Společná zemědělská politika po roce 2021

Dne 22.9.2021 se v pražském hotelu Olšanka konala konference „Společná zemědělská politika po roce 2021 pořádaná Zemědělským svazem České republiky. Kromě úvodních příspěvků jednotlivých řečníků k současné situaci v zemědělství, byla součástí i panelová diskuze s kandidáty jednotlivých politických stran, kteří zde ve stručnosti představili své volební programy.

V zahajujícím příspěvku Ing. Martin Pýcha zdůraznil, že každý den v EU končí 1000 zemědělců. Naopak v České republice je situace opačná a po vstupu do EU se počet českých zemědělců zvýšil o 37% a to především těch, kteří hospodaří na 5-10ha. Co se naopak snižuje je průměrná velikost jednoho zemědělce. A to se prolíná i společnou zemědělskou politikou. O velikosti zemědělce by měl rozhodovat trh, ne politici, ale bohužel tomu tak zatím není.

V České republice se dlouhodobě daří snižovat spotřebu hnojiv na hektar, stejně tak i množství ochranných prostředků v rostlinné výrobě a antibiotik. Co se týká ochrany půdy před erozí, tak v ČR je 50% půd ohrožených erozí, ale eroze na nich je mizivá. EU chce do budoucna zvětšit plochy ekologického zemědělství o 10% a ČR má již nyní zaujímá pátou největší plochu v EU. V problematice ekologického zemědělství je nutné nejprve přesvědčit odběratele a poté zvyšovat ekologicky obhospodařované plochy.

Europoslanec Ing. Martin Hlaváček seznámil účastníky s výsledky vyjednávání SZP EU. Jeho součástí bylo např. vyjednávání o rozpočtu, kde hrozilo významné krácení, ke kterému naštěstí nedošlo. Novinkou je odchod od greeningu k ekoschématům, což je jakýkoliv postup, který zlepšuje podmínky životního prostředí a klimatu. V ČR se již 80% doporučených opatření EU používá a vzniká tu tak možnost pro diferenciaci přímé platby. Obávané zastropování i nadále zůstává dobrovolné a každý členský stát si ho může a nemusí zavést. Kdo je a kdo není zemědělec, který má nárok na podporu? Obecně je zemědělec každý, kdo prokáže alespoň minimální úroveň hospodaření, ale v každém členském státě může být zemědělec někdo jiný, protože podmínky si určuje každý stát sám.

Bohumír Dufek pohovořil o nutnosti zavedení robotizace a digitalizace do zemědělství v rámci stabilizace, což souvisí i s přímým tlakem dovozců potravin. V rámci precizního zemědělství je kladen důraz na inovace jako jsou výnosové mapy, strip till, využití dat, což může vést k významné úspoře nákladů. Dalším problémem, který nastínil je mezigenerační výměna, kdy mladí zemědělci naráží na neochotu bank z důvodu chybějící finanční historie. V oblasti zvýšení atraktivity zemědělství nastínil „příklad dobré praxe“ prezentovaného na vzorových podnicích, k přilákání absolventů. Zemědělské školy by měly mít v každém kraji jeden moderní školní statek.

V další část následovalo představení stranických programů zástupci jednotlivých politických stran. Za Piráti a STAN to byl Ing. Martin Čížek, SPD reprezentoval MUDr. Ivan David, SPOLU – KDU-ČSL, ODS, TOP 09 Ing. Marian Jurečka, za ANO Ing. Josef Kott, KSČM Ing. Marie Pěnčíková, ČSSD Ing. Jindřich Šnejdrla.  Společným tématem všech zástupců byla potravinová soběstačnost a konkurenceschopnost. S tím souvisí i podpora české produkce.  Dále pak podpora robotizace a precizního zemědělství v souvislosti s nedostatkem lidí. Tématem panelové diskuze pak byly otázky týkající se přímých plateb jako je zastropování, platba na první hektary a definice aktivního zemědělce. Dále pak podpora investic a spolufinancování PRV a zdravá krajina.

Záznam z celé konference je dostupný ZDE 

 

Za redakci agropressu jsme všem zástupcům politických stran panelové diskuze položili doplňující otázky a došlé odpovědi si můžete přečíst níže:

 

Ing. Pavel Čížek (Piráti a STAN)

 

1. Co ze své pozice uděláte pro podporu prodeje kvalitních českých potravin a regionální produkce?

Budu usilovat o co největší zpracování zemědělské produkce přímo na farmách. Např. úpravou norem pro zpracování produkce tak, aby základní zpracování mohla provádět většina farem, také dotační podporou zpracovatelských linek u prvovýrobců.

Budeme požadovat povinnost vytvoření místa – prodejních pultů s označením lokální produkce ve všech prodejnách s větší výměrou prodejní plochy.
Prosadíme odběr bioprodukce a lokální produkce veřejnými subjekty – školy, úřady, nemocnice, atd.

2. Nakolik vnímáte potravinou soběstačnost jako téma?

Soběstačnost v produkci, úměrné našemu klimatickému pásu, je velmi důležitá pro dlouhodobou stabilitu producentů potravin i pro celý potravinový trh v ČR. Není nutné být soběstační ve všech typech rostlinné produkce, např. obiloviny určitě.

Dlouhodobě je vhodné pokračovat ve stávající podpoře produkce mléka a hovězího dobytka ve vztahu k potřebě organických hnojiv, je nutné zvýšit soběstačnost v produkci ovoce a zeleniny.

3. Jak zajistit zemědělské prvovýrobě zaměstnance – co pro to ze své pozici plánujete?

Chceme zvýšit atraktivitu povolání farmáře – podpora vzorových školních statků v každém kraji, podpora precizního zemědělství i robotizace. Více podpoříme mladé farmáře. Prosadíme možnost jednoduššího zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU – např. z Ukrajiny, Běloruska, Ruska. Jedná se o umožnění dlouhodobých pracovních povolení pro ty, kteří prokázali, že v ČR pracovali bez přestupků minimálně jednu sezonu.

 

Ing. Jindřich Šnejdrla (ČSSD)

 

1.   Co ze své pozice uděláte pro podporu prodeje kvalitních českých potravin a regionální produkce?

Tato otázka je na první pohled velmi jednoduchá, ale odpověď na ni jednoduchá není. Trh s potravinami je řízen nadnárodními obchodními řetězci, těch je jen pár, a co je zásadní, dokáží se bez jakékoliv publicity na všem dohodnout. Zákon o významné trží síle, je bezzubý a jiné mechanismy v tuto dobu nejsou.

Dle mého názoru musí vzniknout relevantní síla, která má stejnou váhu a která bude nakloněna českým zemědělcům, protože primárně o ně jde. Tou protiváhou musí být někdo, nebo něco, co zásobuje velké množství odběratelů. A tím je stát, popřípadě kraje. Tito zabezpečují provozy, které každý den zásobují kvanta odběratelů ve svých zařízeních, jako jsou školy, nemocnice, úřady a podobně. To je ta síla odběratelů, která by mohla a měla být protiváhou síly obchodních řetězců. V takovémto obchodě bude přiměřená marže, která zaručí českým producentům přiměřený zisk a zisk z prodeje nebude odváděn zahraničním vlastníkům, nýbrž krajům a České republice.

2.    Nakolik vnímáte potravinovou soběstačnost jako téma?

Zásobování vnitřního trhu dostatečným množstvím kvalitních a levných potravin je strategický úkol pro každou vládu v celém světě. Tedy i u nás. A kdo to nechápe, nepatří do řízení. Teze typu „dovezeme“ platí v době přebytku. Ale přebytek nemusí být a není vždy a potom platí košile bližší kabátu. Konec konců všechny války se vedly kvůli potravinám a energiím.

3.    Jak zajistit zemědělské prvovýrobě zaměstnance – co pro to ze své pozice plánujete?

Pokud budou zemědělci ekonomicky zdatní, tak o zaměstnance by nemuseli mít nouzi. Přesto je třeba podporovat, a my se o to snažíme a budeme snažit, vzdělání mladých lidí učňovským školstvím počínaje a vysokoškolským konče. A dále určitě podpoříme možnost práce, za splnění přísných pravidel, zahraničních dělníku na méně atraktivní pozice, nejen v zemědělství, ale třeba i ve stavebnictví, veřejném stravování a podobně.