Těžko krátce shrnout veškeré aktivity, jejich přínos pro široké okolí a také jedinečné srdečné vztahy v třígenerační rodině na Farmě Basařových v obci Prosečné na Trutnovsku, kde vše šlape jako dobře promazaný stroj. Bratři Jan, Ondřej a Jiří se tu se svými partnerkami, dětmi a rodiči věnují rostlinné výrobě na více než 500 hektarech půdy, krajinotvorbě, výkrmu masného skotu, zpracování a prodeji hovězího masa v automatech na své farmě, avšak i ve Farmářském domě v blízkém Vrchlabí, který založili, provozují rovněž bioplynovou stanici sloužící k vytápění všech objektů v rámci hospodářství. Výčet činností této po všech stránkách ukázkové rodinné farmy doplňuje agroturistika vyhledávaná návštěvníky zdejší podhorské oblasti.
Místo pro spokojený život a podnikání celé rodiny
Statek v obci Prosečné, která spadá do oblasti Sudet, zakoupili prarodiče dnešních mladých hospodářů na konci roku 1945. Sedlačení, jímž doslova žili, jim však bylo o osm let později zločineckým komunistickým režimem zcela znemožněno. Příležitost navázat na něj přišla až po dlouhých 40 letech. Ačkoliv jejich syn Blahomír Basař žil tehdy se svou ženou Jaroslavou a třemi syny, Janem, Ondřejem a Jiřím, na Pardubicku, neváhal a hospodaření po svých rodičích se rozhodl obnovit. Škoda jen, že nejstarší z rodu se změny režimu a posléze úspěchů svých nástupců již nedožil. Jeho žena však ano a bylo to pro ni nesmírné zadostiučinění a velká radost.
Od té doby uplynulo již dlouhých třicet let a na podkrkonošské farmě, která se za tu dobu neuvěřitelně změnila a rozrostla, dnes nachází uplatnění a spokojené žití celkem 14 členů rodiny Basařových. Rodiče Blahomír a Jaroslava Basařovi a jejich tři synové s partnerkami a již i dětmi – nejstarší Jan s manželkou Veronikou a dětmi Anetou a Adámkem, prostřední Ondřej s partnerkou Lenkou a potomky Pavlínou a Janičkou a nejmladší Jiří s manželkou Kateřinou a dcerami Vendulkou a Viktorkou. Všichni si našli na farmě své místo, které je naplňuje, dává jim smysl, přináší radost a dohromady se jim v obdivuhodné symbióze daří tvořit celek, jenž je obrovským přínosem nejen pro obec Prosečné, ale i široké okolí. Pojďme se nyní společně ohlédnout za uplynulými třiceti lety na této farmě a přiblížit si i její současnost.
Masný skot – správná cesta
Na počátku bylo navrácených 23 hektarů půdy a 16 mléčných, asi nejhorších krav z tehdejšího družstva. Manželům Basařovým ale nechybělo odhodlání a velká chuť vybudovat hospodářství, na které by byl jejich předchůdce pyšný. Do práce na farmě se zcela přirozeně postupně zapojili i synové, kterým v té době bylo 14, 10 a 4 roky. Navyšovala se obhospodařovaná výměra, měnil se vzhled farmy – bývalý kravín K 174 se po rekonstrukci proměnil na moderní stáj pro mléčné krávy. Až do roku 2006, kdy se rodina rozhodla pro chov masného skotu plemene aberdeen angus, zde bylo 60 vysokoužitkových holštýnek, které sbíraly jedno ocenění za druhým.
Brzy se ukázalo, že jít cestou chovu masného skotu byla dobrá volba, neboť začal stoupat zájem lidí o kvalitní hovězí maso, které by si mohli zakoupit přímo na farmě. Poptávka nabyla postupem času takových rozměrů, že se z důvodu potřeby většího množství vykrmovaných zvířat Basařovi rozhodli zaměřit na nákup zástavu z chovů svých kolegů-sedláků a jeho výkrm.
Farmářský dům – od farmáře ke spotřebiteli
„Zůstali jsme věrni osvědčenému plemeni aberdeen angus, jehož vysoce kvalitní maso se specifickou chutí je ideální ke kulinářskému zpracování a patří mezi nejchutnější steaková masa. Nejprve jsme začali prodávat vyzrálé vakuované hovězí maso zpracované v naší bourárně ze dvora, poté přes samoobslužný automat, který máme přímo na farmě. A v roce 2020 jsme v blízkém Vrchlabí založili Farmářský dům, který nabízí zákazníkům možnost zakoupit si kvalitní produkci jak z naší farmy, tak i od ostatních kolegů v několika samoobslužných automatech,“ vysvětluje Jan Basař a dodává: „Naše hovězí zraje převážně ve vakuu při teplotě do 3 °C, jedná se o tzv. mokré zrání. Do prodeje ho dodáváme po cca 30 dnech zrání, spotřeba je doporučena do 21 dní od této doby, přičemž maso stále zraje.“
Aktuálně putuje z farmy na jatka jedno zvíře týdně, maso je do samoobslužných automatů na farmě i ve Farmářském domě doplňováno každý den ráno. Odebírá ho však i několik okolních restaurací, které jsou zaměřeny na kvalitní gastronomii. Farmářský dům funguje i jako výdejní místo e-shopu a nabízeny jsou v něm také další produkty sedláků z okolí, například vejce, ryby, klobásy, mošty, marmelády, sušené ovoce, med, mák, kmín a další. Basařovi nabízí rovněž zprostředkování nákupu samoobslužných automatů pro další farmáře a výrobce.
Rostlinná výroba – ekonomicky i udržitelně
Krmivo pro vykrmovaný skot si rodina pěstuje zcela sama, výhodou je mobilní míchárna šrotu. Basařovi obhospodařují více než 500 hektarů půdy, z nichž 300 ha jsou louky a pastviny a více než 200 ha zaujímá orná půda, na níž jsou pěstovány řepka, pšenice, žito, oves a krmné plodiny.
„Snažíme se stále investovat do zemědělské techniky, abychom byli strojově soběstační. Velkou výhodu vidíme v posklizňové lince a skladovacích kapacitách, které nám umožňují uskladnit zhruba dvě třetiny produkce a počkat tak na lepší výkupní cenu,“ informuje Jiří Basař a pokračuje: „Velice nás inspiroval a motivoval program ASZ ČR Pestrá krajina, díky němuž jsme zjistili, jak udržitelně lze hospodařit i na větší výměře, a to při zachování, ale i zvýšení výnosů. Konkrétně nás velmi zaujalo hned v prvním ročníku programu hospodářství Ericha Vodňanského z ASZ Litoměřice a jeho biopásy. Vyčlenili jsme proto 3 hektary orné půdy právě biopásům, které jsou plné včel a brouků. Doslova to v nich žije a včelaři se tetelí radostí, z vděku nám nosí med. V plánu máme ještě vybudování rybníku, na svažitém pozemku vzniknou tůně a nebude chybět ani stromořadí.“
Basařovi rozhodně nezavírají oči před klimatickou změnou. Všimli si, že vyvolává po celý rok bouřky, v jejichž důsledku by pozemky mohla zničit eroze. Zvolili proto půdoochranné technologie strip-till a no-till, jejichž součástí je minimální obdělávání půdy. Ta se zpracovává jen za účelem likvidace plevelů a seje se přímo do strniště nebo pásů zpracované půdy.
Vlastní honitba – téměř žádné škody zvěří
Vzhledem k tomu, že rodinu dlouhodobě trápily značné škody způsobené zejména divokými prasaty, usoudila, že nejlepším řešením bude, aby si pozemky chránila sama. „Rozhodli jsme se založit a požádat o uznání honitby Malé Labe Prosečné. To se nám po řadě peripetií na konci roku 2013 podařilo. Naše farma je tedy nájemcem a uživatelem honitby o rozloze 750 hektarů, škody zvěří se od té doby minimalizovaly. Zároveň vítáme, že po více než 60 letech došlo k narovnání vztahů, které byly násilnou kolektivizací venkova zničeny,“ říká Jan Basař.
Bioplynová stanice jako dobrá volba
Již čtrnáctým rokem funguje na farmě bioplynová stanice o výkonu 250 kW, která velmi šikovně uzavírá okruh činností na zdejším hospodářství. „Bioplynová stanice spotřebuje denně 12 tun senáže, obilní GPS a hnoje, přičemž digestát coby hnojivo aplikujeme zpět do půdy. Vzniklým teplem vytápíme naše soukromé domy, stáj se všemi souvisejícími prostory, posklizňovou linku, skleník se zeleninou, ale i námi provozovaný penzion o kapacitě 28 lůžek. Současně BPS ohřívá i vodu a dodává elektrickou energii pro všechny zmíněné objekty,“ informuje Ondřej Basař, který má její provoz na starosti.
Agroturistika na farmu patří
Jeho partnerka Lenka se věnuje provozu penzionu přímo na farmě, který slouží hostům v podobě šesti apartmánů od roku 2016. „Agroturistika na farmu určitě patří, je dalším z pilířů našeho podnikání. Máme radost, když vidíme, jak se hostům líbí styl hospodaření na rodinné farmě, zvířata a lokální produkce. Řada z nich si domů veze maso a masné výrobky a ráda se k nám zase vrací,“ vysvětluje Ondřejova partnerka Lenka.
Janova manželka Veronika má hned vedle penzionu kadeřnictví a Jiřího žena Kateřina má zase v malíčku administrativu, evidence, zkrátka se stala krotitelkou byrokracie a navíc ji to velice baví. Sen každého farmáře
Basařovi a asociace
Farma Basařovi, s.r.o. je již mnoho let hrdým členem Asociace soukromého zemědělství a celá rodina se s chutí pravidelně účastní mnoha celostátních i regionálních akcí této stavovské organizace. „Je to pro nás naprosto samozřejmé – být součástí uskupení stejně smýšlejících lidí, mít možnost scházet se s nimi a společně prosazovat nutné legislativní změny a bojovat za větší podporu rodinných farem,“ říká Jan Basař, který je předsedou regionální ASZ Trutnov a členem Předsednictva ASZ ČR, a dodává: „Asi největší radost nám udělalo, že se konečně poprvé od Listopadu vydalo naše zemědělství směrem k určitému narovnávání značně vychýleného kyvadla, které po celou dobu směřovalo k podpoře velkých zemědělských podniků. To pro nás bylo skutečně velkou vzpruhou.“
U příležitosti 30 let novodobého hospodaření, které připadlo na letošní rok, se Basařovi rozhodli vybudovat nedaleko své farmy, u cesty, s výhledem na Krkonoše a svá pole kapličku věnovanou zakladatelům hospodářství – babičce a dědovi Ludmile a Blahomírovi Basařovým. Byla slavnostně vysvěcena v sobotu 8. října 2022 a nechyběla na ní spousta přátel a známých čtrnáctičlenné rodiny Basařových. Panovala tu srdečná atmosféra plná uznání a obdivu k lidem, kteří toho díky své nezdolné vůli a odhodlání tolik dokázali. Titul Farma roku 2022 jim za jejich veškeré úsilí a neskutečnou rodinnou pospolitost, s níž ještě určitě dokáží mnohé i do budoucna, jednoznačně patří.
Autor: Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR, převzato z: https://www.asz.cz/clanek/10182/farma-basarovi-vitez-souteze-farma-roku-2022/
www.agropress.cz
