Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 100.564 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o 27 procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit 18 procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 28 procent na 9500 tun. Byla by tak nejvyšší od roku 2015, kdy činila 10.000 tun. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), řekla ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.

V poklesu sklizně jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, se podle ovocnářů odrazilo především meziroční snížení ploch sadů. Přes zimu sadaři vykáceli 11 procent jabloňových sadů a jejich výměru snížili na 5236 hektarů. Podle ovocnářů to představuje výpadek sklizně asi 10.000 tun. Sadaři ke kácení přistoupili kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a dlouhodobé ztrátovosti pěstování.

„Ovocné stromy na polích nahrazují rentabilnější plodiny, například obiloviny či řepka,“ řekl dříve ČTK předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Loni se v Česku sklidilo nadprůměrných více než 138.000 tun jablek.

V nižším výnosu jablek se podle Krškové odrazilo i chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a Red Delicious. „V některých oblastech se vyskytly kroupy a delší periody suchého a velmi teplého počasí,“ uvedla k negativním vlivům na úrodu v letošním roce. Zářijový odhad sklizně podle ústavu potvrdil předchozí odhad k polovině června, který predikoval sklizeň jablek přes 102.000 tun.

Na rozdíl od jablek by mohla být úroda hrušní až rekordní. „I přes poškození některých sadů hrušní mrazem a chladem, je výnos nadprůměrný, a to díky výraznému nárůstu plodů v dalším období. Poškození chladem bylo nejvíce viditelné u odrůdy Lucasova,“ uvedla Kršková.

Menší úroda jablek u českých sadařů, podobně jako nadúroda, nemá na ceny v českých obchodech zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Zásadní vliv na situaci v obchodu s jablky v Česku má Polsko, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největším producentem jablek v Evropě.

Vývoj sklizně jádrovin v intenzivních sadech v ČR v letech 2010 až 2022 a odhad k 1. září 2023 v tunách:

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 odhad k 1. září pětiletý průměr 2018 – 2022
jablka 103.304 79.134 117.897 120.602 130.902 155.640 126.434 101.844 144.888 102.847 117.801 110.006 138.150 100.564 122.738
hrušky 3482 3103 5774 7437 3758 10.002 6643 4043 7120 6277 5763 7404 7404 9500 6794

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

 

Vývoj ploch produkčních ovocných sadů v ČR:

  Ovocné sady (ha) Z toho jabloně (ha)
2018 13.985 6874
2019 13.993 6828
2020 13.344 6474
2021 13.047 6348
2022 12.225 5864
2023 11.214 5236

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

zdroj: ČTK

foto: pixabay.com