Sucho trápí zemědělce již několik let. Toto období můžeme zařadit mezi nejsušší za poslední půl tisíciletí. Od roku 2012 se sucho řadí k nejčastějším extrémům počasí, se kterým se můžeme setkat. Změna je především v distribuci srážek, což znamená, že naprší stejné množství vody, ale za méně dní, čímž se období sucha prodlužuje. Nedostatek srážek v letních měsících je často doprovázen vysokou teplotou a velkým výparem, což se v první řadě projeví v nedostatku půdní vlhkosti. Postupně dochází ke zmenšení průtoků vodních toků a následně klesají stavy podzemních vod. Ve stejném pořadí dochází i k tlumení následků sucha, proto i při výskytu nadnormálních srážek, může sucho i nadále přetrvávat v některé z uvedených forem.
Duben byl teplotně nadprůměrný, a to jak v rámci celé České republiky, tak i v jednotlivých krajích. Odchylka teplot od dlouhodobého normálu ČR 1981 – 2010 dosahovala + 4,7 °C. Naopak co se týká množství srážek, byl duben podnormální a dosahoval hodnoty 51,6 % normálu pro ČR. Následky současného teplého počasí nemá na svědomí jen nadprůměrně teplotní duben, ale i teplá zima s nedostatkem sněhu a sucho v minulém roce.
Květen si oproti dubnu vůbec nepřilepšil. Doprovodilo ho extrémní sucho a teplo, které je charakteristické zvláště pro letní měsíce.
Jedná se tak již o celkem 5. rok od roku 2014, kdy lze situaci vyhodnotit jako výskyt sucha.
Sucho se v současné době projevuje ve všech formách, od půdního sucha přes malé průtoky povrchových toků až po výrazně sníženou hladinu podzemních vod. S ohledem na skutečnost, že první polovinu května lze stále chápat jako počátek vegetační sezony a potenciální nároky na vodu ze strany vegetace i na výpar budou v následujícím období spíše vzrůstat, lze konstatovat, že se jedná o mimořádně nepříznivé startovací podmínky před nadcházející letní sezonou.
Celkové srážky od počátku roku jsou prozatím v roce 2018 u většiny vybraných stanic nižší než v suchém roce 2015. Ve srovnání s dlouhodobým normálem pak největší deficit vykazuje východ území, kde napršela méně než polovina obvyklého množství srážek, výrazně podprůměrné byly rovněž srážky v oblasti geografického středu našeho území.
Srážkový deficit se projevil jak v případě vlhkosti půdy, tak na stavu povrchových a podzemních vod. Výrazně horší situace je v orniční půdní vrstvě do 40 cm, kde prakticky ve všech nižších polohách i části poloh středních jsou půdy vysoce, ojediněle i velmi vysoce ohroženy suchem.
V porovnání s předchozími lety je aktuální průtok většinou menší a dosavadní průběh lze srovnávat s roky.
V souvislosti se suchem je hojně diskutované téma založení fondu „Těžko pojistitelných rizik“, který umožní zemědělcům pojistit se např. proti mokru nebo suchu v době zrání obilovin a dalším událostem. Tyto události se nedají pojistit u běžných pojišťoven. Fond by měl fungovat tak, že zemědělec zaplatí sazbu za hektar a plodinu a stejnou částkou přispěje stát. Problémem může být nízká motivace zemědělců do fondu vstoupit. Z průzkumu zemědělského svazu vyplynulo, že zájem o tento fond měla necelá pětina zemědělců.
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
