Správný management odstavu telat v praxi: bez stresu a zbytečných ztrát

Odstav telat představuje jedno z nejcitlivějších období raného života budoucí dojnice a významně ovlivňuje její další růst, zdraví i produkční potenciál. Přechod z mléčné výživy  na plně rostlinnou stravu musí být řízený, postupný a založený na dostatečně vyvinutém trávicím systému, zejména bachoru. Klíčem k úspěšnému odstavu je správně nastavená starterová výživa, jeho vhodné načasování i minimalizace stresových faktorů, které mohou negativně ovlivnit příjem krmiva a celkový vývoj telat. Správný management odstavu  proto není jen otázkou výživy, ale komplexního přístupu ke každému teleti i celému chovu.

Starterová výživa jako základ úspěšného odstavu

Pro bezproblémový odstav telat je naprosto zásadní správná starterová výživa.  Fermentace starteru v bachoru vede ke vzniku těkavých mastných kyselin (TMK),  které stimulují rozvoj bachoru a připravují tak tele na přechod k plně rostlinné výživě. Dochází  k výrazným změnám ve velikosti i aktivitě bachoru a formují se základní fyziologické předpoklady pro budoucí přežvykování.

Telata však musí být na tento přechod připravena komplexně – nejen rozvojem bachoru, ale také funkčním slinným aparátem, střevy a osvojeným chováním při přežvykování.  Čím dříve a lépe podpoříme příjem starteru, tím snazší bude následný odstav. Starterová výživa tak není pouze doplňkem mléčné výživy, ale aktivním nástrojem pro metabolické a funkční „naprogramování“ telete.

V období odstavu se zároveň mění hlavní zdroj živin. Zatímco v období od narození  do odstavu dominuje mléko nebo mléčná krmná směs (MKS), po odstavu se klíčovým zdrojem živin stávají objemná a rostlinná krmiva. Tento přechod je téměř vždy spojen s dočasným poklesem denních přírůstků, který však při správném managementu netrvá dlouho.

Plynulý přechod je základem úspěšného odstavu

Přechod z mléka/MKS na plně rostlinnou stravu je pro každého jedince kritickým momentem a nikdy by neměl proběhnout jednorázově. Náhlý odstav představuje pro telata výrazný stres, který se projeví poklesem příjmu krmiva a zpomalením růstu. Negativní dopady se přitom neprojevují pouze krátkodobě, ale mohou ovlivnit celé období intenzivního růstu.

Obecně se nedoporučuje zahajovat odstav před 6.–7. týdnem věku. Většina telat v tomto období ještě nepřijímá dostatečné množství starteru a bachor není plně připraven na kompletní přechod na rostlinnou výživu. I v chovech, které jsou nuceny k časnějšímu odstavu z provozních důvodů, by neměla být dávka mléka/MKS snižována před dosažením 50. dne věku.

Samotné snižování dávky mléka/MKS by mělo být pozvolné, maximálně o 0,4 litru denně. Takový přístup minimalizuje stres a podporuje stabilní příjem starteru.

Spotřeba starteru jako hlavní ukazatel správného načasování odstavu

Věk telete je pouze orientačním ukazatelem. Klíčovým parametrem pro rozhodnutí o odstavu daného jedince je spotřeba starteru. Telata by měla přijímat minimálně 2 kg starteru denně po dobu alespoň tří po sobě jdoucích dnů. Teprve poté je možné mléčnou výživu bezpečně ukončit. Příliš nízká spotřeba starteru znamená nedostatečně vyvinutý bachor a vysoké riziko poklesu příjmu živin po odstavu.

V ideálním případě, by nabízení siláže mělo začínat až kolem 12.–13. týdne věku telete (ne hned po odstavu). A siláž by měla být podávána pouze ve špičkové kvalitě. Příliš časné zařazení siláže může snížit příjem starteru a zpomalit tak rozvoj bachoru.

Dostatek mléka v raném věku se vyplácí

Snahy o snižování nákladů na krmivo často vedou k příliš časnému odstavu.  Takový postup však může výrazně zvýšit riziko morbidity (nemocnost) a mortality (úhyny) telat a negativně ovlivnit jejich růst i budoucí užitkovost.

V prvních týdnech života by měla být většina živinových potřeb telat pokryta dostatečným množstvím kvalitního mléka nebo mléčné krmné směsi. Krmení odpadním mlékem (zejména mlékem od léčených krav) sice může krátkodobě snížit náklady, ale nepřináší požadovaný nutriční efekt a může představovat značné zdravotní riziko, především kvůli reziduím antibiotik.

Příkladem dobré praxe je systém postupného odstavu, kdy telata přijímají vyšší dávky mléka/MKS minimálně do 6. týdne věku. Následně, během dalších čtyř týdnů, dochází k pozvolnému snižování dávky mléčného nápoje a přechodu na vyšší dávky starteru. Samotný odstav nastává až při stabilní spotřebě starteru.

Minimalizace stresu při odstavu a po něm

Odstav je pro telata významným stresovým faktorem a jeho negativní dopad se výrazně zvyšuje, pokud je spojen s dalšími změnami, například přesunem do nového ustájení. Ideální je, aby telata po ukončení mléčné výživy zůstala alespoň týden ve známém prostředí. Tím se sníží stres a stabilizuje se příjem krmiva.

Po odeznění počátečního stresu je vhodné sestavit menší skupiny přibližně šesti odstavených telat. Pro přechodné období dvou až čtyř týdnů se osvědčují venkovní skupinové přístřešky – tzv. „školky“. Následný přesun do klasického teletníku umožní postupné navazování sociálních kontaktů a lepší adaptaci na nové prostředí.

Tento postup podporuje zdravý vývoj mladých jedinců, snižuje výskyt zdravotních problémů a přispívá k celkové pohodě zvířat i ekonomické efektivitě chovu.

Odstav jako součást komplexního managementu odchovu

Správný odstav telat není jednorázovým úkonem, ale výsledkem dlouhodobě nastaveného managementu výživy a péče. Klíčovou roli hraje kvalitní mléčná výživa v raném věku, včasná a dostatečná konzumace starteru, postupné snižování mléčné dávky a minimalizace stresu.

Chovy, které vnímají odstav jako strategické období, dokážou lépe využít růstový potenciál mladých jalovic a zajistit jejich zdravý vývoj. Výsledkem je nejen nižší morbidita a mortalita odchovávaných zvířat, ale především vyšší budoucí užitkovost a ekonomická efektivita celého chovu.

Praktická doporučení pro úspěšný odstav telat

• Neodstavujte příliš brzy – ideálně až při příjmu min. 2 kg starteru denně po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích dnů (nejdříve kolem 6.–7. týdne věku).

• Podporujte příjem starteru včas – dobře vyvinutý bachor je základ bezproblémového odstavu.

• Odstav provádějte postupně – mléčnou dávku snižujte pozvolna (max o 0,4 l/den), nikdy ne náhle.

• Sledujte připravenost telete, nejen jeho věk – důležitý je příjem starteru, přežvykování a celková kondice jedince.

• Pozor na stres – ideálně nekombinujte odstav s přesunem do nového ustájení ve stejný den.

• Kvalita krmiv a voda jsou základ – neustálý přístup k čisté vodě a kvalitnímu starteru je nutností.

• Siláž až později – zařazujte ji až od 12.–13. týdne věku telat a pouze ve špičkové kvalitě.

foto: Bc. Veronika Paldusová

Paldusová, V.: Vliv výživy a dalších faktorů na růstovou schopnost telat, 2024. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze.