Český strakatý skot se celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. A tato populace zahrnuje i zhruba sto kusů nesoucích geny původních českých linií, které byly postupně vytěsněny převodným křížením a jsou tak zařazeni do genových zdrojů ČR.

Historie plemene

Český strakatý skot patří fylogeneticky do skupiny plemen evropského strakatého skotu, která je nejpočetnější a nejvýkonnější světovou populací skotu dvoustranného produkčního zaměření. Plemenitba v ČR byla zajišťována převážně uvnitř plemene a ojedinělým importem strakatého plemene z Německa. Postupně se tak formovalo samostatné plemeno český strakatý skot (ČESTR) původově do značné míry izolované od ostatních evropských strakatých simmentalizovaných plemen. Jeho výlučnost byla ovlivněna odlišným chovným cílem a směrem šlechtění přizpůsobeným našim podmínkám, se zdůrazněním mléčné užitkovosti a hospodárnosti v rámci kombinovaného užitkového zaměření.

Od sedmdesátých let významná část populace ČESTR prošla převodným křížením s černostrakatým skotem a vytvořila základnu populace černostrakatého skotu v ČR.

To způsobilo postupné vytěsnění původních českých linií z populace plemene ČESTR. V devadesátých letech pak probíhal projekt vytvoření rezerv biologického materiálu (inseminační dávky a embrya), nicméně po roce 2000 jako původní genetický zdroj ČESTR však zůstal pouze materiál uchovaný in vitro. Při revizi tohoto materiálu bylo jako vlastní původní zdroj vybráno 346 embryí, jejichž původci pocházeli z českých linií a byli bez podílu cizích genů (resp. s podílem nižším než 12 %). Podle šetření ČMSCH byl v roce 2008 počet reprodukčně schopných krav původních českých linií pouhých 63 kusů. Projekt regenerace původní české straky vychází z výkupu celkem 23 plemenic do VÚŽV a stanovením individuálního připařovacího plánu, včetně plemenic v zemském chovu. Jejich potomstvo nebo zárodky budou v budoucnu použity k rozšíření genetického zdroje.

Charakteristika plemena

Plemeno je dlouhodobě šlechtěno vedle mléčné užitkovosti i na užitkovost masnou a v ukazatelích masné užitkovosti dosahuje velmi dobrých výsledků, srovnatelných s masnými plemeny a jejich kříženci. Bude i nadále šlechtěno na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program. Tento směr šlechtění se odrazil také v morfologických znacích plemene, zejména ve středním rámci, nižším stupni osvalení, celkové jemnosti a ušlechtilosti a v příznivějším utváření vemene.

Významné vlastnosti, pro které je plemeno uchováváno

Do NPZ je jako genetický zdroj evidována vymezená část populace plemene, která má za cíl uchovat in vivo populaci původních linií z doby před započetím zušlechťovacího křížení v polovině 60 let minulého století plemenem ayrshire a red-holstein. Strakatý skot se plně osvědčil, pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, hospodárnost chovu a přizpůsobivost, ve všech výrobních oblastech a technologických systémech i pro všechny produkční směry.

Tabulka č.1: Vývoj početních stavů populace zařazené do Národního programu (údaje z dotací)

Rok Počet zvířat Počet chovů
2010 8 1
2011 7 6
2012 13 6
2013 17 7
2014 19 7
2015 30 7
2016 49 6
2017 62 7
2018 77 7
2019 89 8
2020 115 12
Užitkovost

Chovný cíl plemene je zaměřen na vysokou a hospodárnou produkci kvalitního mléka a masa. V dlouhodobější perspektivě charakterizuje mléčnou užitkovost cílový požadavek 6 – 7 500 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. Masnou užitkovost pak průměrný denní přírůstek nad 1 300 g v intenzivním výkrmu býků a jatečná výtěžnost nad 58 %. Úroveň mléčné užitkovosti v roce 2004 dosáhla v průměru populace 5854 kg s obsahem tuku 4,1% a bílkovin 3,46%. Masná užitkovost dosahovala přírůstku 1360g/den u býků v testaci, u býků zařazovaných do plemenitby 1450 – 1470 g/den s výtěžností 56-57%.

 

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/656764/Geneticke_zdroje_zvirat_A5_v2.pdf

https://www.cestr.cz/cs/plemeno/cesky-strakaty-skot

Foto: Ing. Jitka Pikousová