Zpráva, která na první pohled vypadá jako internetový hoax, má bohužel reálný vědecký základ. Podle výzkumu z americké West Texas A&M University vykazuje 15–19 % kastrovaných býčků (steers) v amerických velkokapacitních výkrmnách známky laktace – tedy tvorby mléka ve vyvinuté mléčné žláze. Na fenomén nedávno upozornil americký farmář Josh Schwab v komentáři na blogu Big Food, kde otevřeně kritizuje průmyslový systém výroby hovězího.
Jde o zjištění, které samo o sobě není v americkém odvětví nijak nové ani skandální – v praxi je běžně známé. Pozoruhodné je až to, jakou otázku si zadavatelé studie ve skutečnosti kladli.
Co výzkum skutečně zjistil
Studie analyzovala přibližně 20 000 zvířat z 33 různých výkrmen po porážce, tedy na jatečně upravených tělech. Kromě kastrátů byly hodnoceny i jalovice, u nichž nikdy nedošlo k zabřeznutí – nikdy neporodily. A právě u nich byla čísla opravdu alarmující.
| Kategorie zvířat | Fyziologický stav | Podíl zvířat se známkami laktace |
| Kastrovaní býčci (steers) | Samci bez funkčních gonád | 15–19 % (podle plemene) |
| Jalovice (heifers) | Nikdy nebyly březí ani nerodily | 28–55 % |
U kastrovaného samce (volka) ani u nikdy nezabřeznuté jalovice by k rozvoji sekreční funkce mléčné žlázy za normálních okolností dojít nemělo. Laktogeneze je proces řízený souhrou několika hormonů (estrogenu, progesteronu, prolaktinu a somatotropinu), jejichž vzájemný poměr se mění v poslední fázi gravidity – a právě tato změna tvorbu mléka spouští. Rozběhne-li se tvorba mléka bez tohoto fyziologického spouštěče, jde o jasný signál hluboké hormonální dysbalance.
Tři možná vysvětlení: od implantátů po nadměrné ztučnění
Autor komentáře i odborná diskuse nabízejí tři hlavní hypotézy, přičemž nejpravděpodobnější je jejich kombinace. Rozhodně nejde o jediný izolovaný faktor.
- Anabolické implantáty: V USA se ve výkrmnách běžně aplikují podkožní pelety s postupným uvolňováním účinné látky. Nejrozšířenější kombinací je trenbolon acetát s estradiolem, kde trenbolon podporuje nárůst muskulatury a estradiol vyvažuje utváření tukové tkáně. Estradiol je přitom klíčovým hormonem pro proliferaci mlékovodů.
- Chemická zátěž z krmiva a ošetření: Vysoký podíl kukuřice a sóji ošetřených herbicidy s prokázaným vlivem na hormonální systém (glyfosát, atrazin), antibiotika v krmné dávce narušující mikrobiom a poměrně intenzivní používání antiparazitik i insekticidů.
- Nadměrné ztučnění a delší výkrm: Se zdražováním zástavového skotu drží americké feedloty zvířata ve výkrmu delší dobu a na vyšší hmotnosti. Tuková tkáň sama funguje jako endokrinní orgán se schopností měnit androgeny na estrogeny (díky enzymu aromatáze) a zároveň slouží jako depo lipofilních reziduí (zbytky chemických látek rozpustných v tucích).
Kombinace hormonální stimulace, chemicky zatíženého krmiva, minimálního pohybu a extrémního ztučnění vytváří prostředí, ve kterém přestává platit standardní endokrinní fyziologie přežvýkavce.
Zadání studie prozrazuje víc než výsledky
Studii financoval koncern Cargill, jeden ze čtyř dominantních hráčů amerického masného průmyslu. Samotné financování výzkumu velkými zpracovateli není nic neobvyklého – překvapivé je zadání práce.
Cílem studie nebylo zjistit, proč k „laktaci“ u „nevhodných“ kategorií zvířat dochází, ani jaká rizika to představuje pro rezidua v mase. Zadání znělo, jaký vliv má laktace na jatečnou hodnotu a kvalitu masa, tedy na profitabilitu jednotlivého kusu. Fenomén je v odvětví natolik zažitý, že se s ním pracuje jako s danou provozní veličinou, kterou je třeba ekonomicky vyčíslit. Ne jako s biologickým varovným signálem.
Co na to evropská legislativa
Zde je nutné zdůraznit klíčový rozdíl, který českého ani evropského chovatele nenechá bez povšimnutí. Používání hormonálních přípravků pro podporu růstu je v EU zakázáno již od roku 1988, aktuálně na základě směrnice 96/22/ES (novela 2003/74/ES). Zákaz se vztahuje na estradiol, testosteron, progesteron i syntetické látky typu trenbolon acetátu a zeranolu.
Evropská unie navíc od roku 2006 zakázala i antibiotické stimulátory růstu v krmivech a nepovoluje beta-agonisty, jako je ractopamin. Import hovězího z hormonálně ošetřených zvířat je do EU dlouhodobě zapovězen – jde o jeden z nejstarších obchodních sporů mezi EU a USA. Evropské a americké chovy tak nelze v tomto ohledu posuzovat stejnou optikou.
Obecně však platí, že každý farmakologický zásah, který slibuje výsledek bez kompromisu, má svou odvrácenou stranu – jen se nemusí projevit okamžitě.
Co z toho plyne pro chovatelskou praxi
- Hormonální rovnováha vypovídá o zdraví zvířete: Neobvyklé projevy na mléčné žláze u nezabřeznutých jalovic či kastrátů je vždy nutné brát jako signál, nikoli jako kosmetickou vadu ovlivňující jatečnou hodnotu.
- Pozor na endokrinní disruptory z krmiva: I bez hormonálních implantátů může krmná dávka představovat rizikový faktor – zejména při vysokém podílu kontaminovaných komponent nebo při plísňové zátěži s obsahem zearalenonu, který má silný estrogenní efekt.
- Delší výkrm neznamená automaticky lepší výsledek: Prodlužování výkrmu za hranici fyziologického optima přináší vedle vyšší jatečné hmotnosti také kumulaci tuku a s ní související metabolické i endokrinní odchylky.
- Transparentnost jako konkurenční výhoda: Evropský a zejména český chov skotu má díky legislativnímu rámci v této oblasti mimořádně silnou pozici. Tuto výhodu se vyplácí komunikovat směrem ke spotřebiteli aktivně, nikoli ji brát jako samozřejmost.
- Sledujte, kdo výzkum zadává: Interpretace vědeckých dat se výrazně mění podle toho, zda je zadanou otázkou zdraví zvířete, bezpečnost potraviny, nebo marže na jednom kusu.
Zvíře jako číslo v tabulce, anomálie jako položka v kalkulaci
Nejznepokojivější na celém případu není samotné procento laktujících zvířat, ale skutečnost, že nic z toho není skryté. Nejde o konspiraci ani o zametání pod koberec – jde o standardní provozní parametr systému, který je vystavěn primárně na rychlosti, efektivitě a nejnižší možné výrobní ceně. Zvíře se v takovém uspořádání stává datovým bodem a jeho fyziologické anomálie ekonomickou proměnnou.
Pro chov postavený na osobní odpovědnosti chovatele je přitom první otázka při pohledu na laktujícího kastráta zcela jiná: co se tady děje a jak to zastavit.
Text a foto: Ing. Veronika Paldusová
Zdroj:
Schwab J. 2026. Why Are Feedlot Steers Lactating? (15-19% of Them, According to the Research). Big Food, 20. 8. 2026.
Studie: West Texas A&M University, hodnocení výskytu laktace u jatečného skotu ve výkrmnách (financováno společností Cargill), 2025.
www.agropress.cz
