Polní den MendelGrass 2022 pořádaný Ústavem výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně, který se konal v areálu Výzkumné pícninářské stanice ve Vatíně započal představením polních pokusů, které na této stanici probíhají.
Druhová diverzita porostu
Hodnocení různých směsí z pohledu diverzity opylovatelů a kvality píce. Jedním z cílů bylo nalezení kompromisu mezi druhovou diverzitou pro opylovače a vhodným složením k výživě zvířat.
Odtoková pole
Zde se hodnotí kolik vody steče v různých plodinách. Pokus probíhal na kukuřici, bramborách, pšenici a nyní se sleduje smyv na různých druzích travních směsí, které mají různou schopnost zadržovat vodu v krajině. Kanálky na okraji pozemku odvádí vodu do nádob, kde se pak sleduje její objem.
Vliv různých dávek digestátu na diverzitu porostů
Aplikovaná dávka dosahovala až 300kg/ha a hnojení probíhá vždy na jaře a po seči. Následně se sleduje druhová diverzita, kvalita píce a zdravotní bezpečnost. Digestát se aplikuje na povrch půdy.
Druhá část polního dne byla věnovaná odborným přednáškám, ve kterých se jejich přednášející věnovali jak výsledkům probíhajících polních pokusů, tak projektům z oblasti živočišné výroby.
Virtuální pastva
Projekty, kterými se zabývá Ústav výživy zvířat a pícninářství, představil ve své úvodní přednášce doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D. jedním z nich je i projekt virtuální pastvy, kdy mají pasená zvířata na krku obojek který nahrazuje elektrický ohradník. Pokud zvíře opouští vyhrazený prostor, obojek nejdříve pípá s postupně se zvyšujícím tónem zvuku a finálním impulsem je elektrický šok, ale nižší, než je v elektrických ohradnících. Je ověřeno, že zvířatům postačují průměrně 4 elektrické šoky k naučení se hranic pozemku. Ale ne všechna zvířata elektrické šoky natolik respektují a zatím jich zhruba 20% přes virtuální ohradník prochází. To je otázka, kterou neřeší pouze čeští vědci, ale stejný problém mají i v Austrálii, kde už jsou takové obojky dostupné na trhu. Celosvětově na podobném projektu pracují zhruba 4 týmy. Český projekt má za sebou první rok řešení a komerční produkt se očekává zhruba za 6 let.
Chytré kamery zamezují překrmování zvířat
Dalším projektem je využití chytrých kamer, které dokáží v reálném čase odhadnout živou hmotnost zvířat. Podle jejich hmotnosti se následně modeluje krmná křivka a zamezí se tak překrmování zvířat. Kamery se umístí do míst, kam zvířata často chodí – ideálně k napáječce nebo ke krmení. Kamera vytvoří pro každé zvíře 3-5tis. snímků a na základě toho odhadne hmotnost. Toto lze úspěšně využít u prasat i u drůbeže. Další možností je využití termokamer, které odhalí nemocná zvířata ve skupině na základě zvýšené teploty.
Podpora odolnosti včel
V současné době jsou včely spíše na ústupu, protože často trpí virovými onemocněními. I proto vznikl pokus s foliární aplikací zinku a selenu na porost ke zvýšení imunity včel. Blíže o pokusu pohovořila Ing. Daria Baholet.
Pokus probíhal na třech druzích směsí:
- bylinná směs pro podporu opylovatelů, která neobsahovala žádné trávy
- kompromisní – obsahovala 20% bylin, 10% jetele a zbytek trávy
- produkční směs – obsahovala 90% trav, 3% jetelovin, 7% bylin a byla určena ke krmení zvířat.
Pokus probíhal nejprve ve sklenících a následně v podobě maloparcelkových pokusů, aby se zjistilo, který porost bude pro včely nejvíce atraktivní. a nakonec jako poloprovozní pokus ve Družstvu Haňovice, kde vyseli hektar směsi, která obsahovala 20% bylin, 10% jetele a zbytek trav. Tato směs byla ošetřena foliárně kombinací zinku a selenu, aby se zvýšil obsah těchto prvků v nektaru a následně se zvýšila odolnost včel.
Smíšená kultura vojtěšky a trávy
V úvodu přednášky pohovořil prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. o kladech a záporech pěstování kukuřice a jetelotravních a vojtěškotravních porostů. Vojtěška jako taková je konkurenčně slabá, produkuje velké množství píce, která je ale hůře silážovatelná. Její velkou výhodou je velká fixace vzdušného dusíku a proto se dusíkem nemusí přihnojovat. Naproti tomu jsou trávy konkurenčně silné a jsou dobře silážovatelné a k dobrým výnosům hnojení dusíkem potřebují.
Smíšené porosty
Jednou z výhod kombinovaných porostů vojtěšky a trávy je ve fixaci dusíku, které trávy také dokážou využít a zlepšuje se i silážovatelnost takového porostu. Aby se zvýšila konkurence schopnost vojtěšky, byla smíšená kultura vysévána do řádků s různými druhy trav a různým poměrem řádků a sledovala se optimální kombinace. Výnosy takovéto smíšené kultury jsou výrazně vyšší než u monokultur.
Text a foto: Ing. Marcela Otrubová
www.agropress.cz
