Již během ledna jsme na našich webových stránkách avizovali o Jarním cyklu seminářů, který pro Vás připravila firma SCHAUMANN ČR s.r.o. Firma vybrala pro seminář celkově osm míst po celé České republice. My jsme samozřejmě nemohli chybět, a tak jsme vyrazili na začátku února do Hotelu na Farmě do Choťovic. Pro návštěvníky bylo připraveno šest odborných témat, které se zaměřili nejen na výživu, ale i paznehty, silážování a metabolická onemocnění.


Jako první se slova ujal MVDr. Tomáš Mitrík Ph. D. (Feed Lab s.r.o.), který poreferoval o „Kukuřici v roce 2017“. Hned úvodem připomněl několik faktorů, které ovlivňují kvalitu kukuřičné siláže, jako vnější podmínky, termín sklizně, používaná sklizňová technologie, průběh fermentace, délka řezanky, narušení zrna a především genetický potenciál rostlin. Uvedl taktéž nejvýznamnější sklizňové parametry kukuřice na siláže – obsah sušiny, cukrů, škrobu a zdůraznil, že dle mléčné zralosti nelze odhadnout sušinu celé rostliny, jelikož nám neposkytne žádoucí informace o živinovém složení.  Dále pohovořil o neustále se zvyšujícím výnosu zrna – zhruba o 50 %, který dramaticky snižuje stravitelnost vlákniny, jelikož rostlina musí být pevnější, aby unesla váhu palic nebo o problematice spojené s únikem silážních šťáv, které jsou bohaté na rozpustné cukry a následně pak chybí v krmné dávce.

Foto č. 1 MVDr. Tomáš Mitrík Ph. D.

dsc_0483

Druhé přednášky se ujal zástupce společnosti SCHAUMANN Ing. Dušan Kořínek, Ph. D., který představil on-line systém MOOML, který slouží pro řízení a analýzu stáda skotu. Sám doktor Kořínek systém MOOML označil za „houbu“, která nasákne všechny potřebné informace z dostupných zdrojů, jako je KU mléka, data z centrální evidence reprodukce, denní data z dojírny atd. V prezentaci bylo podrobně osvětleno využívání jednotlivých funkcí a snadnost používání. Systém MOOML lze používat v počítači, v mobilním zařízení i v tabletu. Nově byla databáze MOOML doplněna o seznam registrovaných léčiv podle ÚSKVBL a kompletní seznam 560 diagnóz podle mezinárodního klíče ICAR. V neposlední řadě byl systém rozšířen o zadávání léčení paznehtů dle jednotlivých zón. Nejsnadněji se provádí pomocí chytrého telefonu nebo tabletu, kde do systému zadáváte poškozenou zónu paznehtu, diagnostiku i proces léčení.

Foto č. 2 Ing. Dušan Kořínek, Ph. D.

dsc_0456

„Index lepší efektivity a zdraví zvířat“ představil Ing. Miroslav Duchoň ze společnosti CRV. První index celoživotní efektivity (Better Life Efficiency – BLE) ukazuje, jakým způsobem býk přispívá k efektivnější produkci mléka. To znamená, že čím více energie se přemění na mléko, s co nejnižšími náklady, tím bude efektivita býka lepší. Tento index se vyjadřuje za celý život zvířete a započítává se i období odchovu. Index BLE zahrnuje následující ukazatele: příjem krmiva, produkce, persistence laktace, dlouhověkost, vyspělost, mezidobí a věk při prvním otelení.

Druhý index celoživotního zdraví (Better Life Health – BLH) určuje, jak vybraný býk ovlivňuje zdraví stáda. U BLH se sledují následující ukazatele: paznehty, vemeno, ketózy, plodnost dcer, snadnost telení a vitalita telat.

Ing. Duchoň zdůraznil, že oba indexy byly ověřeny v Holandsku na 284 farmách. V současnosti bude probíhat ověření i v České republice. Vybrány byly tři stáda holštýnského skotu a tři stáda českého strakatého skotu. Výběr stád v ČR nebyl snadný, jelikož ne všichni chovatelé evidují veškerá potřebná data. Ověření indexů bude prováděno následovně: prvotně budou provedeny výpočty dle původu a následně se výsledky ověří přímo u chovatele. Poté se shromážděná data vyhodnotí a provede se genomické prověření.

Foto č. 3 Ing. Miroslav Duchoň

dsc_0460

Veterinární lékař Jiří Davídek přednesl čtvrté téma: „Hypokalcémie není jen ulehnutí po porodu“. Hned v úvodu připomněl několik rizik spojených s tímto onemocněním, zvláště ochabnutí svalstva, s kterým hrozní riziko poranění dojnice, špatné uzavírání strukového svěrače i snížená kontraktilita dělohy.

Nedostatek vápníku je rovněž doprovázen zhoršenou imunitní odpovědí organismu, jelikož vápník slouží jako posel imunitní odpovědi v endoplazmatickém retikulu bílých krvinek.

Po porodu prudce klesá hladina Ca v krvi z důvodu produkce mleziva a mléka, a tak organismus musí sáhnout do svých tělesných rezerv – do kostních tkání, ze kterých se Ca získává prostřednictvím parathormonu. Kritická hranice Ca je 2,15 mmol/l v krvi. Jestliže dojde k rozvoji hypokalcémie, nejedná se o nedostatek parathormonu, ale o snížení citlivosti cílových tkání k tomuto hormonu.

Doktor Jiří Davídek zdůraznil, že dojnice nejčastěji postihuje subklinická (skrytá) hypokalcémie, která se u prvotelek vyskytuje kolem 25 %. U starších krav jsou statistiky mnohem horší, jelikož hypokalcémie zasahuje až 80 % starších krav.

Dále také podotkl, že subklinická hypokalcémie jde ruku v ruce s metritidou (hnisavý zánět dělohy). V tomto případě záleží, jestli dojnice má vysoké nebo nízké riziko vzniku metritidy. Vysoké riziko mají ty dojnice, které mívají často komplikovaný porod, zadržují lůžko, dvojčata nebo mrtvé tele. Dojnice se subklinickou hypokalcémií jsou mnohem častěji postihnuty metritidou (až 77 %), než dojnice s optimální hladinou Ca v krvi. Závěrem doktor Davídek uvedl, že dle jeho názoru je nejefektivnější metoda léčby hypokalcémie perorální podání Ca, jelikož dojnice perorální preparáty Ca vstřebávají velmi rychle.

Foto č. 4 MVDr. Jiří Davídek

dsc_0514

Předposlední příspěvek „Co je nového a důležitého ve fermentací siláží?“ opět přednesl MVDr. Tomáš Mitrík Ph.D. Doktor Mitrík prvotně představil příručku, která se zabývá výrobou siláže. Jak sám říká „Přísloví Opakování matka moudrosti je velmi důležité v rámci výroby siláže“. Po představení příručky uvedl několik základní bodů, které je potřeba mít na paměti v rámci fermentačního procesu: fermentace siláže se skládá hned z několika fermentačních modelů, během fermentace by mělo být přítomno hned několik druhů mikroorganismů, každá skupina mikroorganismů má svoje specifické nároky na živiny, jeden nebo více druhů mikroorganismů se může dostat do dominantního postavení, které má vliv na výsledek fermentace. Doktor Mitrík také zdůraznil jeden z nejdůležitějších parametrů fermentačního procesu a to pH, společně s hranicí – 3,5 a méně, kdy se zastavuje fermentační proces siláže.

Dojnice nezajímá poměr jednotlivých kyselin v siláži, ale musí jim chutnat, což znamená méně volné vody a více cukrů!

dsc_0480

Posledním příspěvkem, opět od pana veterináře Jiřího Davídka, bylo stále aktuální téma: „Jen chodící dojnice může produkovat mléko“. Doktor Davídek zdůraznil, že pouze nízký výskyt kulhání ve stádě znamená ziskové stádo s vysokou užitkovostí a dobrou reprodukcí. Velký vliv na výskyt kulhání má kondice dojnice.

Krávy s nižší tělesnou kondicí mají až 9 x vyšší riziko kulhání.

Kritické období pro nízkou kondici nastává po porodu, kdy dochází k zeslábnutí tukových polštářků na paznehtu, čímž se podmiňuje vyšší výskyt kulhání.

Doktor Davídek uvedl, že fyziologicky je nejvíce zatěžován vnější pazneht zadní nohy. Z tohoto faktu se musí vycházet i při funkční úpravě paznehtů, která by měla být prováděna dle typu ustájení. Ve stlaných stájích je doporučováno upravovat paznehty dvakrát ročně. Při ustájení na matracích alespoň třikrát ročně, jelikož matrace představují tvrdší podklad než stlaný systém, a tak v případně onemocnění paznehtu, dojnice při vstávání více trpí. To způsobuje její nadměrné stání nebo ležení.

Během přednášky nebyla opomenuta ani samotná úprava paznehtu, kdy doktor Davídek připomněl, že vnější i vnitřní strana musí být při pohledu shora stejně vysoká. Taktéž zdůraznil, že u zdravého paznehtu nikdy neořezáváme patky. V případě příliš nízkých patek má dojnice daleko větší kontakt s nečistotami a s tím spojené i vyšší riziko onemocnění.

V druhé části přednášky byla připomenuta již velmi dobře známá onemocnění pro většinu zootechniků např. DD (Dermatitis digitalis) a  nekrobacilóza společně s novinkami v léčbě. U „DéDéček“ doktor Dávídek zdůraznil, že koupele ve formaldehydu nejsou účinnou léčbou, právě naopak, formaldehyd původce DD více zatlačí do hlubších vrstev kůže. Jako účinnou prevenci vyzvedl možnost sprejování na dojírnách nebo ve stáji. Doporučenou léčbou je dle názoru doktora Davídka použití lokálních antibiotik s případným použitím obvazu do druhého dne, pokud je možnost převazu. Jako další účinné přípravky byly doporučovány přípravky s obsahem kyseliny salicylové.

K využití koupelí průchozími vanami bylo doporučeno několik variant použitého přípravku. Nejpoužívanější formalín je v průchozí vaně doporučen v koncentraci 1-2 %. Další variantou je modrá skalice o koncentraci 5 %.

Doktor Davídek v závěru prezentace uvedl parametry průchozí vany pro úspěšné koupele, ty jsou následující:

  • délka alespoň – 4 m
  • šířka – 50 cm
  • zábrany vysoké alespoň 1,8 m (pokud jsou neprůhledné, zrychluje to průchod krav)
  • hloubka vstupu a výstupu – 25 cm

Celý seminář uzavřel Ing. Dušan Kořínek (SCHAUMANN) poděkováním všem prezentujícím i přísedícím za účast. My bychom rádi závěrem poděkovali společnosti SCHAUMANN ČR s.r.o. za pozvání na seminář. Doufáme, že většina přísedících si odnesla nové poznatky, které využijí v samotné praxi.

Těšíme se opět na další ročník!

Lucie Rysová, Marcela Otrubová