Ačkoliv včela nevypadá jako typické hospodářské zvíře, včelařství patří mezi nejstarší odvětví živočišné výroby.

Už ve středověku byli včelaři velmi považováni. Kromě toho, že mohli nosit zbraň, měli i zvláštní práva a tzv. včelařský soud. Již od dob Karla Velikého vznikaly včelařské cechy a společenství.

Nejprve se včely chovaly pouze v lese a postupně se jejich chov přesouval i k obydlím do ručně vydlabaných částí kmenů, což včelařům značně usnadnilo práci. Dalším materiálem na výrobu úlů byla např. sláma, rákos nebo proutí. Než se začalo s intenzivním obhospodařováním krajiny, bylo území dnešní České republiky z velké části zalesněno a včela medonosná patřila k významné součásti biomu středoevropského lesa.

S postupným zvyšováním množství zemědělských ploch význam včel narůstal. Velkoplošná struktura zemědělství rozvíjející se ve 20. století si žádala i větší množství opylovačů, převážně v jarních měsících, kdy ale ne všechny druhy dosahovaly potřebné četnosti. Důvodem je právě přeměna zemědělské krajiny, kdy se značně omezilo množství biotopů důležitých pro rozmnožování hmyzu z řádu blanokřídlých a motýlů jako dalších významných opylovačů. Od 19. století se počet včelstev i včelařů zvyšoval, jak za podpory státu, tak určitým společenským vědomím o významu chovu včel. Tehdejší produkce medu se pohybovala kolem 10-50 % objemu té dnešní.

Význam včel v zemědělství

Jak již bylo zmíněno, včely patří mezi nejvýznamnější opylovače v ovocnářství a semenářství. Jsou důležité pro všechny ovocné stromy, jetel, bob, vojtěšku, řepku, okurky, mák, cibuli a brukvovitou zeleninu.  Neméně významné jsou i produkty vznikající činností včel:

  • Med – látka, kterou včely dělnice tvoří z nektaru (sladké šťávy rostlin) a obohatí je o látky ze svého těla. Poté je ukládají do plástů a nechají jej zrát,
  • Propolis – pryskyřičná látka, kterou včely sbírají na rostlinách produkujících pryskyřičné látky. Včely ho využívají jako stavební a ochranný materiál,
  • Mateří kašička – výměšek hltanových žláz mladých včel určený ke krmení určený ke krmení mateřího plodu,
  • Jed – léčba alergií,
  • Vosk – vzniká metabolickou přestavbou medu a pylu v těle dělnice. Ke vzniku 1 kg vosku je potřeba 3,5-10 kg medu a 50 g pylu,
  • Pyl – součást potravinových doplňků.

Produkce a spotřeba medu

Největším producentem medu ve světě je Čína (cca 23 %), dále pak Turecko, Argentina a Ukrajina. Evropská unie se na světové produkci podílí zhruba z dvanácti procent. EU je soběstačná pouze z 50 % a druhá polovina potřebného medu se dováží z Argentiny, Číny, Mexika a Brazílie.

Spotřeba medu v ČR se pohybuje kolem 0,7 kg/osoba/rok a roční výnos produkce dosahuje zhruba 7tisíc tun.

Stav v ČR

I když má počet včelařů zvyšující se tendenci (graf č. 1, graf č. 2), současný počet včelstev je stále pod doporučenou optimální hranicí pro opylování entomofilních rostlin. Od roku 2012 docházelo k postupné koncentraci chovu včelu u větších chovatelů a vzrostl i počet chovatelů profesionálních, kteří mají 150 a více včelstev. I přesto u nás převládají chovatelé chovající do 15 včelstev.

Graf č. 1 Vývoj počtu zimovaných včelstev

tab-1

Graf č. 2 Vývoj počtu včelařů v letech 2008 – 2016

tab-2

Marcela Otrubová