Hledání efektivních a udržitelných způsobů, jak dlouhodobě zajistit produkci mléka, je neustálé téma pro každého chovatele. Klíčovým faktorem úspěchu je výběr správné technologie dojení, která hraje zásadní roli při získávání suroviny pro finálním zpracování mléka. V dnešní době, kdy se stále více klade důraz na automatizaci, se nabízí otázka robotizace dojení.
Hlavními motivy pro tento směr jsou redukce potřeby lidské pracovní síly pro ruční operace a touha po standardizaci celého dojícího procesu.
„Efektivita produkce – evergreen doby, jež představuje stálý zájem podniků o zvyšování efektivity a snižování nákladů.“
Připomeňme si osvědčené „zlaté pravidlo“ pro výběr optimální technologie dojení. Pro stáda do 200 krav jsou ideální robotické dojící systémy (AMS – roboty), pro počty od 200 do 500 krav se doporučují side-by-side dojírny s efektivním systémem rychlého odchodu, a pro stáda nad 500 krav se osvědčily kruhové dojírny. A právě k těmto kruhovým dojírnám bychom chtěli směřovat naši pozornost v dalších řádcích.
Štíhlá výroba proniká i do zemědělství
Lean Dairy Farm (LDF) – se zaměřuje na zlepšení efektivity a produktivity na mléčných farmách pomocí aplikace Lean principů, které pocházejí z výrobního a podnikatelského prostředí (především z automobilového průmyslu).
- Snížení plýtvání: Identifikace a eliminace plýtvání v procesech na farmě, což může zahrnovat zbytečnou práci, přebytečné zásoby, čekání, nadměrné zpracování a další.
- Zvýšení produktivity: Organizace práce na farmě tak, aby byla efektivnější, a standardizace procesů, aby byly všechny úkoly prováděny správně na první pokus.
- Zapojení týmu: Rozvoj angažovaného a vysokovýkonného týmu, který podporuje „Lean“ myšlení a je motivován k neustálému zlepšování.
- Kontinuální zlepšování: Trvalý závazek k neustálému zlepšování všech aspektů farmářského podnikání.
- Standardizace procesů: Vytvoření jasně definovaných, efektivních a snadno opakovatelných procesů, které zvyšují kvalitu a konzistenci výsledků.
- Řízení na základě dat: Využití dat a měření pro informované rozhodování a sledování výkonnosti farmy.
Jakou roli hraje dojírna v kontextu Lean Dairy Farm?
Rozdělíme-li proces produkce mléka na jednotlivé úseky, pak lze souhrnně rozklíčovat následující oblasti. Příprava výroby, skladování, vlastní produkce, finalizace produkce a expedice hotového produktu. Klíčovým uzlem celého procesu je pak dojírna, kde dochází k finalizaci produkce a posléze distribuci do expedičního skladu.
„Bottleneck“ – úzké místo procesu tvorby produktu
LDF v kontextu bodu „snížení plýtvání“ definuje dojírnu jako jeden z klíčových prvků. Průchodnost dojírny je velmi zásadním parametrem pro optimalizaci procesu. Proč sledujeme průchodnost dojírny? Z hlediska efektivity pro zvíře (potenciál dojnice je definován mnoha parametry, ale pokud proces dojení nekoresponduje s možnostmi, pak dochází k nezanedbatelným ztrátám) – rychle a bezpečně podojené zvíře poskytne mléko nejefektivněji. Z hlediska obsluhy je plynulé dojení zárukou, že práce bude maximálně pohodlná, rychlá a efektivní. Všechna zvířat budou zkontrolována a včas můžeme reagovat na odchylky od standardu.
Tím zajišťujeme kvalitní produkt – kvalita není jen nízká hladina SCC, ale především tržnost a standardní kvalita při plánovaném objemu dle potenciálu stáda.
Průchodnost kruhových dojíren je bezkonkurenční
V kontextu současného zemědělství, kde je vysoká produktivita spojena s efektivitou a snahou o co největší výnosy, představují kruhové dojírny revoluci v oblasti chovu skotu. Tyto inovativní konstrukce umožňují, aby se krávy mohly posunovat v kruhovém formátu, a to znamená, že každá kráva může být dojená systematicky a bez zbytečných zdržení. Kruhové dojírny jsou pro velká stáda velmi efektivní.
Hlavní předností je maximální průtok krav (cow flow), což významně snižuje čas, který krávy musí strávit mimo své přirozené prostředí určené pro příjem krmiva, hydrataci a odpočinek. Redukce tohoto času je kritická, neboť podporuje zdraví a pohodu stáda, což se přímo odráží na produkci mléka a celkové efektivnosti farmy.
Precizní zemědělství v kruhových dojírnách
Kruhové dojírny jsou navíc často vybaveny moderními technologiemi, jako jsou automatické dojící stroje, systémy pro monitorování zdravotního stavu a výkonu krav, což usnadňuje sledování a zvyšuje produktivitu. Tím, že se zkracuje doba dojení a optimalizuje pracovní proces, chovatelé získávají větší kontrolu nad provozem a mohou lépe řídit využití pracovní síly a dalších zdrojů.
Pohoda zvířat dojených na kruhu
Kromě zjevného zlepšení v průchodnosti mají kruhové dojírny ještě další přednosti. Jednou z nich je snížení stresu u zvířat, jelikož se krávy pohybují v přirozenějším a plynulejším rytmu, což přispívá k jejich celkovému lepšímu zdravotnímu stavu a pohodě. Také vytvářejí lepší pracovní podmínky pro dojiče, kteří mohou pracovat stojící na jednom místě, místo toho, aby museli chodit od krávy ke krávě, což je fyzicky méně náročné a umožňuje lepší zaměření se na proces dojení.
Kruh je přehledný a účelný
Dalším důležitým hlediskem je optimalizace využití prostoru. Vzhledem k tomu, že kruhový design vyžaduje méně prostoru než tradiční řadové dojírny, může být na farmě věnováno více plochy pro ustájení zvířat nebo pro další důležité funkce, jako jsou skladovací prostory pro krmivo. To vede ke kompaktnějšímu a efektivnějšímu rozložení farmy, což může značně snížit náklady spojené s jejím provozem.
Ve světle těchto faktů je zřejmé, že kruhové dojírny představují významný krok vpřed v oblasti efektivity a udržitelnosti chovu skotu a jejich rostoucí popularita je důkazem jejich mnoha výhod. Díky vyvážené kombinaci zdraví zvířat, pohodlí pracovníků a technologického pokroku pomáhají tyto systémy modernímu zemědělství plnit potřeby trhu, zatímco zároveň zachovávají ekonomickou a ekologickou udržitelnost.
Jak velký kruh je tím pravým pro vás?
Je důležité, aby byla dojírna správně navržena a dimenzována, což znamená, že musí dosahovat požadované průchodnosti v daném časovém úseku. Mnoho chovatelů se může ztratit v kalkulacích potřebných k určení správné průchodnosti a v praxi se často setkáváme s tím, že jsou kruhové dojírny poddimenzované.
Výpočet průchodnosti kruhové dojírny za hodinu příklady tabulka:
| Počet míst | Počet efektivně využitých míst | Doba jedné otočky 12 min / otoček za hodinu | Průchodnost krav za hodinu | Doba jedné otočky 10 min / otoček za hodinu | Průchodnost krav za hodinu |
| 54 | 50 | 5 | 250 | 6 | 300 |
| 44 | 40 | 5 | 200 | 6 | 240 |
| 32 | 28 | 5 | 140 | 6 | 168 |
| 24 | 20 | 5 | 100 | 6 | 120 |
Z tabulky je zřetelné, že efektivita průchodnosti dojírny nezávisí pouze na její velikosti, ale také na managementu a procesech, které jsou v dojírně implementovány. Klíčovým faktorem je, jak efektivně je možné zvládnout celý cyklus dojení, tedy jak rychle lze dokončit jednu „otočku“ – což je kompletní proces dojení jedné skupiny krav.
Důležitou roli hraje schopnost krav rychle a efektivně uvolnit mléko, což může být ovlivněno řadou faktorů, jako jsou pohodlí a stres krav, jak správně a rychle jsou nasazovány dojicí stroje, a také přesnost a šetrnost samotného dojicího zařízení.
Rovněž rychlost a efektivita obsluhy – ať už se jedná o manuální práci dojičů nebo o automatizované dojicí systémy – jsou klíčové pro maximalizaci průchodnosti dojírny. Při výběru technologie je třeba zvážit jak rychlost, tak kvalitu provedení jednotlivých kroků dojicího procesu, a to s ohledem na maximální pohodu zvířat i ekonomickou efektivnost produkce mléka.
Peníze vždy až na prvním místě – automatizace je klíč, když umíme počítat
V posledních letech se zemědělský průmysl, a zejména odvětví mlékárenství, potýká s neustále rostoucími výrobními náklady a potřebou efektivity. V tomto kontextu se mnoho farem obrací k inovativním technologiím, jako jsou poloautomatické dojírny, které přinášejí novou éru v oblasti prvovýroby mléka. Dále je zcela zásadní a neopominutelným faktorem, především vůči robotům nižší pořizovací, a především provozní náklady. Jedná-li se o tzv. poloautomatickou kruhovou dojírnu. A právě tomuto tématu bychom se dále velmi rádi věnovali.
Poloautomat nebo automat?
Koncept „polo“ automatizace není v průmyslu novinkou. Přesto, každý si pod pojmem poloautomat představí něco jiného, a každý tento termín používá ve spojení s něčím jiným. Poloautomat lze jednoznačně definovat jako systém, který umožňuje provést celý proces dojení s jedním operátorem/dojičem a ještě s minimálním úsilím a maximálním pohodlím.
Určitě by měl poloautomat splňovat uvedenou podmínku a samozřejmě na 100% pokrýt kompletně správnou rutinu dojení. Ta zahrnuje: pre-dip, otření a nasazení dojícího stroje (provádí operátor/dojič), odstříknutí z každého struku, analýzu kvality mléka z každého struku, rychlé-šetrné a úplné podojení, automatické sejmutí dojícího stroje na základě průtoku mléka (ideálně měřeno z každé čtvrtě zvlášť), post-dip a mezioplach.
Pokud splní dojírna výše popsané parametry, je možné ji prohlásit za poloautomat. Cílem takového systému je zrychlit proces dojení, ulehčit lidem práci a dělat manuálně pouze ty nejkritičtější procesy, které se roboticky dělají obtížně, nebo je současné technologie při reálných investicích neumí udělat dostatečně rychle a přesně (například nasazení dojícího stroje na struk, otření struků). Hlavní výhodou poloautomatu, aspoň jak je představen v tomto článku, je rychlé a pohodlné nasazení dojícího stroje, přičemž doba nasazení stroje se oproti klasickému dojícímu stroji zkrátí o 50%. Jinými slovy, za stejný časový úsek nasadíte dvojnásobné množství krav.
ErgoPOD – pomocná ruky dojiče pro optimalizaci citlivé operace nasazení dojících strojů
Díky umístění poloautomatické jednotky ErgoPODu mezi nohama krávy je dojící stroj pozicován tak, aby netáhl dojící stroj v průběhu dojení do stran ani dozadu. Jako bonus navíc se v průběhu testování zjistilo, že díky tomu, že krávy musí nalézat úplně přímo, je jejich nástup i výstup z dojírny plynulejší. Rozvoj poloautomatu byl motivován několika důvody, za prvé minimalizovat pracnost celého procesu dojení. Slovo „Ergo“ vychází ze slova ergonomický – tedy maximálně přizpůsobený a ulehčující práci operátorovi/dojiči. Cílem je přiblížit se co nejvíce k ideálním pracovním podmínkám a efektivitě.
Nasazování dojících strojů a vizuální kontrola dojnice je bez lidské asistence velmi problematická část procesu dojení
Cílem bylo optimalizovat proces robotického dojení tak, aby se co nejvíce přiblížil ideálnímu automatickému dojení, přičemž se měly eliminovat výzvy spojené s rychlým a přesným umístěním dojícího zařízení na vemeno krav. Vylepšený systém umožňuje individuální přístup k dojení pro každou ze čtyř čtvrtí, což zahrnuje samostatné řízení podtlaku a analýzu mléka z každé čtvrti. Tato analýza zjišťuje konduktivitu a barvu mléka, které mohou být indikátory mastitidy, což je zánětlivé onemocnění vemene. Nespornou výhodou je bezprostřední reakce na danou situaci v místě a čase.
V rámci dalšího rozvoje technologie se plánuje zavést detailní analýzu tuku a bílkovin v mléce z každé jednotlivé čtvrti. Tyto údaje by pak mohly sloužit k sofistikovanějšímu sledování kvality a složení mléka, včetně odhadu počtu somatických buněk v kombinaci s měřením obsahu kyslíku v mléce.
Biosecurita je nezbytnost a její automatizace zárukou správného provedení
Jednou z inovativních funkcí systému ErgoPOD je dezinfekce dojících návleček mezi jednotlivými kravami za použití tlakového vzduchu a UV světla. Což představuje efektivní metodu prevence kontaminace a šíření patogenů mezi jednotlivými dojeními. Tato unikátní metoda dezinfekce zvyšuje hygienické standardy a podporuje zdraví stáda, což je klíčové pro vysokou kvalitu produkovaného mléka a celkovou efektivitu dojícího procesu.
Kvalifikovaní a motivovaní pracovníci jsou klíčem k trvalému zlepšování
Kruhové dojírny vybavené poloautomatickými systémy představují klíčový prvek moderního chovu dojnic, reflektující současné požadavky na efektivitu, kvalitu a welfare zvířat. Hlavním zaměřením těchto inovativních dojíren není pouze snížení fyzické náročnosti práce a optimalizace počtu pracovníků, ale především vytváření podmínek pro nepřetržitý rozvoj a zvyšování standardů ve všech aspektech chovu.
Poloautomatické systémy slouží jako platforma, která umožňuje zkušeným a vysoce kvalifikovaným pracovníkům plně rozvinout svůj potenciál. V těchto technologicky pokročilých prostředích se pracovníci mohou věnovat sofistikovanějším úkolům souvisejícím s monitorováním zdraví stáda, optimalizací dojícího procesu a zajištěním optimálních podmínek pro chov zvířat.
Dodávají také hodnotu ve formě možnosti sběru a analýzy dat, které pomáhají při rozhodování a identifikaci oblastí pro další zlepšování. To vše vede k lepšímu zdraví a pohodě zvířat, zvýšené kvalitě mléka a zefektivnění práce, což přímo odráží očekávání spotřebitelů a trendů v zemědělském sektoru.
Poloautomatické kruhové dojírny jsou tedy nejen technologickým pokrokem, ale představují i prostředí, které stimuluje profesní růst zaměstnanců, podporuje jejich motivaci a nabízí jim možnost přispívat k dynamickému a udržitelnému rozvoji zemědělské výroby.
text: redakce
foto: redakce
www.agropress.cz
