Nacházíme se v řepařské výrobní oblasti ve Středočeském kraji v okrese Mladá Boleslav asi 5 km od města Dobrovice v obci Semčice v zemědělské výrobě pana Ing. Heřmanského, CSc., který vlastní podnik od roku 1995, kdy jeho rodina navázala na tradici, která počala v roce 1654 po sedlákovi a rychtářovi Dobiáši Heřmanském. Rodina Heřmanských původně začínala v roce 1991 s chovem králíků, tehdy vlastnila 640 chovných a 4000 výkrmových králíku. V roce 1995 se rodina Heřmanských zúčastnila privatizace účelového hospodářství Výzkumného ústavu řepařského a celý areál živočišné výroby zrekonstruovala z vazného ustájení na volné. Původní stádo bylo rozprodáno a následně bylo nakoupeno nové stádo březích jalovic holštýnského skotu ve Francii (180 kusů). Rostlinná výroba se z původních 20 rodových ha rozrostla na současných 1420 ha, na kterých se v současné době pěstuje potravinářská pšenice, řepka ozimá, kukuřice na siláž a na zrno, cukrovka, sladovnický ječmen, okrajově krmné obiloviny, hořčice, mák, oves setý a sója.
Živočišná výroba eviduje celkem 418 zvířat, z toho 192 krav, 174 jalovic, 41 vysokobřezích jalovic a 11 býčků. V současné době dojí 171 krav. Telata jsou ustájena v individuálních boudičkách a jsou krmena odpadním mlékem. Býčci jsou prodáváni na výkrm a jalovičky po 2 měsících pokračují do skupinového ustájení. Ve skupinovém ustájení jsou starší jalovičky krmeny TMR od krav (komplexní krmná dávka), ČOTkou vlastní výroby (startér pro telata) a senem. Mladší jalovičky jsou krmeny navíc ještě granulovaným startérem ze Sedmihorek. Po šesti měsících se jalovičky přesouvají na malou a velkou odchovnu, kde jsou ve 20 členných skupinách. Jalovičky se poprvé připouštějí na 13 měsících, ale musí mít dostatečnou velikost tělesného rámce. Porodna je rozdělena na malou a velkou část. Na velkou porodnu krávy a jalovice přecházejí 2 měsíce před porodem. Na malou porodnu jsou jalovice a krávy přemístěny těsně před porodem. Telata jsou 3 až 4 dny po porodu umístěny v individuálním boxu u porodny, aby se naučila pít z hladiny.
Produkční stáje jsou rozděleny na 5 základní skupiny A, B, C, D a jedna skupina je vyčleněna pro krávy otelené, problémové a zánětové. Do A a B skupin patří vysokoprodukční dojnice, které jsou krmeny dvakrát denně. Ve skupině C nalezneme dojnice ve středu laktace a ve skupině D dojnice, které se blíží ke konci laktace. Skupina C a D jsou krmeny pouze jednou denně.
Foto č. 1 Produkční stáj
Foto č. 2 Ustájení telat
Dojírna
Rybinová dojírna Fullwood byla vystavěna v roce 1996. Dojírna je na 6 x 2 míst a dojí se zde od 3:00 do 7:00 a od 15:00 do 19:00 hod. Průměrný denní nádoj se pohybuje okolo 5000 litrů a průměrný nádoj za laktaci je 10 384 kg mléka. Tuk se pohybuje okolo 3, 7 % a bílkoviny okolo 3, 5 %. Počet somatických buněk je 180 tisíc a ze 170 dojnic bývají průměrně 2 zánětové. Ihned po ukončení dojení, krávy pokračují ke krmnému žlabu, tímto je ponechán dostatečný čas na uzavření mléčného kanálku, zároveň se 1 x týdně vápní individuální kotce ve stáji a udržuje se pH 9,5, oba tyto faktory podporují nízký počet zánětů a optimální počet somatických buněk v mléce.
Zemědělské výrobě Heřmanský s. r. o. letos o pár litrů mléka uteklo první místo v kategorii Skokan v mléce. V posledních dvou letech se denní nádoj zvedl průměrně o 1300 litrů. Mezi hlavní faktory, které napomohly zvednout nádoj patří změna krmné dávky, správný management stáda, vhodný welfare a personální změny, jak sama říká zootechnička Lucka Matějková. Vysoká tepla letošního léta se bohužel nevyhnula ani Semčicím, rostlinná výroba byla nucena kukuřici na zrno sklidit do siláží. Tímto krokem byla zachována kvalita siláží, která je dostačující s optimálním množstvím kukuřičných zrn a neovlivní denní nádoj mléka.
Foto č. 3 Rybinová dojírna z roku 1996
Zootechnika
Říji si zjišťuje zootechnička s výpomocí dojičů tradičním způsobem. Celá živočišná výroba je evidována v programu Farmsoft a inseminace provádí CRV Czech Republic. Paznehty upravuje dvakrát ročně specializovaná firma.
Zajímavost: kráva Lola
Pan Heřmanský si v roce 1995 společně se stádem přivezl březí jalovičku Lolu, kterou si na pastvině ve Francii vybral sám, i přestože neměla nejlepší vemeno a končetiny získala si sympatie pana Heřmanského, nepřerušovaným dorážením a zvídavostí. Lola byla již pojmenované z Francie a byla to jedna z prvních krav, která v roce 1997 přežila operaci slezu (přetočení). Lola se dožila úctyhodných 17 let a poslední telátko měla ve 14 letech. Vnoučata pana Heřmanského ji milovala a ona je, vždy si vynutila drbání a potřebovala být všude první, ať už se jednalo o dojírnu nebo o krmný žlab.
Foto č. 4 Pan Heřmanský s krávou Lolou, zdroj: Bolevslavský deník <http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/maminkou-ve–letech-nad-tim-krouti-hlavou-i-odborn.html>
Závěrem bychom chtěli poděkovat celému týmu živočišné výroby, zvláště pak hlavní zootechničce Lucce Matějkové, jednatelce Lucii Heřmanské a panu majiteli Josefovi Heřmanskému za skvělý výklad včetně historie.
Lucie Rysová
Zdroje:
Boleslavský deník, článek: Matkou ve 14 letech? Nad tím kroutí hlavou i odborníci, autor článku: Tomáš Ježek, 2008, dostupné z <http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/maminkou-ve–letech-nad-tim-krouti-hlavou-i-odborn.html>
www.agropress.cz
