Snížení byrokracie, zastropování dotací nebo zachování současné podoby takzvané redistributivní platby patří k deseti návrhům, které Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) předložila premiéru Petru Fialovi (ODS) a ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci v Praze to novinářům řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. Návrhy podle něj řeší současné i dlouhodobé problémy v českém zemědělství. Doplnil, že nepomohou jen malým farmářům, ale zemědělství jako celku.
Část z návrhů je podle Šebka obsažena ve vládním prohlášení. „Pokud by vláda aktivně naplňovala vládní prohlášení, tak celá řada věcí by se dala zmírnit nebo částečně i zcela vyřešit. Je potřeba dělat zásadní systémové změny, které budou spočívat také ve zjednodušení podmínek napříč zemědělskou sférou,“ uvedl. Výhrady podle něj ASZ ČR vládě sděluje dlouhodobě.
Přepracovat by se měl také systém národních dotací, který je podle Šebka zastaralý a neefektivní. Čerpat by je zároveň měly jen mikro, malé a střední podniky, uvedl. Dále ASZ ČR navrhuje zrušit navýšení daně ze zemědělské půdy, které v letošním roce přinesl konsolidační balíček, vyplácet evropské dotace v eurech nebo posílit vlastnická práva v mysliveckém zákoně, což by snížilo škody způsobené zvěří. Zlepšit by se podle Šebka ale měly také podmínky pro vznik nových zemědělských podniků a odstranit překážky, které brání potřebným změnám v české krajině.
„Hlavním tématem je, abychom pomohli celému zemědělství, ne jen jedné skupině. Každý z podniků má svou roli a je svým způsobem důležitý,“ doplnil.
Na některých tématech, jako například snížení byrokracie, dani z půdy nebo systému kontrol, se ASZ ČR podle Šebka shodne také s jinými oborovými organizacemi. Dlouhodobě se ale rozcházejí v nastavení dotační podpory, uvedl. Šebek se zároveň vymezil proti plánovanému protestu v pondělí 19. února, který vede bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.
„My si myslíme, že jsou to aktivity, které mají za cíl rozkolísat zavedené demokratické struktury v tomto státě,“ uvedl. Agrární komora nebo Zemědělský svaz už dříve uvedly, že s národními protesty vyčkají až na výsledky jednání, které, například ve čtvrtek, povedou s Výborným a Fialou.
Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek minulý týden uvedl, že by se měl limit pro poskytování redistributivní platby, tedy peněz, které zemědělské podniky získávají na podíl své půdy, zvýšit ze současných 150 hektarů na 450 hektarů. Aktuální nastavení podle něj negativně dopadá na střední a větší podniky, které jsou rozhodující pro konkurenceschopnost českého zemědělství. Proti této změně se ASZ ČR postavila.
„Za nás podporu mít nebudete, protože je to kopání do nás zemědělců,“ uvedl už dříve místopředseda Jan Štefl.
Deset návrhů ASZ ČR:
• Důslednější a aktivnější plnění vládního prohlášení.
• Úprava konsolidačního balíčku – vrátit daň ze zemědělské půdy na původní úroveň a zařadit odvody OSVČ mezi nákladové položky.
• Neměnit redistributivní platbu.
• Zastropování veškerých dotací včetně zavedení sledování majetkové propojenosti podniků (návrh na dotační strop 2000 hektarů).
• Podpořit konkurenceschopnost, potravinovou bezpečnost a zvýšení přidané hodnoty zemědělské produkce také prostřednictvím investičních podpor v Programu rozvoje venkova a vyplácet evropské dotace v eurech.
• Přepracovat systém národních dotací a nastavit jejich čerpání pouze pro mikro, malé a střední podniky.
• Debyrokratizace podnikání, snížení počtu kontrol.
• Zlepšení podmínek pro vznik nových zemědělců například i ze stávajících menších vlastníků půdy, řešení generačního problému českého zemědělství.
• Definancování pozemkových úprav, řešení problému krajinných prvků a některých dalších nastavení Společné zemědělské politiky EU.
• Systémové řešení škod v zemědělství způsobovaných zvěří prostřednictvím posílení vlastnických práv v mysliveckém zákoně.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
