Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny do Česka stále roste a záporná bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin už dva roky po sobě pokořila hranici 12 miliard korun. Schodek se průběžně zvyšuje, například ve srovnání s rokem 2009 byl loni vyšší o pět miliard korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V tuzemsku vypěstovaná zelenina pokrývá jen necelou třetinu spotřeby Česka, řekl ČTK předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.
Dovoz čerstvé a zpracované zeleniny se zvyšuje dlouhodobě. V roce 2009 jeho hodnota podle ČSÚ obnášela zhruba 9,3 miliardy korun a loni 15,1 miliardy korun. Naopak hodnota exportu zeleniny z Česka vzrostla ze dvou miliard korun v roce 2009 na na 2,922 miliardy korun v roce 2020. Rostoucí dovoz Hanka přisoudil celoroční zvýšené poptávce po širokém spektru zeleniny. Některé druhy, jako je například listová zelenina, fazolky nebo melouny, nelze z klimatických důvodů v Česku pěstovat po celý rok,.
„Máme také velmi nízkou produkci zeleniny z krytých ploch, skleníků. Kapacita skladů pro zásobování trhu v zimních a jarních měsících je u nás zcela nedostatečná,“ uvedl.
Nejvíce zeleniny je do Česka dováženo z Nizozemska, Španělska, Polska, Německa a Itálie. Z Nizozemska a Španělska pocházejí hlavně rajčata, salátové okurky, papriky, česnek, mrkev či cibule. Polské firmy na český trh dodávají cibuli, hlávkové zelí, salátovou řepu, ředkvičky, květák a kedlubny. Tuzemští pěstitelé dlouhodobě upozorňují na to, že obchodní řetězce i v hlavní sezoně importují tradičně pěstované druhy zeleniny ze zahraničí.
Soběstačnost ČR v čerstvé zelenině se v posledních letech podle Hanky pohybuje kolem 30 procent. „To znamená, že i když každý z nás v ČR ročně spotřebuje zhruba 87 kilogramů zeleniny, jen necelá třetina pochází z tuzemských polí a skleníků. Ročně dovážíme přes 580.000 tun čerstvé zeleniny, což obnáší 29.000 kamionů,“ upozornil.
V Česku je evidováno více než 400 pěstitelů zeleniny. Největší plochu na tuzemských polích se zeleninou zabírá cibule, zelí, hrách a mrkev. V posledních letech se začaly stavět skleníky na pěstování malých rajčat, po kterých výrazně roste poptávka v tuzemsku i zahraničí. Tuzemské pěstební plochy zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se loni podle ČSÚ zvýšily z 10.960 hektarů v roce 2019 na 11.326 hektarů. Tržní produkce zeleniny mírně klesla na 230.835 tun z 232.082 tun v roce 2019. Loňský rok pěstitelé zeleniny považují za průměrný, museli se ale potýkat s dopady pandemie koronaviru i poklesem farmářských cen.
Obchodní bilance s čerstvou a zpracovanou zeleninou v mld. Kč
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021* | |
Dovoz | 9,285 | 10,946 | 10,473 | 10,114 | 11,703 | 11,695 | 13,061 | 14,156 | 14,086 | 13,818 | 15,318 | 15,126 | 4,255 |
Vývoz | 2,015 | 2,431 | 2,588 | 2,611 | 2,706 | 2,667 | 2,984 | 3,362 | 3,029 | 2,666 | 2,898 | 2,922 | 0,925 |
Bilance | -7,269 | -8,515 | -7,884 | -7,503 | -8,997 | -9,029 | -10,076 | -10,795 | -11,056 | -11,152 | -12,420 | -12,204 | -3,329 |
* – údaj za leden až březen, zdroj: ČSÚ
Zdroj: ČTK
foto: pixabay.com