To bylo hlavním tématem prvního webináře pořádaného firmou FARMCZSYSTEM celkem z pětidílného cyklu zabývající se problematikou neantibiotického zaprahování. Daná pointa byla čitelná mezi řádky prvního setkání z cyklu online webinářů věnovaného cestě k neantibiotickému zaprahování ve smyslu cesty k trvale udržitelnému zdraví dojnic (víc o webinářích: https://webinare.fasy.cz/)
Ozdravovací plán a protokol léčby
Ozdravovací plán a protokol léčby je sestavený speciálně pro individuální potřeby každé farmě na míru na základě kultivací ID 4 Bulk Tank Testu ve spolupráci s laboratoří, která identifikuje vykultivované patogeny a stanoví pro ně antibiogram.
Co obsahuje ozdravovací plán?
Ozdravovací plán je strukturovaný, krátký dokument, který v podstatě popisuje antimastitidní management. Věnuje se tedy hygieně dojení, jakož i opatřením na dojírně, včetně výběru dezinfekčních prostředků. Dále popisuje jak celý program začít, dále jak vyhledávat podezřelá zvířata se subklinickou mastitis, nebo mastitis v počátečním stádiu. Řeší individuální diagnostiku a na jejím základě cílenou léčbu. Samozřejmostí je ověření účinnosti léčby a v závěru laktace zaprahnutí. Celý program má vést k zavedení systém selektivního zaprahování.
Dojírna/stáj
- Časná diagnostika mastitidy na dojírně
- kultivace vybraných krav před zasušením
- kultivace některých krav pět dní po otelení ID 4 Dry Cow – Fresh Cow test (DCFC )
- v průběhu laktace problémová zvířata nebo zvířata s klinikou pomocí ID 4 LC testu
- Správná hygienická praxe – individuální přístup k vemeni, nerozstřikovat vodu na dojírně v přítomnosti krav, nemýt podlahu v přítomnosti krav
Start programu
Klade si za cíl jednak vyřešit chronické případy, opakující se mastitidy, krávy „milionářky“ a též zmapovat epizootologická chování patogenů v daném chovu.
Příklad:
- Projít historii kontroly užitkovosti za minulou laktaci (ideálně rok)
- detekovat krávy, kterým kolísal PSB o více jak 50%.
- Detekovat zvířata, která byla léčena dvakrát a vícekrát z důvodu mastitidy
- Detekovat zvířata s dlouhodobě více jak 800 tis SCC, překultivovat a poté snížit hranici na 400-500 tis. a opět překultivovat.
Kultivace mléka na základě KU po otelení
Reflektuje povahu patogenů a jejich působení v organizmu zvířete. Tímto se nastaví trvalý monitoring, což je základem prevence časného onemocnění, záchytu patogenů a tím snížení spotřeby antibiotik a zlevnění léčby.
Příklad:
- Každý měsíc provést kontrolní kultivaci pomocí ID 4 Bulk Tank testu – sledujeme jak se mění množství narostlých kolonií a zastoupení patogenů
- Po každé KU projít záznamy s cílem vybrat zvířata, kterým se ve sledovaném intervalu zvýšil počet SCC 3x a více, tato zvířata kultivovat směsným vzorkem pomocí LC testu
- Zvířata s SCC větším než 400 tis. u nichž však nárůst není trojnásobný, překultivovat směsným vzorkem pomocí LC testu.
Kultivace na základě klinických příznaků
- Zvířata s jakýmkoliv klinickým příznakem (zarudlé, bolestivé vemeno, jakákoliv změna mléka) – kultivace postižené čtvrti pomocí LC testu
- V případě pozitivního nálezu S.uberis je nutné klinicky zkontrolovat a zvážit kultivaci i dalších čtvrtí
Léčba
Složitost protokolu léčby závisí na počtu patogenů a jejich citlivosti/rezistenci k různým antibiotikům. Platí že musí být cílená. Tzn. že na danou bakterii je nutné použít vždy citlivé antibiotikum. Ale pak také i takové antibiotikum, které svým působením zasáhne bakterii v její nice ve vemeni. Některé bakterie kolonizují pouze cisternu, nebo dokonce jen struk. Jiné naopak působí hluboko ve tkáni. Je tedy nutné zvolit takové antibiotikum, které se do té tkáně dostane v dostatečném množství. Pokud zvolíme antibiotikum, sice citlivé, ale se slabší penetrací do parenchymu, léčba nepovede k očekávanému výsledku. Dále máme patogeny, kde je nutné léčbu prodloužit, oproti běžným schématům. V neposlední řadě protokoly reflektují rozdělení antibiotik na běžně použitelné a s restrikčním omezením, aby v případě kontroly nebyl chovatel pokutován za špatné používání. Toto všechno naše protokoly léčby zahrnují. Obvykle si na daném chovu vystačíme se dvěma až třemi antibiotiky. Máme chovy, kde stačí pouze jedno jednodruhové na všechny typy, tam vyskytujících se patogenů. Ale máme i chov, kde je pět různých přípravků, pro každou baktérii zvlášť, neboť se jejich citlivosti nikde „nepotkávají“.
Zaprahování – též reflektuje povahu a citlivost patogenů
Příklad:
- Zvířata bez mastitidy během laktace s nekolísavým SCC nižším než 150.tis. otestovat směsný vzorek mléka pomocí DCFC testu v případě negativního nálezu zaprahnout standardním způsobem nebo bez ATB.
- Zvířata s jakýmkoliv jiným typem mastitidy než S.uberis, vysokým nebo kolísajícím SCC otestovat směsný vzorek mléka pomocí DCFC testu a zaznamenat výsledek testu
Kontrola účinnosti léčby
Kontrola účinnosti léčby se provádí na vybraných zvířatech. Spočívá v tom, že se několik dnů po konci léčby odebere vzorek mléka a nakultivuje se. Pakliže vyjde negativní na původního patogena, je vše v pořádku a léčba funguje. Pakliže se však objeví nárůst těch samých kolonií, znamená to, že léčba selhala a je třeba léčebný protokol předělat.
Ke kontrole správnosti postupů na úrovni chovu slouží ID Bulk Tank Test, který by se měl provádět v pravidelných intervalech – počet bakterií na ID 4 Bulk Tank Tank testu odráží celkovou bakteriální zátěž v chovu. Při dodržování nastavených opatření by se měl počet zmenšovat, až se ustálí na přijatelných hodnotách, přičemž je důležité i sledovat poměr jednotlivých bakterií.
Jaký je rozdíl mezi „klasickými“ kultivacemi a ID 4 Bulk Tank Testem?
- Cena
- Rychlost
- Dostupnost
- Kromě kvalitativního i kvantitativní zhodnocení
Zásadní rozdíl je, že klasické kultivační nástroje slouží ke kultivaci jednotlivých zvířat u kterých se objeví mastitida nebo je určíme na základě výsledků z kontroly užitkovosti. ID 4 Bulk Tank Test se provádí směsným vzorkem mléka z tanku o objemu 20 mikrolitrů a poskytuje informace o patogenech v celém chovu a to i o těch nepatogenních. Kromě patogenů nacházejících se přímo ve vemeni nás může informovat např. i o problémech s proplachem, špatnou teplotou chlazení nebo špatně zvolenou desinfekcí. Další nespornou výhodou je čas, za který známe výsledek. Standartní kultivace trvá 24 hodin. Při podezření na patogeny, které rostou pomaleji, necháme kultivovat déle. Odběr ID 4 BTT velmi dobře zmapuje celý podnik a lze ihned nastavit opatření. Při pravidelném odběru máme též přehled jak se zastoupení patogenů mění v čase a je možné se v některých případech i predikovat příchod „vlny“ mastitid a tím i včas nastavit preventivní opatření, která tuto vlnu omezí na minimum.
Výsledky klasické kultivace jsou zaměřeny pouze na nemocná zvířata a zvířata vytipovaná dle kontroly užitkovosti a tudíž ověření správnosti léčby může trvat několik měsíců a vzhledem k dynamice vývoje patogenů mohu být tyto výsledky již „ staré“. Příkladem může být změna dipu, kdy v případě klasické kultivace musíme čekat na nemocná zvířata a podle toho detekovat, zda byl dip účinný na konkrétní bakterii či nikoliv. To může odhadem trvat cca 2 měsíce.
MVDr. Petr Slavík, Ph.D., Ing. Marcela Otrubová
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
