Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude vypisovat opatření, kterými povolí aplikaci prostředků na hubení hlodavců přímo na povrch půdy. Tento postup bude možný, až se zveřejní podrobnosti povolení, mělo by to být nejpozději do konce února. Aplikace tzv. rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde jsou hraboši přemnoženi natolik, že jejich populace překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti, sdělil dnes ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Inspektoři ústavu budou posuzovat situaci na konkrétních pozemcích.

ÚKZÚZ loni v létě povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky právě na povrch půdy. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po povolené plošné aplikaci na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Nalezli se také uhynulí čápi. Podle ministerstva zemědělství je i v současnosti možná aplikace jedů dovnitř do nor, maximální dávka jsou dva kilogramy na hektar.

Podle ministerstva zemědělství jde nyní o nezbytné opatření kvůli mírné zimě a narůstající četnosti populace hrabošů. Postup úřad konzultoval s ministerstvy životního prostředí a zdravotnictví.

Ministerstvo zemědělství upozornilo, že stále upřednostňuje agrotechnická opatření, která by mohla proti hrabošům pomoci, jako je například hluboká orba. Pokud inspektoři ÚKZÚZ povolí aplikaci prostředků do půdy, budou ji moci nařídit i na sousedních pozemcích. Také budou moci nařídit zaorání plodin na pozemku.

Podle odhadu Zemědělského svazu ČR letošní škody způsobené přemnoženými hraboši můžou dosáhnout až trojnásobku současných více než 1,6 miliardy korun. Svaz na dnešek svolal tiskovou konferenci, kde na to chce upozornit. Zemědělci budou mít podle ministerstva nárok na kompenzace škod, pokud nebudou moci aplikovat prostředky proti hrabošům kvůli tomu, že jsou v dané lokalitě zvláště chránění živočichové.

Zemědělci napjatě očekávají, jak se extrémně rozmnožení hlodavci podepíšou na ozimech. V Pomoně také musejí řešit, jak nahradit ztrátu na vojtěšce. “Máme ji na 260 hektarech a 60 procent je kvůli hrabošům a suchu zničených. Musíme tak vzít 200 hektarů pro tržní plodiny a naset hrách, abychom měli dostatek krmiva,” uvedl Pokorný.

Současná nízká aktivita hrabošů podle něj sice odpovídá chladnému počasí a nedostatku krmiva, ale situace je horší než loni tuto dobou. Na mnohých pozemcích je stále obrovské množství děr a při jejich zašlapávání jsou hraboši stále vidět. Morava, zejména jižní, byla loni postižena hrabošem nejvíce. Potýkali se s ním také zemědělci v Dolním Rakousku, dostal se i do Čech. Likvidoval úrodu na polích i stromky v sadech.

Pokorný také dlouhodobě tvrdí, že jed proti hrabošům nemá fatální dopad na přírodu a volně žijící zvířata. “Vycházím ze znalostí a třicetileté zkušenosti. Lidé se opravdu nemají čeho bát, i když jejich obavy do jisté míry chápu a neodsuzuju. Nicméně bych také doporučil úředníkům a mládeži přečíst si román Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové, aby zjistili, že neřešíme žádné velké problémy,” poznamenal Pokorný.

Autor: Zdeněk Meitner, ČTK

Foto: pixabay.com