I když máte pocit, že zvíře onemocní zčistajasna, nemoc není nikdy náhoda. Nastává, když se vyvine interakce mezi patogenem, hostitelem a prostředím hostitele. Vyhnout se nemoci vyžaduje vyvážení těchto tří prvků.
Faktory prostředí, které buď vedou k onemocnění nebo mu předcházejí, jsou často zřejmé. Hustota osazení, ventilace, teplota, věk zvířat ve stáji a čistota jsou jen některé z faktorů, které zvyšují či snižují pravděpodobnost onemocnění, poznamenal Ernest Hovingh na webináři Penn State Extension.
Znalost patogenů
Charakteristiky patogenu také ovlivňují, zda a jak vážně může infikované zvíře onemocnět. „Různé bakterie a viry budou mít faktory, které je učiní více či méně infekčními,“ pokračoval známý veterinář. „Nepotřebujete vědět všechno o každé bakterii nebo viru, ale je užitečné , abyste věděli, co je venku.“ Například se možná budete muset obávat některých méně infekčních patogenů, pokud dojde k přímému kontaktu se zvířaty. Pokud jsou jen v prostředí, je menší šance na vážné onemocnění.
Imunita zvířete
Vzhledem k infekčnosti patogenu a možnosti infikovat prostředí je konečným faktorem, který určí, zda dojde k onemocnění, zvíře. Jeho věk, produkce a genetika hrají roli při rozvoji infekce, řekl Hovingh. Zde také přichází na řadu imunita a odolnost. Potřeba pasivní a aktivní imunity je důvodem, proč je tak důležité poskytovat kolostrum při narození a vakcíny po celý život. Hovingh řekl, že vrozená odolnost je poskytována ve formě zdravé kůže.
Biologická bezpečnost
Všechna opatření, jejichž cílem je zabránit zavlečení nebo šíření škodlivých organismů, aby se minimalizovalo riziko onemocnění, spadají do široké kategorie biologické bezpečnosti. Práce na minimalizaci každého ze tří rizik znamená rozdíl ve vyhýbání se nemocem a Hovingh povzbudil všechny farmy a jejich zaměstnance, aby mysleli „biologicky bezpečně“.
Budujte odolnost
Biologická bezpečnost je nezbytná, protože udržovat „uzavřené“ stádo je extrémně obtížné – spočívá v tom, že nejde jen o přivádění zvířat zvenčí. Chcete-li být plně uzavřeným stádem, musíte se také vyvarovat nákupu jakéhokoli vnějšího krmiva, míchání zvířat různého věku, výskytu škůdců nebo návštěvě divoké zvěře, používání přepravců dobytka a zaměstnanců, kteří mají zvířata i doma, nastínil Hovingh.
Jedním ze způsobů, jak předcházet onemocnění, je samozřejmě nemít žádné patogeny. Představte si tuto strategii jako opatření, které je běžně rozšířené v chovu prasat, aby se zabránilo zavlečení bakterií a virů. Ale v mlékárnách je toto méně proveditelné. Místo toho je důležité mít vždy zavedeny postupy biologické bezpečnosti, aby bylo prostředí a hostitel co nejodolnější, radil Hovingh. „Pokud můžeme mít dobré prostředí, bude to pro zvíře dobré, ať už máme nebo nemáme patogen.“ To je win-win,“ řekl veterinář.
Přímý kontakt s nemocným zvířetem je nejběžnější cestou přenosu, ale vezměte v úvahu, že patogeny mohou být přenášeny vzduchem, krví nebo mohou být přenášeny fekálními nebo orálními cestami. Nemoci mohou přenášet i neživé předměty, jako jsou boty nebo lahve pro telata. Zatímco jednotlivé patogeny se budou lišit, obecný přístup k zamezení přenosu onemocnění bude mít největší účinek, uvedl Hovingh.
Chcete-li vytvořit způsob prevence nemocí, proškolte všechny zaměstnance o postupech biologické bezpečnosti. Přemýšlejte o křížové kontaminaci a kromě opatření, jako je řádná dezinfekce, jsou dokončeny i úkoly objednávky. Obecně mějte na paměti tři požadavky nemoci, abyste řídili svou každodenní práci. „Je docela snadné omezit rizika, pokud chápete, jaká rizika to jsou,“ řekl Hovingh.
zdroj: Katelyn Allen, Think with a biosecurity mindset, https://hoards.com/article-33273-think-with-a-biosecurity-mindset.html?fbclid=IwAR2A42DOtK4iVy7gKM3soNTly81d0bYmDCOG_HxZpBZk120Hcl3cEQl3pXs
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
