Ačkoliv se to zprvu zdálo nereálné, po třinácti letech intenzivní práce se vědcům z dvaceti zemí světa podařilo „přečíst“ kompletní genetickou informaci pšenice seté. Genom pšenice se vyznačuje enormní velikostí a složitostí, proto se jeho rozluštění zprvu zdálo nereálné. Tvoří ho sedmnáct miliard písmen dědičného kódu, což je pětkrát delší genetická informace než u člověka. Navíc se skládá ze tří navzájem podobných částí (subgenomů) a většinu tvoří mnohokrát se opakující úseky DNA.
„Můžeme to přirovnat k situaci, kdy bychom rozstříhali tři vydání stejné knihy ve velmi podobných jazycích na úseky kratší než jedna věta, tyto kousíčky smíchali a museli knihy sestavit do původní podoby. Jsem nesmírně rád, že se to u tak velkého genomu, jaký má pšenice, podařilo. Nebylo by to samozřejmě možné bez rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Na výzkumu se podílelo 73 vědeckých pracovišť, která využívala různé metody, sdílela výsledky a vyměňovala si zkušenosti.“ Říká vedoucí centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB profesor Jaroslav Doležel
Předpokládá se, že v roce 2050 stoupne počet obyvatel zeměkoule na 9,6 miliard a pšenice tvoří základní potravinu pro třetinu celosvětové populace. Proto je nutné ročně zvyšovat výnos o 1,6%, což se do budoucna neobejde bez nových odrůd s vylepšenými vlastnostmi. Zjištěné informace poslouží šlechtitelům k identifikaci genů ovlivňujících výnos, kvalitu zrna, odolnost vůči chorobám a do budoucna nutnou odolnost proti suchu. V budoucnosti budou mít tyto poznatky velký význam rovněž při využívání nových metod genetických modifikací.
Velká zásluha pro české vědce z Olomouce
I přesto, že se na tomto projektu podílelo přes dvě stě vědců ze 17 zemí světa, klíčovou roli sehrálo Olomoucké pracoviště Akademie věd ČR, kde vyvinuli metodu třídění chromozomů pomocí tzv. takzvané průtokové cytometrie, kterou používají jako jediní na světě právě v Olomouci. Tato metoda umožňuje rozdělit složitou genetickou informaci na chromozomy a DNA jednotlivých chromozomů laboratoř dál předávala pracovištím do celého světa. Další prvenství ve světe si olomoučtí vědci připsali za tzv. BAC knihovny. Jejich prostřednictvím lze číst delší úseky dědičné informace a usnadní se tak sestavování genomu.
Text: Marcela Otrubová
Foto: http://www.botswanaguardian.co.bw/business/item/2733-wheat-millers-face-collapse.html
Zdroj: Kolář, j., Naši vědci se podíleli na rozluštění genomu pšenice, dostupné z: http://www.ueb.cas.cz/cs/content/nasi-vedci-se-podileli-na-rozlusteni-genomu-psenice
www.agropress.cz
