Zimní období klade zvýšené nároky na management odchovu telat, zejména v oblasti ustájení, výživy a každodenního ošetřování. Nízké teploty, vlhkost a průvan zvyšují energetické nároky na termoregulaci a při nedostatečné péči mohou vést ke zpomalení růstu, zhoršení kondice a vyššímu výskytu onemocnění. Správně nastavený zimní management telat je proto klíčový nejen pro jejich zdravotní stav, ale i pro dlouhodobou užitkovost a ekonomiku chovu.

Zima není samozřejmost, ale výzva

Zatímco dospělý skot je na chlad relativně dobře přizpůsoben, telata – zejména v prvních týdnech života – patří k nejcitlivějším kategoriím zvířat na farmě. Jejich schopnost termoregulace je omezená, mají malou tukovou rezervu a velký poměr povrchu těla k celkové hmotnosti. Jakmile teplota prostředí klesne pod jejich komfortní zónu, musí organismus sáhnout do energetických zásob, aby si udržel tělesné teplo.

Tato energie pak chybí jinde – především v růstu a v podpoře imunitního systému. Právě proto je v zimě častější výskyt respiračních onemocnění, průjmů a celkového zaostávání telat za jejich růstovým potenciálem. Zimní období proto není jen otázkou počasí, ale především otázkou správně nastaveného managementu chovu telat.

Termoneutrální zóna – základní orientační bod

Klíčovým pojmem zimního managementu telat je tzv. termoneutrální zóna. Jde o rozmezí teplot, ve kterém tele nepotřebuje žádnou energii navíc k udržení tělesné teploty. U telat do stáří tří až čtyř týdnů se tato zóna pohybuje přibližně mezi 10 a 25 °C. U starších telat se dolní hranice snižuje zhruba k 0 °C.

Jakmile teplota prostředí klesne pod tyto hodnoty, začíná docházet k chladovému stresu. Ten se nemusí projevit okamžitě nemocí, ale hezky pozvolna, plíživě – nižšími přírůstky, zhoršeným využitím krmiva a vyšší citlivostí k infekcím.

Jak poznat, že je teleti zima

Chladový stres má své typické projevy. Nejčastěji si chovatel všimne třesu, zrychleného dýchání nebo zježené srsti. Studené paznehty a mulec, někdy až se ztrátou přirozené barvy, signalizují omezení prokrvení končetin. Pokles tělesné teploty pod 38 °C už je jasným varováním, že organismus zátěž nezvládá.

Pokud se telata třesou i po krmení, je to typický signál, že přijatá dávka energie nestačí. V takové chvíli je nutné zasáhnout, nikoli čekat, až se objeví zdravotní problémy.

Krmení – energie jako první linie obrany

Zimní krmení telat se musí přizpůsobit teplotním podmínkám. Obecně platí jednoduché a dobře použitelné pravidlo: za každý stupeň Celsia, o který teplota klesne pod 5 °C, je potřeba zvýšit dávku mléka nebo mléčné náhražky přibližně o 2 %. Při teplotách kolem nuly tak může jít klidně o navýšení o 10 % i více.

Zásadní je, aby se změny v krmném režimu zaváděly postupně. Náhlé zvýšení objemu nebo koncentrace mléčné náhražky může vést k zažívacím potížím. Často je vhodnější přidat jedno krmení navíc než zvyšovat objem jednotlivých dávek. Teplota mléčného nápoje (mléka nebo mléčné krmné směsi – MKS) by se měla pohybovat kolem 38-39 °C, aby tele nemuselo vydávat energii na jeho ohřívání.

Startér a voda jsou i v zimě naprosto nepostradatelné

Častým omylem je domněnka, že telata v zimě nepotřebují vodu, protože ji přijímají v mléce. Opak je pravdou. Volná voda je klíčová pro rozvoj bachoru a podporuje příjem starteru. Právě fermentace suchého krmiva v bachoru produkuje významné množství energie, která telatům v zimě pomáhá „topit zevnitř“.

V praxi je vhodné nabízet telatům vodu (vlažnou, nikoli studenou) krátce po krmení mlékem a po několika minutách ji opět odebrat, aby nezamrzla. I malé množství čisté a čerstvé vody má v raném věku významný efekt.

Podestýlka – jednoduché opatření s velkým efektem

Jedním z nejúčinnějších a zároveň nejlevnějších opatření proti chladovému stresu je hluboká a suchá podestýlka. Telata tráví vleže až 80 % dne, a právě v této poloze dochází k největším tepelným ztrátám. Sláma vytváří vzduchové kapsy, které fungují jako přirozená izolace.

Praktickým vodítkem je tzv. „test na kolenou“. Pokud si chovatel klekne na podestýlku na dvacet až třicet sekund a má po zvednutí se mokrá kolena, je podestýlky málo nebo je příliš vlhká. Ideální je pravidelné přistýlání menších dávek, které udržuje slámu suchou a nadýchanou.

Ustájení bez průvanu, ale s čerstvým vzduchem

Zimní ustájení telat musí chránit před větrem, deštěm a sněhem, ale zároveň zajistit dostatečnou výměnu vzduchu. Průvan je pro telata mnohem nebezpečnější než samotný chlad. Špatně řešená ventilace se často projeví nárůstem respiračních onemocnění.

U venkovních boxů má smysl zohlednit orientaci vůči převládajícím větrům a v zimě využít sluneční záření otočením vstupu k jihu. Jednoduché větrolamy mohou výrazně snížit ochlazování organismu větrem.

Novorozená telata – kritické první hodiny

Největší riziko podchlazení hrozí bezprostředně po narození. Novorozené tele má minimální tukové zásoby a mokrá srst dramaticky zvyšuje tepelné ztráty. Rychlé osušení, kvalitní a včasné napojení mlezivem a klidné prostředí bez průvanu jsou v zimě naprosto zásadní.

Pomoci mohou i výhřevné lampy nebo „telecí vestičky“. Vždy ale jen jako dočasná podpora. Cílem není „rozmazlit“ tele, ale pomoci mu překlenout kritické období, než si začne vytvářet vlastní termoregulační schopnosti.

Závěr: investice, která se vrací

Zimní management telat není o jednom zázračném opatření, ale o souhře krmení, ustájení, podestýlky a každodenní pozornosti. Energie ušetřená na udržení tělesného tepla se může proměnit v růst, lepší zdravotní stav a v konečném důsledku i v budoucí užitkovost dojnice. Kondice telete v zimním období se neprojevuje jen v aktuálních přírůstcích, ale promítá se i do jeho dalšího vývoje, dlouhověkosti a produkčního potenciálu v dospělosti.

Platí jednoduché pravidlo – spokojené tele je zdravé tele – a zdravé tele je základem ekonomicky úspěšného chovu. Zima přijde každý rok. Otázkou není, zda, ale jak připravený bude management chovu – a s ním i samotná telata.

5 zásad zimního managementu odchovu telat

  1. Sledujte teplotu a komfort – termoneutrální zóna pro novorozená telata je 10–25 °C, u starších až od 0 °C. Známky chladu zahrnují třes, zježenou srst a studený mulec a končetiny.
  2. Přizpůsobte krmení – při teplotě pod 5 °C navyšte dávku mléka nebo mléčné náhražky o cca 2 % za každý stupeň. Mléko podávejte o teplotě 38-39 °C.
    Náhlé změny dávky mohou poškodit trávení, proto dávku navyšujte pozvolna,
    nebo přidejte jedno krmení navíc během dne.
  3. Zajistěte vodu a starter – volná voda je nezbytná pro rozvoj bachoru a podporuje příjem starteru, který poskytuje další energii pro udržení tělesného tepla.
  4. Podestýlka jako izolace – hluboká, suchá a nadýchaná sláma vytváří vzduchové kapsy, které udržují teplo. Pravidelně podestýlku doplňujte, aby byla suchá a čistá.
  5. Ustájení a péče po narození – chraňte telata před průvanem a vlhkostí – rychle je osušte, napojte kvalitním mlezivem a případně využijte výhřevné lampy nebo telecí vestičky jako dočasnou podporu.

Autoři: Ing. Marcela Otrubová a Bc. Veronika Paldusová

 

Zdroje:

  • Adapting calf housing and feeding to winter’s cold temperatures [online].c2019.

Dostupné z: https://calfcare.ca/management/housing/cold-weather-housing/adapting-calf-housing-and-feeding-to-winters-cold-temperatures/

  • Cold wheather feeding [online].c2019.

Dostupné z: https://calfcare.ca/management/feeding/cold-weather-feeding/

  • Maurice L. Eastridge, Managing Dairy Calves and Heifers during the Winter Months, [online].c2019.

Dostupné z: https://dairy-cattle.extension.org/managing-dairy-calves-and-heifers-during-the-winter-months/

  • Tomáš Novotný, Ph.D. – Management telat v zimě: S klesající teplotou výrazně rostou nároky telat. Vyjděte jim vstříc. (2020)

Dostupné: https://mtssro.cz/2020/11/11/management-telat-v-zime-s-klesajici-teplotou-vyrazne-rostou-naroky-telat-vyjdete-jim-vstric/

foto: Bc. Veronika Paldusová