po obilovinách. Nejvhodnějšími oblastmi pro tuto cizosprašnou obilninu jsou výrobní oblast podhorská a bramborářská. Klíčí při 2-3 °C a pod sněhem snáší až –55°C. Transpirační koeficient je 400-600 g vody.
Tuto plodinu lze hnojit organickými hnojivy. Dusík aplikujeme během vegetace do mléčné zralosti (20-120 kg/ha). V případě vápníku, fosforu, draslíku a hořčíku postupujeme stejně jako u pšenice obecné.
U žita se setkáváme s tzv.: námelem. Jedná se o houbovitou chorobu, kterou způsobuje paličkovice nachová. Příznakem jsou zrna přeměněná v černá až černo-fialová, podlouhlá, tvrdá sklerocia vyčnívající z klasů. Pěstuje se i cíleně a využívá se především ve farmaceutickém průmyslu.
(zdroj: pixabay.com)
Tritikale (triticosecale)
Hybridní kříženec pšenice a žita, který byl vyšlechtěn pro krmné účely. Zrno obsahuje vyšší podíl bílkovin než pšenice i žito (12-19 %). Snáší horší podmínky než pšenice, ale vyžaduje lepší než žito. Ideální je výrobní oblast obilnářská, bramborářská a pícninářská. Výživa odpovídá požadavkům pšenice obecné.
(zdroj: pixabay.com)
Ječmen setý (hordeum vulgare)
Vhodnou půdou k pěstování ječmene je především půda hlinitá, střední až těžká s pH pohybujícím se okolo 6,8-7,5. Ideální zařazení ozimé formy ječmene do osevního postupu je po luskovinách, raných bramborách, řepce a pícninách. Naopak pro formu jarní jsou nejvhodnější hnojené okopaniny a kukuřice. Lze zaset i po obilovinách ovšem za předpokladu zvýšené dávky hnojení. Klíčí při teplotě 2-3 °C a pod sněhem snáší teploty okolo -12°C. Při holomrazech hrozí vymrzání. Transpirační koeficient se u ječmene pohybuje okolo 300-450 g vody. Pěstování ječmene je možné ve všech výrobních oblastech, ovšem nejvhodnější pro sladovnický ječmen je oblast Polabské nížiny, střední Moravy a Středočeské pahorkatiny.
U ječmene ozimého rozdělujeme dávky dusíku podobně jako u pšenice. Dodáváme během vegetace do mléčné zralosti 60-120 kg/ha. Jarní forma je velice citlivá na příjem dusíku, který ovlivňuje sladovnickou kvalitu. Aplikujeme proto 30-80 kg/ha nejlépe před setím a při potřebě vyšší dávky než 60 kg dávkujeme 2/3 před setím a zbytek v době odnožování. Fosfor, draslík, vápník a hořčík dodáváme podobně jako u pšenice.
(zdroj: pxhere.com)
Oves setý (avena sativa)
Patří mezi nejméně náročné obiloviny. Ideální zařazení v osevním postupu je po okopaninách a jetelovinách, ovšem s odstupem 4-5 let z důvodu nebezpečí výskytu háďátka ovesného. Klíčí při 3-5°C. Nesnáší krátká a horká léta. Vhodnou půdou k zasetí je především půda střední až těžká s pH 5,5 – 7,5. Je vhodný i do horských výrobních oblastí.
Podle podmínek pěstování aplikujeme dusík (40-100 kg/ha), který rozdělíme do dávek před setím do 50 kg a zbytek v začátku sloupkování. Fosfor, vápník a draslík dodáváme podle údajů z AZP.
(zdroj:pixabay.com)
Tab. č. 1: HTS, výsevek, termín setí, optimální počet rostlin a výnos u jednotlivých druhů obilovin
| PLODINA | HTS | VÝSEVEK (kg/ha) | TERMÍN SETÍ | OPTIMÁLNÍ POČET ROSTLIN NA m2 | VÝNOS (t) |
| Pšenice obecná – ozimá | 43-60 | 180-240 | do 10.10. | podle oblasti a odnožování (více odnožující 350-450 a méně odnožující 450-550) | 6-8 |
| Pšenice obecná – jarní | 30-55 | 200-240 | březen-začátek dubna | podle oblasti a odnožování (300-500) | 6-8 |
| Ječmen setý – ozimý | 30-70 | 140-200 | do 15.10. | 200-350 | 5-7 |
| Ječmen setý – jarní | 40-50 | 160-220 | jaro | 250-350 | 4,5-6 |
| Žito seté – hybridní | 25-35 | 70-120 | do 28.9. | 250-350 | 5-6 |
| Oves setý | 27-45 | 180-230 | březen-duben | 300-450 | 3-5 |
| Tritikale – ozimé | 35-55 | 180-230 | do 10.10. | 200-350 | 5-7 |
Autor: Jana Hrtúsová
Zdroj: https://www.babiccinavolba.cz/encyklopedie-mouky/druhy-obilovin-a-jejich-vyuziti/
https://www.czso.cz/
Foto: pixabay.com
www.agropress.cz
