Význam chovu včel

Ačkoliv včela nevypadá jako typické hospodářské zvíře, včelařství patří mezi nejstarší odvětví živočišné výroby.

Už ve středověku byli včelaři velmi považováni. Kromě toho, že mohli nosit zbraň, měli i zvláštní práva a tzv. včelařský soud. Již od dob Karla Velikého vznikaly včelařské cechy a společenství.

Nejprve se včely chovaly pouze v lese a postupně se jejich chov přesouval i k obydlím do ručně vydlabaných částí kmenů, což včelařům značně usnadnilo práci. Dalším materiálem na výrobu úlů byla např. sláma, rákos nebo proutí. Než se začalo s intenzivním obhospodařováním krajiny, bylo území dnešní České republiky z velké části zalesněno a včela medonosná patřila k významné součásti biomu středoevropského lesa.

S postupným zvyšováním množství zemědělských ploch význam včel narůstal. Velkoplošná struktura zemědělství rozvíjející se ve 20. století si žádala i větší množství opylovačů, převážně v jarních měsících, kdy ale ne všechny druhy dosahovaly potřebné četnosti. Důvodem je právě přeměna zemědělské krajiny, kdy se značně omezilo množství biotopů důležitých pro rozmnožování hmyzu z řádu blanokřídlých a motýlů jako dalších významných opylovačů. Od 19. století se počet včelstev i včelařů zvyšoval, jak za podpory státu, tak určitým společenským vědomím o významu chovu včel. Tehdejší produkce medu se pohybovala kolem 10-50 % objemu té dnešní.

Význam včel v zemědělství

Jak již bylo zmíněno, včely patří mezi nejvýznamnější opylovače v ovocnářství a semenářství. Jsou důležité pro všechny ovocné stromy, jetel, bob, vojtěšku, řepku, okurky, mák, cibuli a brukvovitou zeleninu.  Neméně významné jsou i produkty vznikající činností včel:

• Med – látka, kterou včely dělnice tvoří z nektaru (sladké šťávy rostlin) a obohatí je o látky ze svého těla. Poté je ukládají do plástů a nechají jej zrát,
• Propolis – pryskyřičná látka, kterou včely sbírají na rostlinách produkujících pryskyřičné látky. Včely ho využívají jako stavební a ochranný materiál,
• Mateří kašička – výměšek hltanových žláz mladých včel určený ke krmení určený ke krmení mateřího plodu,
• Jed – léčba alergií,
• Vosk – vzniká metabolickou přestavbou medu a pylu v těle dělnice. Ke vzniku 1 kg vosku je potřeba 3,5-10 kg medu a 50 g pylu,
• Pyl – součást potravinových doplňků.

Produkce a spotřeba medu

Největším producentem medu ve světě je Čína (cca 23 %), dále pak Turecko, Argentina a Ukrajina. Evropská unie se na světové produkci podílí zhruba z dvanácti procent. EU je soběstačná pouze z 50 % a druhá polovina potřebného medu se dováží z Argentiny, Číny, Mexika a Brazílie.

Spotřeba medu v ČR se pohybuje kolem 0,7 kg/osoba/rok a roční výnos produkce dosahuje zhruba 7tisíc tun.

Stav v ČR

I když má počet včelařů zvyšující se tendenci (graf č. 1, graf č. 2), současný počet včelstev je stále pod doporučenou optimální hranicí pro opylování entomofilních rostlin. Od roku 2012 docházelo k postupné koncentraci chovu včelu u větších chovatelů a vzrostl i počet chovatelů profesionálních, kteří mají 150 a více včelstev. I přesto u nás převládají chovatelé chovající do 15 včelstev.

Graf č. 1 Vývoj počtu zimovaných včelstev

Graf č. 2 Vývoj počtu včelařů v letech 2008 – 2016

Marcela Otrubová