Farma rodiny Dobrovolných v Ratibořicích na Třebíčsku chová 850 koz, podle chovatelského svazu jde o jednu ze dvou největších kozích farem v Česku. Její sýry, jogurty, kefíry a další mléčné výrobky se prodávají i v Bratislavě. Koronavirová krize sice prodej celkově zpomalila, ale nezastavila. Větší útlum se týkal agroturistky, která pro farmu představuje další zdroj příjmů. Návštěvníci se začali vracet v polovině května, řekla ČTK Jitka Dobrovolná.
Kozí farma Dvůr Ratibořice je pro veřejnost otevřená každé sobotní odpoledne. Autobusové zájezdy, které tam také běžně jezdí, však kvůli koronaviru skončily. Farmáři ale podle Dobrovolné dlouhodobě počítají s možnými problémy. „Nevím, jestli tenhle rok budeme v černých číslech nebo v červených, ale tu farmu to nepoloží,“ řekla.
Manželé Dobrovolní začali kozí farmu budovat z poničeného statku v polovině 90. let. Dobrovolná uvedla, že je k tomu vedla jednoduchá myšlenka: Když chci něco dělat, musím se podívat, co chybí na trhu. Ve Francii, Belgii nebo v Nizozemí totiž tehdy viděla, že se tam kozí mléko a sýry prodávají běžně. „Tak jsme si koupili prvních 20 koziček a začali jsme se učit z jejich mléka dělat nějaký výrobek. Všechno v kuchyni,“ zavzpomínala.
Dnes už má farma kromě dojírny a mlékárny i zázemí pro návštěvníky a od loňska také prodejní automat kozích výrobků u svého vstupu. Provoz nastálo zaměstnává 13 lidí, v sezoně jim pomáhají brigádníci.
Co se týče velikosti chovu, je už podle Dobrovolné kapacita farmy nejspíš využitá naplno. Vyplývá to i z ekologického systému jejího hospodaření. Krmivo pro zvířata si farmáři pěstují sami na svých 200 hektarech polí a luk. Z 850 koz jich dojí 550. Zbývající část chovu tvoří roční nebo dvouletá kůzlata, kozlové a kozy, na statku zůstávají na dožití.
Produkce kozího mléka se v průběhu roku mění. Velmi nízká je od prosince do února, kdy se začínají rodit kůzlata. Pak objem mléka stoupá. Teď se ve faremní mlékárně denně zpracovává přes 1400 litrů čerstvě nadojeného mléka.
Přestože se i Češi naučili jíst kozí výrobky, musí farma dodneška vyvracet zažité předsudky vůči kozímu mléku. Aby nemělo typický pach, musí se rychle zchladit, vysvětlila Dobrovolná. Dodala, že důležitá je i čistota stájí nebo technologie dojení.
V Česku bylo podle statistiků k letošnímu 1. dubnu 28.900 koz, na Vysočině přes 2700. Situace v tomto chovu je poslední dva roky stabilizovaná, řekl ČTK Richard Konrád ze Svazu chovatelů ovcí a koz. V Ratibořicích je podle něj jedna ze dvou největších kozích farem v ČR, která má velmi dobré chovatelské výsledky.
zdroj: ČTK
foto: https://www.kozimleko.cz/89/fotogalerie-jak-to-u-nas-vypada