Smartfarming: Cesta k modernímu a udržitelnému zemědělství

Zemědělství v posledních desetiletích prochází revoluční proměnou. Farmáři čelí rostoucím nákladům na vstupy, tlaku na udržitelnost, klimatickým změnám i rostoucím požadavkům spotřebitelů. Hledají proto nové způsoby, jak hospodařit efektivněji, šetrněji a zároveň zůstat konkurenceschopní. Jedním z nejvýznamnějších trendů současnosti je smartfarming – chytré zemědělství, které propojuje moderní technologie, digitalizaci a práci s daty.

Smartfarming přináší do praxe přesnější rozhodování. Nejde jen o roboty nebo satelitní snímky, ale především o to, že farmář má k dispozici spolehlivé informace a dokáže podle nich jednat. Díky tomu lze snižovat spotřebu hnojiv, pesticidů i vody, zvyšovat efektivitu práce, chránit přírodu a zároveň posilovat ekonomickou stabilitu farem.

Co je smartfarming?

Pod pojmem smartfarming si můžeme představit systém, v němž se na jednom místě propojují různé technologie a zdroje informací. Patří sem:

• Senzory v půdě a stájích – monitorují vlhkost, teplotu, pohyb zvířat nebo jejich zdravotní stav a umožňují cílené zásahy.

• Drony a satelitní snímky – poskytují aktuální obraz o stavu porostů, stresu rostlin či zaplevelení.

• Meteostanice a modely chorob – pomáhají předpovědět riziko infekce nebo škůdců a umožňují preventivní ochranu.

• Automatizované stroje a roboti – zajišťují přesnou aplikaci hnojiv a pesticidů nebo usnadňují práci ve stáji.

• Digitální platformy pro vyhodnocení dat – integrují všechny údaje na jednom místě a umožňují rychlé a přehledné rozhodování.

Cílem chytrého zemědělství není nahradit člověka, ale zpřesnit jeho práci. Farmář díky němu ví, co, kdy a kde udělat, a rozhoduje se na základě konkrétních údajů místo odhadů.

Přínosy smartfarmingu

Výzkumy i praktické zkušenosti dokazují, že chytré technologie přinášejí měřitelné výsledky:

• Úspora vstupů – hnojiva, pesticidy i voda se aplikují pouze tam, kde jsou skutečně potřeba, což snižuje náklady a šetří životní prostředí.

• Zvýšení výnosů – precizní výživa a cílená ochrana plodin podporují vyšší produkci a kvalitu sklizně.

• Snížení rizik – včasná detekce chorob, škůdců nebo stresu rostlin minimalizuje ztráty.

• Lepší welfare zvířat – senzory a automatické systémy sledují zdravotní stav, pohyb i komfort hospodářských zvířat.

• Ekonomická stabilita – díky efektivnímu využívání zdrojů se podniky stávají konkurenceschopnějšími i v době nejistých tržních podmínek.

Smartfarming tak představuje strategický nástroj pro budoucnost zemědělství. Nejde o krátkodobý trend ani technologickou hračku, ale o cestu, jak skloubit ekonomiku, udržitelnost a potřeby moderní společnosti.

Přínosy z praxe

• Studie z Německa (2022) ukázala, že využití precizní aplikace dusíku přineslo úsporu hnojiv o 15–20 %, aniž by klesly výnosy.

• Podle Evropské komise dokáže precizní zemědělství snížit spotřebu pesticidů až o 30 %, a přitom udržet zdravý porost.

• V živočišné výrobě se díky senzorům podařilo u dojnic odhalit zdravotní problém v průměru o 2–3 dny dříve, než by jej zaznamenal člověk – to vede ke snížení nákladů na léčbu i menším ztrátám na produkci mléka.

• Farmy, které zavedly digitální monitoring stáda, hlásí zvýšení užitkovosti krav o 5–7 % a zároveň pokles vyřazování zvířat.

• Podle studie z Nizozemska (Rutten et al., 2014) dokáže systém pro monitoring aktivity zvýšit detekci říje až na 80–90 %, zatímco pouhým vizuálním pozorováním je úspěšnost kolem 50–60 %.

Klíčové pojmy chytrého zemědělství

• Precizní zemědělství – cílená práce s půdou a porostem: setí, hnojení nebo ochrana rostlin jen tam, kde je to opravdu potřeba.

• IoT (Internet věcí) – propojená zařízení, například čidla v půdě, obojky na krávách nebo meteostanice, která neustále posílají data.

• Senzorika – technologie měřící vlhkost, teplotu, pH půdy, ale i pohyb, příjem krmiva nebo zdravotní stav zvířat.

• Drony a satelity – mapování polí, vyhodnocování vitality porostů (např. pomocí indexu NDVI).

• Robotika – autonomní traktory, robotické dojičky, krmné automaty.

• Big data a AI – zpracování obrovského množství dat a predikce vývoje – například kdy zvíře onemocní nebo kde hrozí sucho.

• Farm management systémy (FMS) – software pro řízení celé farmy: od evidence hnojení po veterinární zásahy.

Foto: pexels.com