Zajištění optimálních mikroklimatických podmínek ve stáji během letního období je klíčové pro zdraví, pohodu i produkční výsledky skotu. Vysoké teploty zvyšují riziko tepelného stresu, který negativně ovlivňuje příjem krmiva, dojivost i reprodukci. Účinná ventilace, správné proudění vzduchu, automatické řízení chlazení i kontrola vlhkosti vzduchu jsou proto nezbytné prvky moderního systému řízení klimatu ve stáji. Následující přehled shrnuje pět hlavních technických požadavků na letní ventilaci a chlazení, nejčastější provozní chyby i doporučený režim údržby.
1. Výměna vzduchu: min. 40× za hodinu v létě (optimálně až 60×)
Výměna vzduchu je základním parametrem pro udržení optimálního mikroklimatu ve stáji během letního období. Při teplotách nad 25 °C výrazně narůstá produkce tepla skotem, a bez účinného odvodu přebytečného tepla hrozí vznik tepelného stresu. Doporučená výměna vzduchu se v létě pohybuje mezi 40–60násobkem objemu stáje za hodinu v závislosti na konstrukci budovy, hustotě ustájení a věku zvířat. Nedostatečná výměna může vést ke kumulaci amoniaku, CO₂ a vlhkosti, což zhoršuje zdravotní stav a snižuje produkční ukazatele.
2. Rychlost proudění vzduchu: 1–2 m/s v zóně pobytu zvířat
Rychlost proudění je klíčová pro subjektivní vnímání teploty zvířetem. Proudění vzduchu v rozsahu 1–2 m/s v úrovni pobytu zvířat podporuje efektivní výdej tepla konvekcí a zvyšuje komfort zvířat bez rizika průvanu. Vyšší rychlosti mohou být tolerovány u dospělých krav, avšak u telat a mladého skotu je třeba dbát na nižší intenzitu proudění. Optimální konfigurace ventilátorů by měla zajistit rovnoměrné rozložení proudění po celé délce ustájovacího prostoru.
3. Spouštěcí teplota: automatický náběh chlazení od 21–23 °C
Automatizace řízení ventilace a chlazení umožňuje rychlou reakci systému na změny teploty, čímž se předejde pozdnímu zásahu. Spouštěcí teplota chlazení by měla být nastavena na 21–23 °C, protože při vyšších teplotách se začínají projevovat první známky tepelného stresu (zrychlené dýchání, snížení příjmu krmiva). Včasná aktivace systému snižuje negativní dopad tepla na metabolismus a reprodukční ukazatele.
4. Poloha ventilátorů: vždy v úrovni zvířat, nikoliv pouze u stropu
Efektivní ochlazování krav vyžaduje nasměrování proudění přímo do zóny, kde se zvířata pohybují či leží. Umístění ventilátorů pouze v horní části haly podporuje obecnou výměnu vzduchu, ale nezajišťuje přímý chladicí efekt v zóně zvířat. Optimální je kombinace horizontální ventilace (např. příčné foukání přes lehací boxy) s cíleným chlazením v místech stání, zejména na krmišti. Rozmístění zařízení by mělo vycházet z map proudění a teplotních profilů v hale.
5. Vlhkost vzduchu: ideálně do 60 %, při vyšší vlhkosti klesá účinnost chlazení
Relativní vlhkost má přímý vliv na účinnost odpařovacího chlazení (evaporace). Při relativní vlhkosti nad 70 % se dramaticky snižuje schopnost těla zvířete odvádět teplo odpařováním, což limituje účinnost systémů typu mlžení a vysokotlakého rosení. Proto je důležité zajistit nejen chlazení, ale i dostatečné větrání, které pomáhá odvádět vzniklou vlhkost. Dobrý návrh systému musí tedy vždy řešit ventilaci a chlazení jako propojené procesy.
Nejčastější provozní chyby:
-
Ventilátory foukají mimo zvířata nebo jen ve stropním pásmu.
-
Mlžící systém je zanesený, tlak je nedostatečný.
-
Chlazení je spouštěno ručně a opožděně.
-
Není kontrolována vlhkost – prostředí je dusné a rizikové.
-
Neprobíhá pravidelná kontrola a údržba systému.
www.agropress.cz
