Přestože třicetileté výročí založení Svazu chovatelů holštýnského skotu bylo již v roce 2020, z důvodu nepříznivé epidemiologické situaci se nemohlo tradiční setkání chovatelů na Seči konat ani v loňském roce. Proto jsme se na zhodnocení dosavadní činnosti svazu a další vize ve šlechtění holštýnského skotu zeptali výkonného ředitele svazu Doc. Ing. Jiřího Motyčky, CSc., kterému tímto děkujeme za poskytnutí rozhovoru.
Jak hodnotíte činnost Svazu během jeho třicetileté éry?
Změny po roce 1989 se promítly také do oblasti šlechtění. Chovatelé plemene požadovali urychlenou intenzifikaci šlechtitelského procesu, posunutí produkční úrovně na světovou úroveň, přímou účast chovatelů na šlechtění a přístup ke špičkovému genetickému materiálu. S těmito hlavními cíli se 25. dubna 1990 ve Větrném Jeníkově uskutečnilo ustavující členské shromáždění Svazu chovatelů černostrakatého skotu v ČR. Chovatelé prostřednictvím této své organizace postupně převzali vliv a také zodpovědnost za šlechtění plemene. Základním zájmem bylo dosáhnout odpovídající výkonnosti (užitkovosti) a ziskovosti u svých stád.
K naplnění představ a cílů chovatelů byly koncipovány základní dokumenty (Stanovy, Řád plemenné knihy a šlechtitelský program), které tvoří ucelený systém šlechtění a zvelebování plemene podle požadavků a potřeb chovatelů.
Hlavní činnost svazu je zaměřena na šlechtění plemene. Jedná se o cílevědomé zlepšování vlastností a celkové rentability chovatelů plemene. Svaz stanovuje a aktualizuje chovný cíl plemene, program a metody šlechtění a rozsah a metody zjišťování a testování vlastností a znaků a odhadu plemenné hodnoty v rámci celého plemene.
Plemenná kniha (PK)
Definuje kritéria zápisu zvířat do jednotlivých oddílů PK, stanovuje selekční kritéria pro výběr matek a otců býků, dále selekční doporučení pro využívání domácích a importovaných býků. Základní výběry mladých býků před jejich použitím k plemenitbě zabezpečují pracovníci Svazu, stejně tak Svaz metodicky vede hodnocení zevnějšku prvotelek. Podařilo se vytvořit ucelený systém PK, včetně nezbytných kontrolních mechanizmů. Svědčí o tom uznání systému naší PK všemi zahraničními chovatelskými organizacemi včetně USA a Kanady (2002). Uznání PK v zahraničí má zásadní praktický význam, protože umožňuje, aby zvířata s potvrzením o původu vystaveným naší PK byla přímo zapisována do zahraničních PK.
V roce 2021 bylo exportováno 6,3 tis. plemenic. Svaz sehrál významnou roli také v oblasti eliminace genetických vad v populaci H zvířat v ČR.
Šlechtitelský program
Šlechtitelský program byl v prvních letech zaměřen na zvyšování mléčné užitkovosti. Později se vedle produkce bílkovin přidal funkční typ plemenic. Při další úpravě ŠP došlo ke změně chovného cíle a orientaci na zlepšování celkové rentability chovu. Od této doby cíl směřuje k získání bezproblémové a rentabilní dojnice s dostatečnou výkonností a dlouhověkostí. Předpokladem, kromě vysoké mléčné užitkovosti, je dobrá úroveň funkčních vlastností jako je plodnost, zdraví a funkční utváření zevnějšku, odolnost proti mastitidám a dalším onemocněním. Od roku 2006 se šlechtění více zaměřilo na funkční znaky a v posledním období na znaky zdraví s využitím genomiky.
Selekční index je jakési číselné vyjádření chovného cíle. Vlastnosti, resp. jejich plemenné hodnoty mají v indexu takovou váhu, jaká odpovídá jejich ekonomickému významu. Index SIH se od roku 2004 stal hlavním selekčním kritériem. Očekávaný genetický zisk je tvořen z 80 % produkcí a 20 % funkčními vlastnostmi krav. U rozhodujících znaků a vlastností se ČR účastní mezinárodního hodnocení v Interbullu.
Národní genomická selekce
Metodický postup výpočtu genomické plemenné hodnoty (GEPH) vznikl na základě projektu řešeného ve VÚŽV Uhříněves ve spolupráci s Plemdatem a svazem. Vývojem se dospělo k novější a přesnější jednokrokové metodě, která je jednodušší a umožňuje snadnější interpretaci GEPH a porovnání se všemi jedinci v populaci, plemeníky i plemenicemi. Metoda vychází z domácí kontroly užitkovosti. Jedinečnost naší metody spočívá v tom, že do výpočtu vstupují vedle býků s dcerami v ČR také zahraniční býci, resp. jejich plemenné hodnoty získané na dcerách v zahraničí. To v našich podmínkách s poměrně vysokým podílem importovaných inseminačních dávek významně zpřesňuje národní GEPH. Výpočet zahrnuje genotypy všech jalovic a krav s fenotypovými údaji. V naší referenční populaci se stále zvyšuje podíl krav, které již začínají převažovat nad býky. V podmínkách ČR genomika zvyšuje spolehlivost rodokmenové plemenné hodnoty u mladých zvířat v průměru o 23 %.
Od loňského roku jsou pravidelně publikovány GEPH pro znaky produkce, somatické buňky, zevnějšek, plodnost, dlouhověkost, dojitelnost, průběh porodu a znaky zdraví (mastitidy, onemocnění končetin).
Naše metody výpočtu jsou schváleny (validovány) Interbullem od roku 2015, tím jsou mezinárodně uznávány. Genotypováno je již více než 35 tisíc jaloviček, v loňském roce to bylo 12 tisíc a zájem chovatelů roste. Téměř všichni býci ve výpočtu mají u nás genotyp. Výpočet probíhá každý měsíc. Chovatelé mají možnost využívat GEPH při šlechtitelské práci (připařování sexovaným semenem) a selekci (prodej jalovic) s využitím webových aplikací Svazu a ČMSCH.
Jak hodnotíte loňskou chovatelskou sezónu?
Většina jak domácích, tak mezinárodních akcí byla z důvodu obtížné nákazové situace zrušena nebo odložena. Covid také významně zasáhl do každodenní činnosti chovatelů, kteří jen obtížně zabezpečovali péči o zvířata. Věříme, že se postupně vrátíme k normálnímu stavu a svědčí o tom i kalendář připravovaných akcí na letošní rok. Národní holštýnský šampionát v Lysé je plánován na říjen.
Užitkovost holštýnských krav se každoročně zvyšuje, jakým směrem se aktuálně ubírá chovatelský cíl holštýnského skotu?
V užitkovosti patří ČR k předním zemím Evropy i světa. Za uplynulý kontrolní rok dosáhla za celé holštýnské plemeno průměrná užitkovost téměř 10,5 tis. kg mléka. Zájem chovatelů o vysokou produkci z ekonomických důvodů stále trvá. Chovatelé požadují vysokoužitkové, zdravé a odolné krávy a v tomto směru se také upravuje chovný cíl s orientací na funkční typ, dlouhověkost a znaky zdraví. Každý chovatel má možnost si ve své práci se stádem definovat vlastní cíl podle konkrétních podmínek chovu (krmení, welfare atd). Šlechtitelský program se orientuje na celopopulační chovný cíl.
Jaké jsou trendy v dlouhověkosti?
Dlouhovýkonnost holštýnských krav je ekonomicky významná vlastnost. Za celou holštýnskou populaci je dosahováno v průměru 3,5 otelení, tři ukončené laktace a celoživotní užitkovost vyřazených krav bez prvotelek dosáhla 30760 kg mléka. Svaz tyto ukazatele sleduje a zveřejňuje. Nejlepší stáje dosahují přes 50 tis. kg mléka, takže jsou značné rozdíly. Také počet krav s celoživotní produkcí 100 tis. kg mléka a více se každoročně zvyšuje a za loňský rok to bylo již 1177.
Jak se daří šlechtit zvířata pro robotické dojení, které je dnes častým trendem?
V současné době je cca 5 % krav dojeno v robotech a tento počet se bude vzhledem k nedostatku pracovních sil dále zvyšovat. Před několika lety byl zahájen výpočet robotického indexu RIH, ve kterém jsou zahrnuty plemenné hodnoty znaků významných pro dojení v robotech (rozmístění struků, hloubka vemene, somatické buňky atd.). Podle tohoto indexu si mohou chovatelé vybírat býky do stád s dojícími roboty a zlepšovat znaky a vlastnosti zvířat dojených v robotech.
Jaké jsou vize v dalším šlechtění holštýnského skotu a činnosti svazu do budoucna?
V souladu s mezinárodním vývojem se šlechtění stále více orientuje na zdraví, odolnost, dlouhovýkonnost a šetrnost k životnímu prostředí (využitelnost krmiv, snižování produkce metanu atd.). V souvislosti s tím se sledují nové znaky, pro které se počítají plemenné hodnoty. Významně pomáhá ve šlechtění na tyto nové ukazatele genomická selekce. Také v ČR se snažíme sledovat tento trend vývoje, aby naši chovatele obstáli v zahraniční konkurenci. K tomu je potřeba evidovat nové znaky, jako jsou diagnózy onemocnění, aby bylo možné šlechtit na zvýšení odolnosti zvířat vůči onemocněním.
Zvyšuje se účast českých chovatelů a zvířat na zahraničních soutěžích. Jaké jsou dosavadní největší chovatelské úspěchy českých chovatelů?
V ČR je minimum chovatelů, kteří se specializují na šlechtění a chov výstavních krav. U většiny chovatelů převažuje orientace na produkci mléka. Naši chovatelé se pravidelně účastní Evropského holštýnského šampionátu a evidujeme i individuální účasti jednotlivých chovatelů na zahraničních výstavách. Sice se neumísťují mezi nejlepšími chovy specializovanými na výstavní krávy, ale zájem o naše zvířata je vždy velký, neboť běžní chovatelé se zajímají o zvířata, která jsou schopná produkovat mléko v běžných chovatelských podmínkách. Svědčí o tom stále rostoucí zájem o plemenné jalovice pocházející z velkých stád v ČR.
Ing. Marcela Otrubová
Foto: Ing. Lucie Rysová
www.agropress.cz
