Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, jako jsou pesticidy, loni klesla o 1,7 procenta na 11,5 milionu kilogramů. V posledních letech se stále snižuje, předloni byl pokles o 8,8 procenta. Větší propad je meziročně patrný u skupin herbicidů a desikantů, jehož důvodem je především pokles spotřeby přípravků s obsahem glyfosátu. Naopak výraznější nárůst je zřejmý u rodenticidů, tedy přípravků k hubení hlodavců, který je zapříčiněn vyšším výskytem hraboše polního. Vyplývá to z dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) a Českého statistického úřadu, která má ČTK k dispozici.

V posledních letech podle zjištění ÚKZÚZ se nesnižuje pouze spotřeba přípravků, ale výrazně klesá i jejich uvádění na český trh. Mezi lety 2011 až 2019 kleslo množství prostředků pro ochranu rostlin uvedených na trh o 27 procent. Spotřeba za stejné období se propadla o 22 procent.

Rozdíl v údajích je podle ÚKZÚZ ovlivněn zejména tím, že ne všechny přípravky uvedené na tuzemský trh se prodají a použijí na zemědělských plodinách na území ČR. Navíc na rozdíl od statistiky spotřeby, ve které se sledují přípravky i pomocné prostředky na ochranu rostlin, statistika uvádění na trh hlídá pouze účinné látky přípravků na ochranu rostlin. Dalším faktorem změn ve spotřebách je vývoj sortimentu přípravků a účinných látek na trhu a také výskyt nových škodlivých organismů v ČR, proti kterým se dosud nemuselo zasahovat.

Tuzemský prodej přípravků na ochranu rostlin patří ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi k nižším. Evropská komise plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Do roku 2030 se má používat polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Organickému farmaření má v té době patřit až čtvrtina zemědělské půdy. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je však tato strategie nereálná. Ministerstvo k ní v květnu sepsalo výhrady.

ČR je z hlediska spotřeby přípravků na ochranu rostlin v nejnižší třetině mezi evropskými státy, upozornil již dříve předseda České společnosti rostlinolékařské Vladimír Řehák. Například v Polsku je množství těchto přípravků podle něj násobně vyšší.

Autor: ČTK

foto: pixabay.com