Správně řízená výživa telat není pouhou každodenní rutinou krmení, ale strategickým nástrojem, který rozhoduje o růstové schopnosti, odolnosti vůči nemocem a celoživotní užitkovosti stáda. Optimální podání mleziva, adekvátní množství mléka či mléčných náhražek a postupný přechod na pevnou stravu umožňují plný rozvoj trávicího traktu, imunitního systému a svalového růstu. Telata, která jsou správně krmena od narození do odstavu, lépe prospívají, mají nižší morbiditu a v dospělosti maximálně využijí svůj genetický potenciál. Chovatelé tak získávají zdravá produktivní zvířata a vyšší ekonomickou návratnost investic do raného odchovu.
Výživa je jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o zdraví a budoucí užitkovosti telat. Správný přístup ke krmení v prvních týdnech života dokáže významně ovlivnit přírůstky, odolnost vůči onemocněním i dlouhověkost dojnic. Přestože se období mlezivové a mléčné výživy zdá ve srovnání s celým životem zvířete krátké, právě v této době se pokládají základy pro úspěch budoucího chovu. Mnoho studií dokládá, že telata, která dostávají kvalitní výživu od narození, mají v dospělosti vyšší mléčnou užitkovost, dříve dosahují reprodukční zralosti a obecně mají lepší zdravotní stav. Chovatelé by proto měli chápat výživu telat nejen jako povinnost, ale jako investici do budoucnosti svého stáda.
Mlezivové období – první krok k životu
Prvních několik hodin po narození rozhoduje o tom, zda tele dostane šanci vyrůstat ve zdravého a silného jedince. Novorozené tele přichází na svět prakticky bez protilátek a jeho imunitní systém není ještě vyvinutý. Jediným zdrojem ochrany je pro něj kolostrum (mlezivo) produkované matkou v prvních dnech po porodu. Toto „speciální mléko“ obsahuje vysoké množství imunoglobulinů, růstových faktorů a dalších bioaktivních látek, které podporují nejen imunitu, ale i rozvoj střevní sliznice a mikrobioty. Aby pasivní přenos imunity proběhl úspěšně, je nutné, aby tele dostalo dostatečné množství kvalitního mleziva co nejdříve po narození – ideálně do dvou hodin.
Na úspěch hraje roli několik klíčových faktorů: kvalita kolostra, jeho množství, načasování podání a také hygiena při manipulaci. Kvalitu lze snadno ověřit pomocí refraktometru – dostatečná koncentrace imunoglobulinů odpovídá hodnotě nad 22 % Brix. Doporučená dávka se pohybuje kolem 3–4 litrů při prvním napojení, s ohledem na velikost a porodní hmotnost telete. Velkou chybou je odkládání prvního napojení nebo podávání mleziva, které je jakkoli kontaminované bakteriemi. Pokud má chovatel k dispozici více kvalitního kolostra, vyplatí se jej zamrazit a vytvořit si zásobu pro případy, kdy matka telete neposkytne dostatečné množství pro první napojení anebo nemá její mlezivo dostatečnou kvalitu.
Způsob podání mleziva je také velmi důležitý. Nejvhodnější je použití lahve s dudlíkem, protože tele mlezivo lépe prosliní a pije pomaleji, což prospívá trávení. Pokud má tele slabý sací reflex a odmítá první napojení, lze využít jícnovou sondu. Ta by ale měla sloužit jen jako poslední možnost, nikoli jako rutina. Nedostatek kvalitního mleziva vede ke zvýšené nemocnosti a vyšší úmrtnosti v prvních týdnech života telat.
Mléčné období – rozhodující fáze růstu
Po skončení mlezivového období nastupuje fáze mléčné výživy, která trvá do doby odstavu. Ačkoli jde o období relativně krátké, je považováno za jednu z nejkritičtějších fází odchovu. V této době totiž dochází k největším ztrátám na telatech, a to především v důsledku chyb v krmení a nedostatečné hygieny. Přirozeným zdrojem výživy je od pátého dne po porodu zralé mléko, které má optimální složení a vysokou stravitelnost. V praxi se ale často využívají i mléčné náhražky (MKS), které mají několik výhod – jsou hygienicky bezpečné, mají stabilní složení a delší trvanlivost.
Rozhodnutí mezi krmením mlékem a MKS je často otázkou ekonomiky a organizace práce. Zatímco mléko poskytuje vysokou nutriční hodnotu, jeho cena i riziko přenosu patogenů mohou být nevýhodou. Naopak mléčné krmné směsi nabízejí jistotu konzistentní kvality, ale jsou finančně nákladné. Bez ohledu na zvolený způsob je klíčová správná příprava krmiva – teplota podávaného nápoje by měla být 38–39 °C, aby nedošlo k poruchám trávení.
Dalším diskutovaným aspektem je četnost krmení. Tradičně se telata napájí dvakrát denně (jelikož se na mnoha farmách dojí 2x denně), což je organizačně jednodušší. Studie ale ukazují, že telata krmená třikrát denně rostou rychleji, přijímají více starteru a v budoucnu dosahují lepších výsledků v produkci mléka. Ještě výraznější efekt má krmení ad-libitum, tedy neomezeným množstvím mléka. Tento přístup podporuje přirozené chování telat, zabraňuje hladovění a vede k vyšším přírůstkům. Na druhou stranu je třeba počítat s vyšší spotřebou mléka a pečlivě sledovat zdravotní stav telat, zejména výskyt průjmů.
Význam vody a postupného odstavu
Častou chybou v odchovu telat je podceňování důležitosti vody. Telata by měla mít přístup k čerstvé, nezávadné a v zimě vlažné vodě od prvního týdne života. Voda není jen doplněk, ale nezbytný prostředek pro správný metabolismus a rozvoj bachoru. Bez dostatku „volné“ vody (POZOR – v mléce je voda vázaná), nemohou telata přijímat dostatečné množství sušiny, což zpomaluje jejich růst a oslabuje organismus.
Dalším kritickým bodem mléčného období je odstav. Ten by měl probíhat postupně, aby se minimalizoval stres a zajistil dostatečný příjem pevného krmiva. Prudké ukončení mléčné výživy vede k poklesu přírůstků a velmi často i ke zdravotním problémům. Proto se doporučuje snižovat dávku mléka postupně a současně sledovat, zda tele přijímá dostatek starteru. Dobře zvládnutý odstav je předpokladem hladkého přechodu do fáze rostlinné výživy a úspěšného pokračování růstu.
Rostlinná výživa a budoucí užitkovost
Jakmile telata začnou přijímat více pevného krmiva, nastupuje období rostlinné výživy. Ačkoli není tak krátké a kritické jako mlezivové či mléčné období, jeho význam pro dlouhodobou užitkovost nelze podceňovat. Správně nastavená výživa v tomto období podporuje rozvoj předžaludků, zajišťuje rovnoměrný růst a připravuje zvíře na budoucí produkci. Chovatelé by měli mít na paměti, že i drobné chyby ve výživě mohou mít dlouhodobé následky. Studie potvrzují, že jalovice, které v raném věku rostly rychle a zdravě, se otelí dříve a produkují více mléka během první i dalších laktací.
Shrnutí aneb „Opakování je matkou moudrosti!“
Výživa telat od narození do odstavu je klíčovým obdobím, které rozhoduje o zdraví, růstu i užitkovosti budoucích dojnic. Správné napojení kvalitním kolostrem, vyvážená mléčná výživa, dostupnost vody a šetrný odstav představují základní pilíře úspěšného odchovu. Chovateli, který těmto aspektům věnuje náležitou pozornost, se to mnohonásobně vrátí v podobě zdravých, odolných a vysoce produktivních krav. Výživa v raném věku telat tedy není jen každodenní rutinou, ale strategickou investicí do budoucnosti celého stáda.
Text a foto: Bc. Veronika Paldusová
www.agropress.cz
