Přirozená  délka života krav je až 20 let. Dnes je průměrná produkční životnost americké dojnice asi 3 roky. U český dojnic je průměrné pořadí laktace u dojnic zařazených v kontrole užitkovosti 2,4. U vyřazených je průměrné pořadí laktace v posledních letech 3,7.

Graf č. 1: Procentické zastoupení krav v kontrole užitkovosti podle počtu laktací

Produktivní délka života

„Produktivní“ délka života je definována jako doba, po kterou jsou dojnice v chovu poté, co mají první tele a začnou produkovat mléko. Protože většina krav se poprvé otelí ve věku asi 2 let, znamená to, že se krávy v průměru dožívají celkem asi 5 let.

Produktivní životnost dojnic je komplikovaný a vyvíjející se problém, který se může výrazně lišit v závislosti na podmínkách a prioritách jednotlivých stád.

Ve 30. letech 20. století byla běžná produktivní životnost 5 až 10 let po otelení (celkem 7-12 let). Tento věk se minimálně od 60. let 20. století snižuje, přičemž hodnocení ukazuje průměrnou délku stáda po otelení 38 měsíců kolem roku 2000 a 35,3 měsíce – nebo méně než 3 laktace – v roce 2018.

Příčiny vyřazování krav v kontrole užitkovosti v ČR (%)

Faktory, které ovlivňují rozhodnutí o plemenitbě, managementu nebo vyřazení:

  1. Změny v reprodukci– „Nezabřeznutí“ bylo historicky hlavním kritériem pro vyřazování laktujících krav. Po několika desetiletích ploché až klesající reprodukci došlo v posledních 2 desetiletích ke zdravému zlepšení chovatelských úspěchů. DeVries za pozitivní změnu připsal změny v řízení a genetické selekci za zlepšení plodnosti. Vzestupný trend by teoreticky mohl udržet krávy v mléčných stádech déle.

 

  1. Sexované sperma– sexované sperma vedlo k možnosti produkovat velké množství  jaloviček. Pro stáda o stabilní velikosti to znamenalo agresivnější vyřazování starších krav, aby se uvolnilo místo pro geneticky vyspělejší náhradní jalovice.

 

  1. Genetický pokrok– DeVries citoval předpovědi Dr. Jacka Britta, dlouholetého výzkumníka v oblasti mléčných výrobků a futuristy v zemědělství. Britt spekuloval, že celková genetická hodnota mléčného skotu jako součet všech žádoucích vlastností bude dále narůstat nejméně dalších 40 let, což povede ke zdvojnásobení produkce mléka na krávu. Britt předpověděl, že tyto krávy budou mít také lepší zdraví a větší kapacitu pro delší produktivní život.

 

  1. Delší laktace– Má skutečně smysl zasušit krávy dojící 45kg a více mléka denně? Prodloužení délky laktace prodloužením dobrovolné čekací doby snižuje frekvenci kritických přechodů, jako je zasušení, otelení a zahájení nové laktace jak u jednotlivých krav, tak na úrovni stáda. Toto snížení frekvence přechodů může být prospěšné pro zdraví a plodnost krav, ale také může být zajímavé pro snížení počtu telat a práce spojené se zasušením, otelením a léčením nemocí.

 

  1. Sociální a environmentální problémy– Americká veřejnost vyjádřila znepokojení nad vnímanou krátkou životností dojnic a uváděla předčasné vyřazování jako znak špatných životních podmínek zvířat. Vysoká prevalence kulhání a neschopnost zabřeznout byly zaznamenány jako specifické problémy welfare. Ekologická stopa mléčných výrobků je rovněž problémem veřejnosti. Vědci zjistili, že prodlužování produktivního života prokazatelně snižuje dopad produkce mléka na životní prostředí, protože stáda s mladšími zvířaty vypouštějí více skleníkových plynů. DeVries řekl, že je možné, že veřejnost bude v budoucnu požadovat delší produktivní životnost.

 

Výzvou při určování ideální produktivní délky života je, že tyto a další faktory – zejména ceny mléka, krmiva a hovězího masa – jsou relativně proměnlivé a neustále se měnící. „V důsledku toho jsou optimální rozhodnutí o náhradě a optimální roční míra náhrady krav dynamická a v čase se mění,“ řekl DeVries.

Poukázal na to, že delší produkční životnost zdravých dojnic nemusí být nutně zisková. Pomocí jednoduchého ekonomického modelu dospěl k „ideální“ produktivní životnosti přibližně 5 let.

zdroj: https://www.dairyherd.com/news/dairy-production/it-time-rethink-dairy-cow-lifespan

foto: pixabay.com