Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem byla dnes zapsána na Seznam památek světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví UNESCO na svém zasedání v Baku v Ázerbájdžánu. Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem je tak 14 památkou České republiky na tomto prestižním seznamu.

„Jsem velmi rád, že díky velkému úsilí všech mých kolegů se dnes kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem stala součástí světového dědictví UNESCO. Chov kladrubských koní a utváření zdejší krajiny jsou dokladem pečlivé a vysoce odborné práce, kterou zde lidé vykonávají už po staletí. Takových tradic si musíme vážit a pokračovat v nich. Právě proto se Ministerstvo zemědělství, které je zřizovatelem Národního hřebčína a celý projekt financuje, od počátku zasazovalo o zápis hřebčína na seznam UNESCO,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Krajina kladrubského hřebčína má ve světě svou neoddiskutovatelnou výjimečnost. K uchování starokladrubského koně nestačí chránit pouze plemeno samotné, ale i specifické podmínky hřebčína v Kladrubech nad Labem, tradiční chovatelské postupy, a krajinu jako celek, tedy podmínky, které vtiskly tomuto plemeni jeho podobu. O zápis Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usilovala ČR více než deset let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byla krajina zařazena v roce 2007. Oficiální nominační dokumentaci předložila Česká republika Centru světového dědictví UNESCO v lednu 2018.

Dnešní rozhodnutí je pro nás pocta a další z velkých milníků v historii hřebčína, ale je i obrovským úspěchem celé České republiky. Doufáme, že je to jedna ze záruk toho, že hřebčín zůstane zachován i pro další generace. To, že výbor dnes rozhodl o přijetí, je důkazem dobře odváděné práce zaměstnanců hřebčína, oceněním dlouholetého úsilí mnoha lidí, kteří se na nominaci podíleli a výsledek podpory našeho zřizovatele, kterým je Ministerstvo zemědělství. Všem za to patří velký dík,” uvedl Jiří Machek, ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem.

Z historie kladrubského hřebčína

Hřebčín se v přímé vazbě s okolní krajinou specializoval od počátku 17. století na chov ceremoniálních kočárových koní určených výhradně pro potřeby císařského dvora. Tento hřebčín funguje dodnes a stal se funkčním ohniskem jedinečné krajiny. Kontinuita chovu kočárových koní v ní nebyla přerušena. Kočároví ceremoniální koně typu galacarrossier starokladrubského plemene, jsou v ní chováni a cvičeni nepřetržitě od počátku 17. století.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní – koně starokladrubského. Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1 200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579-1918) byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

V roce 2002 získal pro svou výjimečnou zachovalost a jedinečnost hřebčín v Kladrubech nad Labem statut národní kulturní památky.

Převzato z:

http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2019_unikatni-krajina-hrebcina-v-kladrubech.html

https://www.nhkladruby.cz/historie