Jednotlivá opatření na zadržení vody v krajině je potřeba kombinovat. Jde zejména o úpravy v zemědělském využívání krajiny, úpravy koryt potoků, využívání šedých vod, ochranu podzemních vod, převody vod mezi povodími nebo výstavbu zásobních nádrží pro zadržení povrchové vody po vydatnějších deštích nebo při jarním tání. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Vzhledem k tomu, že se Česko nalézá na rozvodí třech moří a minimum vody na naše území přitéká, jsou srážky jediným zdrojem vody, se kterou můžeme počítat. I proto je nutno v maximální možné míře vody ze srážek na našem území udržet, a to jak ve formě podzemních vod, tak ve formě povrchových vod v nádržích. Voda, která odtéká koryty řek, je již v podstatě na cestě mimo území naší vlasti. Z těchto důvodů je nutno kombinovat veškerá možná opatření, jak vodu zbrzdit a uschovat na dobu nedostatku,“ uvedl člen ČKAIT Michael Trnka.

Při úpravách v zemědělském využívání krajiny je podle něj potřeba dbát na to, aby se co nejvíce vody vsáklo, případně aby nevznikaly škody na půdě při odtoku po intenzivních srážkách. Jak dále uvedl, účinná je také úprava koryt potoků, jejich revitalizace a zpomalení toku. „Je to důležité kvůli tomu, aby se voda vsakovala a aby doprovodná zeleň svým výparem ochlazovala území,“ podotkl Trnka.

Zástupci ČKAIT rovněž uvedli, že pro zadržení vody je přínosné také větší využívání zelených střech, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou. „Jejich přínos pro novou městskou zástavbu je nezpochybnitelný. Je ovšem nutné počítat s údržbou a provozními náklady. U stávající zástavby je použití diskutabilní. Ne vždy je zde možné pořídit zelené střechy za rozumné náklady, doplnil člen ČKAIT Robert Špalek.

Jak dále uvedl, zelené střechy se dělí na extenzivní a intenzivní. V prvním případě je tloušťka vegetace většinou od pěti do 15 centimetrů. Střešní konstrukce je sice méně zatížena, tento typ však nedokáže dešťovou vodu výrazněji zadržet. Její účel je tak spíše izolační nebo okrasný.

„U intenzivních střech jsou náklady vyšší. Obvyklá výška vegetace 30 až 100 centimetrů ale umožňuje dešťovou vodu výrazně lépe zadržet. Jsou vhodné také pro pobyt lidí jako odpočinkový prostor. Zatížení střešní konstrukce je logicky vyšší,“ dodal Špalek.

Podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) plocha nově dokončených zelených střech v Česku v roce 2018 meziročně vzrostla o 26,7 procenta na 247.000 metrů čtverečních. Budovy s těmito střechami jsou hlavně v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Údaje o celkové ploše zelených střech v Česku nejsou k dispozici. Nové roční přírůstky eviduje SZÚZ od roku 2014. Od té doby v Česku přibylo asi 800.000 metrů čtverečních nových zelených ploch.

Zřejmě největší zelenou střechu s rozlohou zhruba 14.500 metrů čtverečních má podle SZÚZ obchodní centrum Nový Smíchov v Praze 5. Mezi další větší stavby se zelenou střechou v hlavním městě patří například Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická. V Brně jsou to třeba administrativní komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity. V Moravskoslezském kraji jde například o Svět techniky v Ostravě-Vítkovicích a Tenis Hotel v Třinci.

Teplota povrchu střechy s vegetačním krytem podle odborníků ani v letních měsících nepřesáhne 25 stupňů Celsia, a je tak až o 55 stupňů nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Největším nedostatkem zelených střech je jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku střechy.

zdroj: ČTK

foto: pixabay.com