5 nejčastějších chyb na dojírně, které zvyšují množství somatických buněk v mléce

1. Dojení špinavých nebo mokrých struků.

Prvním krokem k dojení čistých a suchých struků je udržet krávy v co největší čistotě v prostředí ve kterém tráví nejvíce času.  Čisté krávy jsou vystaveny menšímu množství environmentálních patogenů a před dojením se struky snáze čistí. Používání vody na dojírně k umývání struků by měla být spíše výjimka než pravidlo. Pokud už vodu použít musíte, namočte jen struky, a ne celé vemeno. Vemeno na dojírně nikdy neuschne a voda, která z něj stéká může být nasávána během dojení. Obecně platí, že používání vody na dojírně má za následek zvýšené riziko mastitidy spojený s vyšším obsahem somatických buněk v mléce.

Jeden ručník na jednu krávu

To je základní pravidlo k zamezení přenosu patogenů ze struků jedné dojnice na druhou. Všechny nečistoty před použitím pre-dipu odstraňte jemným krouživým pohybem. Před nasazením strukových násadců musí být konce struků čisté a suché, jinak hrozí zanesení bakterií přímo do strukového kanálku.

2. Nedostatečně provedený pre-dip nebo post-dip

Pre-dip a post-dip jsou dvě „vyzkoušené a ověřené“ strategie při prevenci mastitidy. Bohužel nedbalost na dojírně často vede k nedostatečnému ošetření struků.  Dezinfekční roztok před dojením eliminuje bakterie na koncích struků a pomáhá tlumit mastitidu způsobenou environmentálními patogeny. Pre-dip by měl zůstat na strucích alespoň 30 sekund. Co nejdříve po sejmutí dojící jednotky musí být struky ošetřeny  post-dipem, který eliminuje bakterie na strucích, zabraňuje kolonizaci mikroorganismů do strukovém kanálku a redukuje míru nových infekcí. Struky by měly být ponořeny alespoň do ¾ struku a nádobky s post-dipem musí být čisté. Post-dip je možné nanášet rovněž sprejováním, kde ale hrozí riziko, že se postřik nedostane na vzdálenější stranu struku.

3. Příliš krátká nebo příliš dlouhá doba mezi stimulací struků a nasazením strukového násadce

Nasazení dojící jednotky příliš brzo nebo příliš pozdě může mít za následek nadměrnou dobu dojení nebo naopak její zkrácení. Načasování nasazení dojicí jednotky je kritickým bodem ve správném postupu dojení. Oxytocin, který způsobuje spouštění mléka, dosahuje maximálních hladin minutu po stimulaci. Dojící jednotka by proto měla být nasazena během 1 až 1,5 minuty po stimulaci struku. Koordinace nasazení strukových násadců se spouštěním mléka pomáhá zajistit, aby byly nasazeny strukové násadce v době, kdy je hladina oxytocinu nejvyšší.

4. Šíření mastitidy kontaminovanýma rukama.

Bakterie způsobující nakažlivé mastitidy, jako Staph. aureus, může běžně žít na pokožce dojiče a přenášet se tak mezi dojnicemi během dojení. Ruce by měly být před dojením důkladně omyté mýdlem a vodou i pokud se během dojení používají rukavice. Rukavice minimalizují šíření nakažlivé mastitidy mezi dojnicemi během dojení, ale také pomáhají chránit pokožku dojiček. Rukavice se také snadněji dezinfikují, než holé ruce.

5. Předojování

Nadměrné předojování vede k poškození konců struků, které jsou následně náchylnější k mastitidě. U správně stimulovaných krav dojených fungujícími a seřízenými dojícími jednotkami by mělo být zbytkové mléko ve vemeni minimální.

zdroj: Jeffrey Bewley, Ph.D., 5 Common parlor mistakes you should avoid to keep somatic cell counts low, dostupné z: https://afs.ca.uky.edu/files/5_common_parlor_mistakes.pdf

foto: redakce