Nejvhodnější metodu pěstování čiroku hledají výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze. Čirok podle nich může být plodinou budoucnosti, potřebuje totiž méně vody než kukuřice. Zároveň ale patří k erozně nebezpečným plodinám. Vědci tak testují, jaký způsob pěstování nejvíce omezí vodní erozi. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí ČZU Karla Mráčková.

Čirok se pěstuje jako obilovina. Existuje řada odrůd a hybridů čiroku, nejrozšířenější je čirok dvoubarevný, který má několik dalších variet. Čirok slouží jak ke krmným účelům, tak i pro výrobu mouky, kaší, cukru, ale i alkoholu. Ve velkém se pěstuje v Africe, Asii a Spojených státech, roste však už i na polích v Česku. K jeho výhodám patří i to, že je bezlepkový.

Výzkumníci z ČZU pracují na třech pokusných parcelách v lokalitě Amálie nedaleko Lán. Ověřují, co způsobí hluboká vrstevnicová orba, přímé setí do strniště žita a pásové zpracování strniště žita. Podle Mráčkové budou všechny techniky orientovány na svahu vrstevnicově.

Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy uvedl, že některé výsledky je možné odhadnout na základě poznatků z loňska. Tehdy výzkumníci ověřovali orbu a pásové zpracování ve vojtěšce.

“Mezi oběma agrotechnickými postupy se ukázal zásadní rozdíl v množství erodované půdy, která se usadila v sedimentačních jímkách na konci pokusných ploch,” podotkl výzkumník.

Technologie pásového zpracování podle vědců prokázala výrazný protierozní účinek díky mnoha rostlinným zbytkům na povrchu. Při nižších srážkových úhrnech a úhrnech s dlouhou dobou trvání tento způsob minimalizoval odtékání z povrchu.

“Často doporučovaná orba v našich pokusech neobstála ani z jednoho sledovaného hlediska. Proto pro zakládání erozně nebezpečných plodin na sklonitých pozemcích se z našeho pohledu nejeví perspektivně,” zdůraznil Vopravil. V budoucnu chtějí výzkumníci dostat metody do praxe.

Výzkum je součástí projektu Chytrá krajina, který podpořila Technologická agentura ČR.

zdroj: ČTK

foto: pixabay.com