Chovatelé prodávají letos klecová vejce do řetězců za 1,8 Kč, tedy o pět haléřů dráže než loni. Z podestýlkových chovů pak za dvě koruny, loni šlo o 1,75 Kč. Finální cenu pro spotřebitele si však určují samy obchodní řetězce, nejspíš bude vyšší než tři koruny, řekl na tiskové konferenci místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Spotřeba vajec je každoročně nejvyšší právě kolem Velikonoc. V posledních dvou letech ale roste o desetinu proti zbytku roku, dříve šlo o čtvrtinové nárůsty.

V poslední době také už neroste tolik spotřeba v gastronomických provozech například na horách, kam se lidé o velikonočním volnu vydávali na dovolenou.

V blízké budoucnosti bude muset podle unie průměrná cena vajec růst kvůli zvyšujícím se nákladům na krmné směsi pro drůbež, ale také kvůli přechodu na voliérové chovy z klecových. Snůška v nich je podle chovatelů nižší při stejných nebo vyšších nákladech. V roce 2027 budou veškeré klecové chovy drůbeže zakázány. Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 procent. “Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli budoucímu zákazu,” řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Stát se podle chovatelů chystá letos ve druhém pololetí spustit podporu pro producenty vajec a drůbežího masa, podobně jako u mléka chystá zavedení podpory kvality. “Zákazník bude mít garantovaný český původ, bez antibiotické podpory léčiv,” řekla Dlouhá. Stát by podle ní mohl v tomto programu přerozdělit kolem 150 milionů korun ročně, při zavádění pak půjde o částky mezi 50 a 100 miliony Kč.

Základní informace o původu zjistí zákazníci přímo na vejcích. Na skořápce každého vejce musí být kódované informace o chovu, výjimka je u podniků do 50 nosnic. První číslo na vejci označuje, o jaký typ chovu drůbeže jde, dále je na něm označení země původu a registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Pokud jde o chov ve volném výběhu, značí se 1, dvojka znamená chov v halách na podestýlce a trojka chovy v klecích.

Předloni podle dat ČSÚ snědl každý Čech v průměru 261 vajec, meziročně o 0,7 procenta méně. “Do této statistiky je ovšem potřeba započítat i všechna vejce, které se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla podle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu,” dodala unie.

zdroj: ČTK

foto: pixabay.com