Zemědělci čelí poklesu cen pšenice, aktuálně by úrodu prodali za méně než loni

Zemědělci by aktuálně prodali úrodu za nižší cenu než loni. Zatímco výkupní cena tuny potravinářské pšenice nyní činí zhruba 4000 korun, loni v září to bylo téměř 4800 korun za tunu. Cena krmné pšenice klesla přibližně o 500 korun na 3800. Do krmivářství prodají zemědělci asi dvě třetiny úrody. Vyplývá to z dat Agrární komory a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Agrární analytik Petr Havel radí farmářům s prodejem počkat, skladů je ale málo a většinu vlastní Agrofert, uvedl na dotaz ČTK.

Cena obilovin a řepky podle Havla do letošního července rostla, od srpna se trend otočil. „Důvodem poklesu cen je relativně dobrá tuzemská úroda, ale také vývoj cen na světových trzích a vyšší globální produkce v porovnání s loňským rokem,“ řekl Havel.

Komora upozornila, že ceny pšenice se v posledních dvou letech hluboko propadly, a to až na úroveň 90. let. „V minulosti byly přitom obiloviny a řepka označovány za ekonomické tahouny tuzemské rostlinné výroby,“ podotkla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.

Vzhledem k rostoucím nákladům by se cena pšenice měla podle Havla pohybovat kolem 5000 korun za tunu, aby byla pro zemědělce výhodná. „Náklady v tuzemské rostlinné výrobě rostou ve větší míře než výkupní ceny zemědělských komodit, ať už se jedná o přípravky na ochranu rostlin, pohonné hmoty nebo mzdové náklady,“ dodala Pánková.

Komora odhaduje, že z letošní úrody pšenice, která činí kolem pěti milionů tun, bude třetina směřovat do potravinářství. „K výrobě potravin pekárenské produkce je v ČR dlouhodobě ročně třeba něco kolem milionu tun pšenice,“ dodal Havel. Na výrobu krmných směsí je podle něj potřeba 2,5 až tři miliony tun a zhruba 2,5 milionu tun pšenice je pak potřeba každoročně vyvézt.

Vyvézt produkci a uspět v mezinárodní konkurenci bude ale podle Havla i Pánkové pro zemědělce výzva. Pánková uvedla, že kvůli dovozům ze zemí mimo EU se na evropském trhu hromadí zásoby obilnin, které následně ovlivňují i výkupní cenu. Havel proto radí, aby zemědělci, kteří mají možnost, úrodu uskladnili a vyčkali na vyšší cenu. „Postupný růst cen na konci letošního roku a na počátku roku 2026 avizují i termínované obchody na zahraničních komoditních burzách,“ uvedl.

Zemědělských skladů je ale v Česku málo a většinu skladovacích kapacit drží Agrofert, uvedl Havel. „A tím je ve výhodnější vyjednávací pozici o cenách vůči zemědělcům,“ řekl. Společnost Agrofert odhaduje, že jí patří zhruba 30 procent skladovacích kapacit v ČR. Uskladnění stojí 50 až 70 korun za tunu na měsíc, uvedl na dotaz ČTK mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. „Místo pro letošní sklizeň od počátku července bylo, nyní je úroda sklizena a uskladněna. Stále ještě máme volnou kapacitu, protože byla část nových komodit už vyvezena,“ řekl Heřmanský.

Zemědělci většinou prodávají přímo sklizenou úrodu bez dalšího zpracování, pokud z obilnin vyrábějí pečivo nebo třeba lisují oleje z řepky, jde spíš o malé farmáře.

Havel neočekává, že by příští rok nastala významná změna v osevních plánech, možný je mírný pokles osevních ploch pšenice a naopak další navýšení u máku či sóji. „Významný vliv na rozhodování zemědělců mají výkupní ceny, problém je, že jejich vývoj nelze v dnešní turbulentní době tak, jako v minulosti, odhadovat,“ uzavřel Havel.

Porovnání cen pšenice:

*odhad Agrární komory

Zdroj: SZIF

foto: pixabay.com