Dojení koz

Dojení koz je daleko jednodušší než dojení krav nebo ovcí, protože téměř 70% mléka je uloženo přímo v mléčné cisterně, proto k jeho spuštění dochází téměř okamžitě. Efektivnost dojení proto závisí nejvíce na samotném dojiči, pracovní rutině, zvoleném pracovním postupu a organizaci příchodu zvířat. Pro kozy má velký význam dodržování stereotypu stejně jako pořadí ve kterém se dojí a zvířata ho pak striktně dodržují. Drobnochovatelé s počtem 10-15 koz nejčastěji volí ruční dojení. V tak malém počtu není nasazování dojícího zařízení efektivní jak časově tak finančně, ale výhodou je bezesporu dosažení větší čistoty mléka než při dojení ručním.

Ruční dojení

Při dojení je nutné zachovat maximální klid a vyvarovat se nešetrnému chování nebo křičení, protože kozy pak nemusí spustit mléko. Nejšetrnější postup ručního dojení je stlačování struků prsty a dlaní postupně odshora dolů. Podobně jako u skotu je nutné první odstřiky mléka posoudit, zda zvíře neprochází zánětem. Při dodojování se stlačí půlka nebo celé vemeno shora dolů oběma rukama , což je prevence proti zánětu mléčné žlázy. Po vydojení se vemeno utře suchou utěrkou, případně namaže mastí.

Obr. č. 1: Postup při ručním dojení (www.Dummies.com)

Strojní dojení

Strojní dojení bylo zavedeno s rozvojem prvních větších farem specializovaných na chov koz. Pro stáda o velikosti 10-60 koz je možné použít i dojení do konví, které umožňuje dojení na stání, dojírně nebo pastvě.

Technika dojení

Podle uspřádání dojících stání je možné dojení z boku nebo zezadu. Pro konvové dojení se předpokládá 1-8 dojících míst. Nejefektivnější je počet dojících míst 2-3x větší než je počet dojících strojů. Kozy stojí za sebou, vedle sebe nebo šikmo vedle sebe s fixací na krmný žlab s přiměřenou dávkou koncentrátu. Jelikož je individuální dávkování koncentrátu poměrně náročné, vytváří se skupiny podle dojivosti, které se krmí stejně.

Zásady správného dojení

Pro dojící zařízení je nutné dodržení těchto podmínek:

• Počet pulzů se během 6-ti hodinového provozu nesmí změnit o více než 5%
• Doba dojení jedné kozy nesmí překročit 3 minuty a stupeň vydojení musí být co největší
• Množství kontrolovaného ručního dodojku nesmí překročit 10%, u jednotlivých koz min. 0,15l.
• V evropských podmínkách se využívá dojení 2x denně

Pracovní operace při dojení

• Příprava vemena před dojením se provádí zásadně na sucho  a je zaměřená na vizuální a hmatovou kontrolu vemene, spojená s prvními odstřiky mléka. V případě znečištění se vemeno otře suchou utěrkou
• Dojení s více než 4 dojícími stroji se nedoporučuje s ohledem na krátkou dobu dojení a potřeby intenzivní kontroly ukončení dojení pro větší citlivost a značnou nevyrovnanost vemen koz oproti vemenům krav. Většina koz je podojena do 150s., proto by doba nasazení neměla překročit 180s.
• Strojní dodojování se může vynechat bez většího rizika vzniku zánětu nebo snížení produkce mléka. Dodojování je opodstatněné pouze u starších koz zvyklých na ruční dojení.

Jako první se dojí zdravé kozy a to v pořadí: mladé kozy, starší kozy a nakonec kozy před zasušením. Úplně na závěr se dojí kozy s podezřením na mastitidu.

Hygiena při dojení

První podmínkou je dobrý zdravotní stav zvířat , který souvisí i se stavem vemena, ovlivněným i dojící technikou.

Zákadní hygienické podmínky

• Čistá dojírna
• Dokonalé ošetření vemena před dojením
• Oddojení prvních střiků mléka
• Kontrola správné funkce dojícího zařízení po nasazení strukových násadců
• Důsledná sanace dojícího zařízení před dojením a po dojení
• Čištění mléka cezením nebo filtrací před plněním do chladící nádrže
• Rychlé zchlazení mléka na 4°C v případě skladování nebo na 8-10°C při jeho zpracování.

 

Marcela Orubová

Zdroj: Makovický, P., Margetín, M., Strojové dojenie kôz, Výzkum v chovu skotu, Vědecký a odborný bulletin, vydává Agrovýzkum Rapotín s.r.o, 2018/3