Většina z nás je seznámena s faktem, že mléko a mléčné výrobky jsou pro lidský organismus velmi prospěšné. Dodávají tělo důležité živiny jako sacharidy, tuky a bílkoviny. Dále lze jmenovat i celou řadu významných látek: esenciální aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, vitamíny (A, B2, B5, B12) a minerály (vápník, fosfor, jod). Za zmínku stojí i fakt, že mléko je výživné a lehce stravitelné.
Mléčné výrobky jsou zařazeny do 3. patra potravinové pyramidy, a měly by být konzumovány 2 – 3 x denně, přičemž za jednu porci je považováno 250 ml mléka, 200 ml jogurtu nebo 55 g sýra.
Problém nastává, když konzumace mléka nebo mléčných výrobků způsobuje zdravotní problémy. Původců může být několik. Jaké? To si v článku níže jasně objasníme. S konzumací mléka se pojí tři základní onemocnění: laktózová intolerance, alergie na mléčné bílkoviny a fenylketonurie.
1) Laktózová intolerance
Laktózová intolerance neboli nesnášenlivost mléčného cukru – laktózy je neschopnost trávit mléčný cukr. Mateřské lidské mléko obsahuje 7,2 g/100 ml laktózy, kravské mléko obsahuje 4,7 g/100 ml. Laktózová intolerance je jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu. Avšak vše nelze dávat za vinu mléčnému cukru, jelikož hlavním problémem v případě laktózové intolerance je nedostatečné množství β – galaktosidásy (také označována jako laktáza), která za normálních okolností štěpí laktózu v tenkém střevu na glukózu a galaktózu.
Glukóza je využita jako zdroj energie a galaktóza se stává součástí glykolipidů a glykoproteinů. Tyto dva monosacharidy jsou poté absorbovány v tenkém střevě. V případě že váš organismu nedostatečně syntetizuje laktázu nebo vůbec, nedochází ke štěpení laktózy a ta zůstává v tenkém střevu, kde se hromadí a způsobuje trávící obtíže jako nevolnost, křeče, plynatost, průjmové stavy a bolesti v zádech.
Laktózovou intoleranci jako první popsal Hippokrates (400 let před naším letopočtem), vyšší pozornosti se jí ale dostalo až v posledních letech.
Procentuální výskyt laktózové intolerance se velmi liší dle etických skupin. To je dáno dle našich předků. V případě že několik generací před vámi konzumovalo mléko, s největší pravděpodobností s laktózou nebudete mít problém. V opačném případě se s největší pravděpodobností nesnášenlivost na laktózu vyskytne. Velmi vysoký výskyt laktózové intolerance je např. v Mexiku (nad 70%), Jihovýchodní Asii (90-98 %), Severní Americe (15-80 %) nebo Africe (13-90 %). U nás ve Střední Evropě je výskyt od 4 do 37 %. Nejnižším procentem se mohou pochlubit Severní země Evropy (5 %).
Největší problém spojený s intolerancí na laktózu je zvláště velmi nafouklá bublina v rámci sociálních sítí a nespolehlivých internetových zdrojů. Mnoho lidí si sami sobě diagnostikují příznaky laktózové intolerance a často bez potvrzení lékaře si sami tuto diagnostiku potvrdí. Tato chybná diagnostika může do budoucna způsobit, ale mnohem větší zdravotní komplikace např. osteoporózu, což je pórovitost kostí spojená s nedostatečným příjmem vápníku. Tou v České republice trpí přibližně 12 % populace a do budoucna se predikuje navýšení.
Pakliže nedojde k adekvátnímu příjmu vápníku z jiných zdrojů. Výsledkem budou řídké kosti a zvýšené riziko zlomenin. Doporučená denní dávka vápníku je 700 až 1200 mg dle věku a pohlaví.
Důležité je zde zmínit, že v případě intolerance na laktózu nemusíte nutně vynechat všechny mléčné výrobky z jídelníčku. Zaměřit se lze např. na výrobky s nízkým obsahem laktózy, což jsou zrající sýry, máslo nebo fermentované mléčné výrobky. Trh se také nesnášenlivosti na laktózu přizpůsobil a v krámech běžně seženete mléko i mléčné výrobky bez laktózy (laktose free). V potravinách může být laktóza použita jako přísada při výrobě chleba, párků a hamburgerů.
Tab. č. 1 Potraviny s obsahem laktózy – dle tolerance
Zdroj: Fojík a kol. (2013), upraveno
2) Alergie na mléčné bílkoviny (ABKM)
Alergie na mléčné bílkoviny a laktózová intolerance jsou dvě naprosto odlišná onemocnění, avšak laickou veřejností jsou často brána jako jedno. Konzumace mléka – to je jediné co je spojuje, jinak se odlišují. V případě alergie na mléčné bílkoviny se jedná o alergickou reakci na ml. bílkoviny kravského mléka, nejčastěji β – laktoglobulin, ale také i kasein nebo α – laktalbumin. Alergie na mléčné bílkoviny je nejrozšířenější potravinová alergie na světě. První příznaky se mohou objevit v průběhu celého života, nejčastěji se ale alergie projeví před dovršením 1. roku. V našich podmínkách se alergie vyskytuje u 2 až 7 % kojenců.
Abychom správě pochopili, k jakým procesům dochází při alergii na ml. bílkoviny, je důležité si vysvětlit pojem alergie. Alergie je přecitlivělost organismu spojenou s přehnanou reakcí způsobenou alergeny, v tomto případě na bílkoviny kravského mléka, na které organismus vytváří protilátky. První symptomy alergie na ml. bílkoviny se mohou projevit do několika minut po kontaktu s mléčnou bílkovinou. Nejčastěji se projevuje svěděním kůže, kopřivkou, otokem rtů, zvracením, zažívacími potížemi, bolestmi břicha, nechutenství, alergickou rýmou, dušností, kašlem i ekzémem.
Mléčné bílkoviny odolávají varu i kvasným procesům, to znamená, že převařené mléko a kysané výrobky jsou stejně alergenní a nebezpečné jako nadojené mléko.
Významný rozdíl mezi alergií na mléčné bílkoviny a laktózovou intolerancí je také v konzumaci mléka a mléčných bílkovin, jelikož v případě alergie musíte vyřadit z jídelníčku kompletně mléko a mléčné výrobky bez rozdílu druhu mléka. Jedinci trpící alergií na ml. bílkoviny musí také brát v úvahu potraviny, kam se mléko přidává (např. chleba, cukrovinky atd.), což je důležité zvláště u jedinců, kteří ohroženi anafylaktickou reakcí.
Studie potvrdily, že u jedinců s alergií na ml. bílkoviny byl pozorován nižší vzrůst i nižší mineralizace kostí (větší riziko osteoporózy).
3) Fenylketonurie
Fenylketonurie je dědičné metabolické onemocnění, které v České republice postihuje 1 novorozence z 10 – 20 000. V případě fenylketonurie není schopný organismus zpracovávat fenylalanin na tyrozin. V těle tak vzniká jeho nadbytek a nedostatek tyrozinu. Onemocnění je odhaleno již v porodnici. Jediným způsobem léčby je velmi přísná dieta, které se netýká pouze mléka a mléčných výrobků, ale všech potravin, které obsahují aminokyselinu fenylalaninu. To je poměrně velký problém, jelikož fenylalanin je obsažen ve většině potravin: masa, uzeniny, pečivo, luštěniny, obiloviny, ořechy, mléko, mléčné výrobky, cukrovinky atd.