Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste a záporná bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin už dva roky po sobě pokořila hranici 12 miliard korun. Schodek se průběžně zvyšuje, například ve srovnání s rokem 2009 byl loni vyšší o pět miliard korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V tuzemsku vypěstovaná zelenina pokrývá jen necelou třetinu spotřeby Česka, řekl ČTK předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.

Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny se zvyšuje dlouhodobě. V roce 2009 jeho hodnota podle ČSÚ obnášela zhruba 9,3 miliardy korun a loni 15,1 miliardy korun. Naopak hodnota exportu zeleniny z Česka vzrostla ze dvou miliard korun v roce 2009 na na 2,922 miliardy korun v roce 2020. Rostoucí dovoz Hanka přisoudil celoroční zvýšené poptávce po širokém spektru zeleniny. Některé druhy, jako je například listová zelenina, fazolky nebo melouny, nelze z klimatických důvodů v Česku pěstovat po celý rok,.

„Máme také velmi nízkou produkci zeleniny z krytých ploch, skleníků. Kapacita skladů pro zásobování trhu v zimních a jarních měsících je u nás zcela nedostatečná,“ uvedl.

Nejvíce zeleniny je do Česka dováženo z Nizozemska, Španělska, Polska, Německa a Itálie. Z Nizozemska a Španělska pocházejí hlavně rajčata, salátové okurky, papriky, česnek, mrkev či cibule. Polské firmy na český trh dodávají cibuli, hlávkové zelí, salátovou řepu, ředkvičky, květák a kedlubny. Tuzemští pěstitelé dlouhodobě upozorňují na to, že obchodní řetězce i v hlavní sezoně importují tradičně pěstované druhy zeleniny ze zahraničí.

Soběstačnost ČR v čerstvé zelenině se v posledních letech podle Hanky pohybuje kolem 30 procent. „To znamená, že i když každý z nás v ČR ročně spotřebuje zhruba 87 kilogramů zeleniny, jen necelá třetina pochází z tuzemských polí a skleníků. Ročně dovážíme přes 580.000 tun čerstvé zeleniny, což obnáší 29.000 kamionů,“ upozornil.

V Česku je evidováno více než 400 pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. V posledních letech se začaly stavět skleníky na pěstování malých rajčat, po kterých výrazně roste poptávka v tuzemsku i zahraničí. Tuzemské pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů. Tržní produkce zeleniny mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019. Loňský rok pěstitelé zeleniny považují za průměrný, museli se ale potýkat s dopady pandemie koronaviru i poklesem farmářských cen.

Obchodní bilance s čerstvou a zpracovanou zeleninou v mld. Kč
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021*
Dovoz 9,285 10,946 10,473 10,114 11,703 11,695 13,061 14,156 14,086 13,818 15,318 15,126 4,255
Vývoz 2,015 2,431 2,588 2,611 2,706 2,667 2,984 3,362 3,029 2,666 2,898 2,922 0,925
Bilance -7,269 -8,515 -7,884 -7,503 -8,997 -9,029 -10,076 -10,795 -11,056 -11,152 -12,420 -12,204 -3,329

* – údaj za leden až březen, zdroj: ČSÚ

Zdroj: ČTK

foto: pixabay.com